Zdravotně vhodné potraviny.

Tomáš Husák

Zrniny.

Zrniny, to jsou u nás hlavně obiloviny. Pšenice, žito, oves, rýže, ječmen, pohanka... a všechny potraviny z nich, tedy hlavně vločky pšeničné, žitné, ovesné... a hlavně mouka. Nejvhodnější je mouka z celého zrna. Potraviny z celého zrna jsou zdravější než potraviny z vysoce vymleté bílé mouky. Do této kategorie tedy spadají i moučné výrobky. Jejich zdravotní vhodnost je ovšem již v určité míře snížena - vzhledem k tomu, co je do nich přidáno. Chleba, pečivo (rohlíky, housky, dalamánky, ...) Knedlíky. Hlavním prohřeškem proti skutečně optimální stravě je to, že do chleba a pečiva se přidává sůl. Čím méně tam soli je, tím více je chléb a pečivo zdravější. Stejně tak by napomohlo, kdyby sůl byla směs NaCl - KCl. Do knedlíku je zase přidáno nepatrné množství vajec. Pokud by ale knedlík obsahoval velmi malé množství soli, tak by byl zdravější než chléb, který by v poměru s ním obsahoval velké množství (podíl) soli. Co je zdravotní předností zrnin? Neobsahují cholesterol, obsahují jen nepatrné, a proto v podstatě optimální množství tuku, neobsahují živočišné bílkoviny. Obsahují sice nadbytek bílkovin, ale tento nadbytek je mnohem menší, než je nadbytek bílkovin v živočišných potravinách. Obsahují velké množství vitaminů, minerálních látek a vlákniny.

Chceme-li mít stravu, která je současně co nejzdravější a co nejlevnější, tak by její naprosto rozhodující většinu měly tvořit zrniny.

V každém případě však zrniny musíme doplnit potravinami z dále uvedené kategorie, která nám dodá vitamin C, beta-karoten a další prospěšné látky.

Brambory a jiná zelenina, ovoce.

Přednosti této skupiny potravin jsou zhruba stejné jako v případě zrnin. Neobsahují cholesterol. Obsahují jen velmi málo tuku, a to tak málo, že to je asi optimální množství tuku. Neobsahují živočišné bílkoviny. Obsahují rostlinné bílkoviny v menším nadbytku než zrniny, stále však ještě v množství vyšším, než je množství optimální. (V ovoci je množství (podíl) bílkovin zhruba optimální.) Jsou neobyčejně bohatým zdrojem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Obsahují velké množství vody, což je dobře (hrozí nám mnohem spíše nízký příjem vody než nadbytečný příjem vody). Na jednotku objemu či na jednotku váhy jsou proto energeticky málo vydatné, což je další přednost, neboť ochraňují v určité míře před obezitou. Tyto potraviny tedy můžeme chápat jako v podstatě ideální.

Pokud by šlo pouze o zdraví, tak by se veškerá strava mohla skládat pouze z těchto dvou kategorií potravin. Tato strava by přitom mohla být levná (zrniny a brambory jsou nejlevnější složkou stravy). Tato strava však může sloužit i největším labužníkům - dík nesmírné bohatosti výběru a chutnosti nesčetně druhů ovoce a zeleniny. Kdyby se skutečně někdo chtěl stravovat výhradně těmito potravinami, potom by už potřeboval zajistit pro svůj organismus pouze dostatek vitaminu B12. K tomu by mu postačilo jen pravidelně pojídat kvasnice.

Vzhledem k po desetiletí vytvářeným chuťovým zvyklostem bude však většina z nás asi potřebovat, aby naše potrava obsahovala i nějaký tuk. Proto je třeba do této kategorie potravin zařadit nějaký zdravotně vhodný zdroj tuku.

Olej Oliol, olivový olej.

(poznámka redakce: dnes jsou již k dostání oleje za studena lisované, jsou stejně hodnotné).

Toto jsou na trhu v bývalém Československu vůbec nejzdravější tuky. Jsou to rostlinné tuky převážně mononesaturované, jejich hlavní složkou je kyselina olejová. Ideální by byl takový čistý tuk, který by se skládal téměř výhradně z olejové kyseliny či jiných mononesaturovaných tuků (mastných kyselin) a kromě toho by obsahoval jen nepatrné, ale pro zdraví potřebné množství polynesaturovaných tuků (olejů - mastných kyselin s dvěma a více dvojnými vazbami). Z tohoto hlediska je Oliol ještě vhodnější než olej olivový. (Olej Oliol zatím v ČR žádná firma nedistribuuje. Objednat si jej můžete pouze u výrobce Palma Bratislava.)

Většina z nás si uvykla na maso. Přivítali bychom tedy ve stravě nějakou jeho zdravou náhražku. Proto je do soupisu zdravotně vhodných potravin třeba přidat další kategorii.

Sójové maso, rostlinné maso Klaso, luštěniny.

Každá prodejna potravin, která chce svým zákazníkům dát zdravé potraviny, by si proto tyto výrobky typu rostlinného masa měla objednat například u firmy Nutrikomplex, Vídeňská 90, Brno anebo u firmy Pragosója, Vidovice, pošta Stránčice. Předností těchto potravin je to, že neobsahují cholesterol, zmíněná rostlinná masa obsahují jen velmi málo tuku, neobsahují živočišné bílkoviny. Obsahují však velké množství bílkovin, což by mělo být podle dřívějších zjednodušených představ jejich předností, my však již víme, že právě to je hlavním nedostatkem této skupiny potravin. Nahrazujeme-li jimi maso, nejškodlivější složku stravy, pak nelze ani dostatečně jasně vyjádřit, oč jsou tato rostlinná masa zdravější než normální maso. Kdybychom veškerou spotřebu masa dokázali těmito potravinami nahradit, klesla by u nás nesmírně úmrtnost na nemoci srdce a cév, na rakovinu i na další civilizační choroby. I tato strava složená pouze ze čtyř dosud vyjmenovaných kategorií potravin může být pro většinu z nás poněkud jednotvárná. Rádi bychom si ji osladili.

Cukr.

Cukr naštěstí neobsahuje cholesterol, neobsahuje tuk, neobsahuje sůl, neobsahuje živočišné bílkoviny a vůbec jakékoliv bílkoviny. Čím více tedy jíme cukru, tím více snižujeme škodlivý nadbytek těchto látek v naší stravě. Cukr neobsahuje ovšem ani žádné vitaminy, minerální látky, žádnou vlákninu. Nedostatek těchto látek v naší stravě však působí mnohem menší škodu, než nadbytek výše zmíněných látek.

Cukr je ze všech potravin "nejvhodnější" pro tvorbu zubního kazu. Nemůžeme jej pochopitelně označit za zdravou potravinu. Z uvedených důvodů a hlavně proto, že cukr nám pomůže ve stravě nahradit mnohem škodlivější potraviny, bychom jej však mohli zařadit do pěti skupin potravin, z nichž bychom si mohli vytvořit jídelníček, který by se co nejvíce blížil skutečně nejzdravější stravě, který by mohl být velice levný, a který by mohl být současně slučitelný s našimi dosavadními chuťovými zvyklostmi. Nejpodstatnějším argumentem ve prospěch cukru je, že sladké (cukr) ohrožuje naše zdraví nesrovnatelně méně než slané či mastné (maso a další živočišné potraviny).

V tomto výčtu směřujeme od zcela zdravých potravin k potravinám méně zdravým, k potravinám, o nichž již těžko můžeme říci, zda jsou vlastně zdravé či nezdravé. Uvedeme proto nyní další kategorie potravin, které pro zdravě se stravujícího člověka již mohou představovat relativně méně zdravou součást jeho stravy a pro nezdravě se stravujícího člověka mohou představovat relativně zdravou součást jeho stravy. Nepřátelé cukru si do dále uvedené kategorie mohou klidně zařadit i cukr. Sám jsem ho tak zařadil v knize Jak si zachráníte život a zdraví (vydalo nakladatelství Erika).

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN (Průměrné potraviny.)