| | |
|
Zpět na literaturu |
|
Jasné důvody pro změnu Více než kdykoli v minulosti prožíváme v současné době obnovenou vlnu zájmu o vegetariánství. Ale na rozdíl od minulosti, kdy obhájci vegetariánské výživy byli zralí mužové se zkušenostmi v oblasti filozofie nebo v jiných vědních oborech, jsou to dnes mladí lidé, kteří s velkým nadšením hledají jednodušší a přirozenější styl života.
Tak proslulé univerzity jako Yalská univerzita ve Spojených státech nabízejí svým studentům menu skládající se z celozrnných a ekologicky nezávadných vegetariánských jídel. Hamburgery a bifteky se smaženými hranolky, které
mladí lidé z vyspělých západních zemí tolik let s oblibou pojídali, jsou nahrazovány výrobky ze sóji a celozrnných obilovin, saláty a zeleninou pěstovanou biologicky, bez konzervačních přípravků, barviv a jiných přísad. Zdravotní důvody
Až do 70. let 20. století se odborníci ve výživě starali především o to, aby výživa byla dostatečná po stránce kvantitativní, aby byl zajištěn potřebný příjem kalorií, kvalitou potravy se nikdo příliš nezabýval. V první polovině 20. Století se vynořil a do obecného povědomí rychle pronikl a také zdomácněl mýtus o bílkovinách. Zdůrazňovala se nutnost konzumace většího množství bílkovin (daleko více než bylo skutečně potřeba) a nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, bylo uchýlit se ke spotřebě masných výrobků.
V posledních letech však vědečtí pracovníci a odborníci ve výživě zjistili, že daleko důležitější je kvalita potravy, že potřeba bílkovin je vlastně menší než se původně myslelo a že problémy se stravou ve vyspělých zemích spočívají právě v nadměrné spotřebě potravin živočišného původu, tuků a cukru a v naprostém nedostatku rostlinných produktů (ovoce, obilovin a zeleniny). Dnes se objevují stále nová prohlášení, která hovoří ve prospěch vegetariánské stravy. Tato prohlášení můžeme slyšet jak ze strany vědeckých pracovníků a odborníků v preventivním lékařství, tak ze strany státních a mezinárodních institucí a organizací. Sdělovací prostředky už nenabízejí doporučení, aby lidé konzumovali více masa, naopak spíše se zdůrazňuje nutnost vyšší spotřeby potravin rostlinného původu. Severoamerická dietetická asociace, známá svými uvážlivými postoji, už v roce 1980 ve své zprávě uvedla, že "existuje čím dál tím více vědeckých důkazů, které potvrzují pozitivní vztah mezi stravou na rostlinné bázi a prevencí určitých chronických degenerativních onemocnění, jako jsou obezita, koronární nedostatečnost, vysoký krevní tlak, cukrovka, rakovina tlustého střeva a jiné choroby". Ve Španělsku profesor Grande Covián, jedna z nejvyšších autorit v oblasti výživy v této zemi, přes veškeré své kritiky vegetariánství ve své knize Výživa a zdraví říká: "Ve skutečnosti ovolaktovegetariánská strava může být z výživového hlediska naprosto dostatečná." A uznává, že "dokonce i přísně vegetariánská strava (veganismus) může být pro dospělého člověka vhodná, bere-li se v úvahu nutnost určité korekce jejích očividných omezení", a že "maso není nezbytné pro výživu člověka". Doktor Miguel Aguilar, řádný člen Královské španělské společnosti pro fyziku a vědecký pracovník Nejvyšší rady vědeckých výzkumů, ve své knize Vegetariánská strava: cesta k vyvážené výživě na základě vědeckých argumentů dokazuje, že vegetariánská strava je lepší než strava smíšená, obzvlášť než typická západní strava. V této publikaci na základě statistických údajů ukazuje mnohá klišé západní společnosti, pokud jde o maso - zejména pak tvrzení, že bílkoviny masa mají vyšší kvalitu a že maso je nejlepším zdrojem železa. Kardiovaskulární choroby
Zajímavá zpráva, nedávno publikovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) s názvem: Dieta, výživa a prevence chronických chorob, obsahuje také jeden oddíl pojednávající o kardiovaskulárních chorobách. Skupina mezinárodně uznávaných odborníků v něm shrnuje poslední výzkumy, které se týkají předností stravy rostlinného původu. V jednom z odstavců se říká: "U lidí, kteří konzumují stravu převážně rostlinného původu, se objevuje nižší procento srdečních onemocnění než u ostatních. Např. u adventistů sedmého dne v Norsku a v Nizozemí se jedná o třetinu až polovinu procent zjištěných u zbývající populace, přitom adventisté, kteří konzumují maso, vykazují vyšší procento než ti adventisté, kteří jsou vegetariáni. Britští vegetariáni mají úmrtnost na koronární nedostatečnost o 30% nižší než nevegetariáni (i přesto, že se navíc bere v úvahu nižší spotřeba cigaret). Koncentrace cholesterolu je u nich podstatně nižší než koncentrace zjištěná u ovolaktovegetariánů nebo u nevegetariánů." Profesor Grande Covián ve své knize shrnuje výzkum, uskutečněný na univerzitě Loma Linda (USA) u 27530 adventistů, z nichž polovina byli ovolaktovegetariáni nebo striktní vegetariáni. Výsledky ukazují, že úmrtnost na infarkt myokardu u adventistů představuje v porovnání s ostatní populací jen 55%. U adventistů, kteří jedí maso více než 4krát týdně, je riziko úmrtí v důsledku koronární nedostatečnosti v porovnání s adventisty-vegetariány vyšší dokonce o 70%. Protože nikdo z nich nekouří a všichni vedou podobný způsob života, lze konstatovat, že rozdíly v riziku srdečního infarktu spočívají ve stravě. Významný lékařský časopis Lancet publikoval nedávno výsledky výzkumu, podle kterého u 82% nemocných arteriosklerózou došlo poté, co tito lidé přešli na vegetariánskou stravu, přestali kouřit a začali cvičit, k úbytku cholesterolu uloženého ve stěně tepen, který zmenšuje vnitřní světlost a znesnadňuje průtok krve tepnou. Cholesterol
Přísně vegetariánská strava neobsahuje žádný cholesterol, protože ten se nalézá v potravinách živočišného původu. Žádné ovoce, obiloviny nebo zelenina cholesterol neobsahují. Organismus je schopen vytvořit si cholesterol, který potřebuje, sám z mastných kyselin obsažených ve stravě. Pokud však s potravou přijímáme velké množství cholesterolu, jeho hladina v krvi se nebezpečně zvyšuje. Vegetariáni mají nižší hladinu cholesterolu v krvi, což je chrání před rozvojem arteriosklerózy, před infarktem myokardu, iktem (mozková mrtvice) a před jinými srdečními a oběhovými chorobami. Bylo zjištěno, že průměrná hladina cholesterolu v krvi adventistů-vegetariánů je 149 mg/dl, zatímco u neadventistů konzumujících maso činí tento průměr 214 mg/dl. V Austrálii byl proveden výzkum, zaměřený na zjišťování vlivu výživy na hladinu cholesterolu v krvi. Jedné skupině osob se každý den podávalo k jídlu (kromě jiného) 250 g libového masa, zatímco druhé skupině se podávala stejná strava, maso však bylo nahrazeno lepkovými a sójovými bílkovinami. Po 6 týdnech se vegetariánům podařilo snížit hladinu cholesterolu 2krát více než těm, kdo konzumovali libové maso. Rakovina
Vegetariánská strava chrání před rakovinou z několika důvodů: Je bohatá na protirakovinné ochranné látky, které se nalézají pouze v rostlinných potravinách: karoten neboli provitamin A (v mrkvi, paprice a jiné barevné zelenině), enzymy, které inaktivují karcinogenní benzopyren (v hlávkovém zelí, salátu, v brukvovité a kapustovité zelenině), inhibitory proteáz (v luštěninách) a antioxidanty (vitamin C). Obsahuje hojnost rostlinné vlákniny, jejíž nedostatek zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva (maso neobsahuje rostlinnou vlákninu - celulózu - vůbec). Vláknina absorbuje a nese s sebou karcinogenní látky, které se mohou ve střevě vyskytovat, totéž dělá s cholesterolem a žlučníkovými solemi. Vegetariáni konzumují normálně podstatně méně tuku než nevegetariáni. Kromě toho rostlinné tuky všeobecně obsahují nenasycené mastné kyseliny, které mají ochranné protirakovinné účinky a jsou zdraví prospěšné. Je prokázáno, že čím více živočišných tuků se konzumuje, tím vyšší je úmrtnost na rakovinu prsu. Strava rostlinného původu je bez karcinogenních látek, obsažených v mase, jako jsou benzopyren, metylkolantren, nitrity (dusitany) a hormony pro přikrmování dobytka. Ve zprávě skupiny odborníků WHO Dieta, výživa a prevence chronických chorob se uvádí, že "nižší procento výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku mezi adventisty sedmého dne v Kalifornii (kde se v tomto směru uskutečnily různé výzkumy), z nichž polovina jsou vegetariáni, podporuje domněnku o ochranném efektu vegetariánské stravy, ačkoli tato skupina obyvatel také nepožívá žádný alkohol." Také Evropský kodex pro boj proti rakovině je v souladu s výše uvedeným - doporučuje stravu, která má základ v čerstvém ovoci, zelenině a v celozrnných obilovinách s vysokým obsahem vlákniny. Obezita
Většina studií, které byly provedeny, dokazuje, že člověk, který se živí rostlinnou stravou, váží v průměru o 4 - 10 kg méně než ten, kdo běžně konzumuje maso. Podle zprávy skupiny odborníků WHO existuje stále více důkazů o tom, že nadbytek tuku ve stravě přispívá ke zvýšení hmotnosti. S vyšším podílem kalorií pocházejících z tuků stoupá riziko obezity. Tyto statistické údaje a výzkumy publikované ve zprávě WHO, potvrzují, že vegetariáni mají nižší spotřebu tuků, a to jak absolutně (v gramech za den), tak i relativně. Krevní tlak
Podle zprávy odborníků WHO "epidemiologické výzkumy systematicky uvádějí, že krevní tlak vegetariánů je nižší než nevegetariánů. I když není snadné určit přesnou příčinu takovýchto výsledků, výzkumy naznačují, že určitá složka produktů živočišného původu (pravděpodobně jde o bílkoviny nebo tuky) může mít vliv na krevní tlak lidí konzumujících maso a jiné potraviny živočišného původu." Abychom se vyhnuli vysokému krevnímu tlaku a obezitě, doporučuje tato zpráva přijímat potravu s nízkým obsahem tuků a vysokým podílem komplexních uhlohydrátů (např. celozrnných obilovin), snížit na minimum konzumaci alkoholu a spotřebu soli. Cukrovka
Pokud nejíme maso, snižujeme riziko onemocnění cukrovkou. Některé výzkumy a studie dokonce naznačují, že určitou souvislost s příčinou vzniku cukrovky by mohla mít tradičně hojná spotřeba masa. V takovém případě by ovšem bylo potřebné zrevidovat diety pro diabetiky, z nichž téměř ve všech se doporučuje biftek. Může se tak stát, že se diabetikům doporučuje právě to, co zhoršuje jejich nemoc. Osteoporóza
Ženy, které se stravují ovolaktovegetariánsky, trpí osteoporózou méně než ženy běžně konzumující maso. V poslední době se osteoporóza stala chorobou, která působí velké starosti především ženám po menopauze. Projevuje se řídnutím kostní hmoty a tím i ztrátou pevnosti kostí, kosti se tak stávají náchylnější ke zlomeninám a deformacím. Odborníci dosud nezjistili, proč osteoporózou trpí méně ženy, které se stravují ovolaktovegetariánsky. Vždyť oba typy stravy poskytují obdobné množství vápníku. Existuje však domněnka, že určitý, dosud ne dobře prozkoumaný mechanismus, způsobuje, že organismus při vyšší konzumaci bílkovin přijímaných v potravě založené na mase vylučuje močí více vápníku. Fyzická odolnost
Je známou skutečností, že atleti-vegetariáni jsou ve srovnání s těmi, kteří se živí masitou stravou, proti únavě odolnější. Ti, kteří jedí hodně masa, mají více "startovací síly", která jim umožňuje, aby v krátkém čase vyvinuli maximální úsilí, dříve se však unaví. To je případ vzpěračů, kteří konzumují stravu s vysokým obsahem bílkovin pocházejících z masa. Tito sportovci jsou sice schopni vyvinout v daném okamžiku mimořádnou sílu, přitom však postrádají odolnost. Podobný princip platí i ve světě zvířat. Jak je možné, že jelen unikne pronásledování lva? Jednoduše proto, že lev sice vyvine z počátku vyšší rychlost, ale pokud svoji oběť brzo neuchvátí, postupně klesne únavou. Odolnost býložravých zvířat je mnohem vyšší. Například nosorožec dokáže vyvinout největší tažnou sílu, slon, buvol nebo býk patří mezi býložravce s mohutnou svalovou hmotou a příslovečnou silou. Švédští vědci provedli s dobře trénovanými atlety zkoušku odolnosti na bicyklovém trenažéru. Po 3 dnech, během kterých sportovci dostávali stravu bohatou na živočišné produkty s vysokým obsahem bílkovin a tuků, dokázali šlapat na tomto trenažéru bez přerušení 57 minut (průměrná doba všech atletů). Během následujících 3 dnů dostávali smíšenou stravu (maso, vejce, mléko, brambory, zeleninu a ovoce) a dokázali šlapat v průměru až 114 minut. Když však potom začali přijímat čistě vegetariánskou stravu, bohatou na celozrnné obiloviny, různé ořechy, ovoce, luštěniny a zeleninu, zvýšila se jejich výdrž v průměru na nepřetržitých 167 minut. Etické důvody
Někteří lidé dospěli k přesvědčení, že by se měli stravovat vegetariánsky (ovoce, obiloviny, zelenina), z etických důvodů. Jejich pohnutky jistě nelze poměřovat ani analyzovat nijak vědecky, a je na každém jednotlivci, jak se rozhodne. V tomto ohledu bychom měli mít velkou dávku tolerance, kterou dnes lidstvo tolik potřebuje, a respektovat názory a přesvědčení ostatních. Úcta k životu
K rozhodnutí nejíst maso může lidi vést také úcta k životu zvířat, to je ostatně už velice stará myšlenka, kterou znají např. orientální náboženství (buddhismus). Přestože někteří ji spojují více s doktrínou převtělování duší (v kterémkoliv zvířeti může sídlit lidská duše) než s vlastní úctou ke zvířatům, orientální náboženství projevují ke zvířatům velkou laskavost a soucit. Tato myšlenka mnoha orientálních národů byla rozšířena také v antickém Řecku a Římě, kde Pythagoras, Porfyrios, Ovidius a další zastávali názor, že zabíjení zvířat za účelem získání pokrmu poskvrňuje lidského ducha a činí jej krutým. "Kdy již skončíte to odporné zabíjení?" ptal se řecký filozof Empedoklés v 5. století před Kristem. V průběhu dějin bylo mnoho umělců, filozofů a vědců, kteří sdíleli tento cit ke zvířatům. Vegetariány byli např. Leonardo da Vinci, Gándhí, Edison, G. B. Shaw, Rabíndranáth Thákur a L. N. Tolstoj. Všimněme si třeba toho, jak se malé dítě mazlí s kuřátkem nebo jiným domácím zvířetem, pak si možná lépe uvědomíme, že zabít zvíře, abychom ho pak snědli, je něco proti lidské přirozenosti. Stvořena k utrpení
Není to však jen samotné zabíjení zvířat, ke kterému mají různé národy a jednotlivci morální výhrady. Také kruté a bezohledné způsoby, jakými je často o zvířata pečováno a jak jsou zabíjena, vzbuzuje u mnohých odmítavý postoj. Odborný časopis El Médico, v článku věnovaném moderní technice chovu zvířat, uvedl: "Život v chovatelské stanici vypadá následovně: právě narozená telata jsou odloučena od matky, dostávají pít odstředěné mléko a těch několik málo měsíců svého života stráví bez pohybu v kotcích při teplotě 37oC. Tak pijí více, než kolik by pilo normální zvíře ..., navíc jsou krmena bílkovinnou kaší, která způsobuje rychlejší přírůstky tak oceňovaného bílého masa. Cíle své existence - jatek - dosahují, když jsou preventivně nacpána antibiotiky, betablokátory proti neustálému riziku infarktu a sedativy proti stresu." Úcta k vlastnímu životu
Morální pohnutky, které vedou k vyloučení masa jako potravy, mohou být prezentovány také z jiného hlediska, než je úcta ke zvířatům: může se jednat o úctu k vlastnímu tělu. Tak to také pochopili předchůdci hnutí za zdravý životní styl v polovině minulého století ve Spojených státech. Tito lidé se začali řídit etickými a náboženskými principy a postupně z nich vyvodili, že se musí zříci všeho, co by mohlo škodit správné činnosti organismu: drog, alkoholických nápojů, tabáku a nezdravé potravy včetně masa a masných výrobků. Takových lidí, kteří se snaží tyto principy aplikovat - ať už je k tomu vedou náboženské důvody nebo ne - je dnes na celém světě mnoho. Ekologické a ekonomické důvody
Chov jatečného dobytka je přepychem a z ekonomického hlediska skutečným plýtváním. Kdyby se obrovské množství obilovin a luštěnin, které se používají jako krmivo (stejně jako příslušná pole a voda na zavlažování) pro jatečný dobytek, využila k lidské spotřebě, mohlo by se v celém světě snadno skoncovat s hladem. Za každých 5000 kalorií, které se ve formě kukuřice (1,4 kg) použijí jako krmivo pro jednu krávu, získáme zpět pouze 200 kalorií v podobě masa (130 gramů). Zatímco 1,4 kg kukuřice by obyvateli třetího světa vystačilo na několik dnů, 130 gramů masa stačí sotva na jeden biftek pro jednoho obyvatele západních zemí. Pokud jde o krmení dobytka, jenom v tomto směru vyžaduje produkce masa obrovské investice. Když se na 100 m2 pěstuje sója, získáme 5 kg bílkovin, tím se pokryje denní potřeba pro 70 osob. Pokud však těchto 5 kg bílkovin použijeme jako krmení pro dobytek, získáme pouze 0,5 kg hovězího masa - a to stěží stačí pokrýt denní potřebu bílkovin pouhých dvou osob. Solidarita v boji proti hladu
Jistě se mezi námi najdou lidé, jichž se nevyváženost výživy obyvatel naší planety velice citlivě dotýká, pro ně by tyto údaje mohly být závažným důvodem k tomu, aby se vzdali konzumace potravin živočišného původu. Vždyť chudé země nemohou využít vypěstované obilí a sóju pro své vlastní občany, protože jsou nuceny svou úrodu prodávat jako krmivo pro dobytek. Solidaritu, na kterou se tolik odvoláváme při boji proti hladu ve světě, bychom jednoduše mohli projevit tím, že tisíce tun obilovin a sóji, které se používají jako jatečné krmivo, přenecháme pro lidskou spotřebu. To bychom však jako obyvatelé té bohatší části světa museli snížit svoji spotřebu masa (tím by se zlepšilo i naše zdraví) a jídelníček více obohatit luštěninami a výrobky z obilovin. Kdybychom od konzumace masa úplně ustoupili, nevznikl by z hlediska naší výživy naprosto žádný problém, protože odborníci jasně potvrzují, že maso není nezbytnou součástí lidské výživy. Myslím, že se nejedná o žádnou utopii. Vždyť výživná hodnota bílkovin sóji je stejná, ne-li vyšší než výživná hodnota bílkovin masa. Výrobky ze sóji a obilovin mohou být velice přitažlivé a chutné, což nám dokazuje i nabídka specializovaných obchodů se zdravou výživou. A náš nákupní košík ...
Pro nás jako jednotlivce je jistě také důležité ekonomické hledisko způsobu výživy. I když má maso podobné výživné hodnoty jako luštěniny, obiloviny nebo brambory, přesto je dražší. Při výzkumu, který se uskutečnil v roce 1990 ve Spojených státech, se zjistilo, že strava s nízkým obsahem nasycených tuků a cholesterolu, s malým množstvím masa a plnotučných mléčných výrobků ušetří spotřebiteli 230 dolarů ročně. Je tedy zřejmé, že vegetariánská strava je nejen zdravější, ale i levnější. Nevýhody konzumace masa
Maso nikdy nebylo příliš zdravou potravinou. To platilo i v dobách dřívějších, kdy však nezpůsobovalo tolik zdravotních problémů, protože ho lidé konzumovali jen sporadicky. Škodlivý vliv konzumace masa na lidské zdraví byl tehdy zapříčiněn spíše přenosem virových, bakteriálních a parazitárních infekcí. V současné době však v sobě konzumace masa skrývá jiná rizika. Díky mnoha zlepšením v hygienické praxi se snížilo nebezpečí napadení masa bakteriemi a parazity (i když v menší míře se vyskytuje i dnes). Jeho škodlivé účinky, způsobující dnes spotřebitelům největší starosti, vyplývají z intenzívního chovu dobytka na farmách a v průmyslových chovatelských závodech. Škodlivě působí především umělá krmiva, "růstové hormony", antibiotika, sedativa proti stresu a řada dalších umělých chemických látek, kterými se velkochovatelé snaží potlačit a zmírnit četné choroby, kterými zvířata trpí. I když nám výrobci a dodavatelé masa zaručují, že jejich výrobky jsou zcela nezávadné a bez patogenních mikroorganismů (vyvolávajících nemoc), všechna uvedená negativa spolu s nepřirozenými podmínkami, ve kterých se dobytek obvykle chová, celou problematiku ještě více komplikují. Tradičně se maso konzumovalo jen v určitých obdobích, která se časově shodovala s porážkou zvířat nebo se svátky. Po zbytek roku se maso jedlo jen velmi zřídka, navíc bylo dostupné obvykle jen bohatým lidem. Dnes ho můžeme jíst podle svého uvážení a chuti vlastně po celý rok, protože si ho kdokoli z nás může denně koupit téměř v každé samoobsluze. Fakt, že v současnosti rostou nevýhody konzumace masa, znásobený navíc jeho trvalou dosažitelností a také poměrně vysokou spotřebou, vyvolává u jeho konzumentů závažná rizika, která nelze přehlížet. Nadbytek nasycených mastných kyselin a cholesterolu
Maso obsahuje vysoký podíl tuku, jehož převážná část je tvořena nasycenými mastnými kyselinami. Vzhledem k podmínkám ustájení hospodářských zvířat v moderních chovatelských závodech, kde je dobytek prakticky bez pohybu, maso - ačkoli se jeví jako libové - obsahuje hodně tuku. Např. libové vepřové maso obsahuje kolem 18% tuku. Nadbytek tuku v masité stravě a ve výrobcích živočišného původu je spolu s tabákem, stresem a sedavým způsobem života příčinou vyššího obsahu cholesterolu v krvi. Tato látka se usazuje ve stěnách arterií (tepen), způsobuje kornatění tepen a zmenšování jejich světlosti, tedy proces, který je známý jako arterioskleróza. Zužování arterií je hlavní příčinou infarktu myokardu, iktu (mrtvice) a nedostatečného prokrvení končetin. Potraviny živočišného původu zvyšují hladinu cholesterolu v krvi 2 způsoby: Jednak samy obsahují cholesterol, který se ve střevě vstřebává a dostává se přímo do krve. (Potraviny rostlinného původu neobsahují žádný cholesterol.) Jednak obsahují velké množství nasycených mastných kyselin, které v organismu zvyšují vlastní produkci cholesterolu. (Potraviny rostlinného původu obsahují nenasycené mastné kyseliny, které regulují nebo dokonce snižují hladinu cholesterolu.) Strava s velkým podílem masa a masných výrobků (uzenin, škeblí a korýšů) je závažnou příčinou zvyšování hladiny cholesterolu v krvi a vzniku arteriosklerózy. K tomu přispívají i další potraviny živočišného původu (vejce, smetana, sýry). Protože existují náznaky, že nebezpečí onemocnění určitými druhy rakoviny má přímou souvislost s celkovým množstvím tuků ve stravě, máme další důvod pro omezení jejich spotřeby. WHO doporučuje, aby se příjem nasycených tuků pohyboval mezi 0% (tedy žádný tuk) a 10% všech kalorií ve stravě. V západních zemích dnes tuky představují až 45% celkově přijatých kalorií s vysokým podílem nasycených živočišných tuků. Čím více masa a potravin živočišného původu člověk konzumuje, tím vyšší je nebezpečí vzniku arteriosklerózy, rakoviny, obezity a jiných nemocí. Rakovina
Víte, že v 1 kg bifteku připraveného na roštu (na dřevěném uhlí) je tolik benzopyrenu (karcinogenní látka) jako v 600 cigaretách? Krmí-li se krysy masem obsahujícím benzopyren, objeví se u nich rakovina a leukemie. Karcinogenní účinek benzopyrenu byl dostatečně prokázán. I když pravděpodobně nekonzumujete maso připravované na dřevěném uhlí, neznamená to ještě, že jste uchráněni před požitím karcionogenních látek. Jednou z nich je je metylkolantren, který vzniká při smažení nebo grilování masa při vysokých teplotách. Když se metylkolantren podává laboratorním zvířatům ve velkých dávkách, objeví se u nich rakovina. Ačkoli při malých dávkách rakovinu nevyvolá, činí zvířata, která jej požila, citlivými. Když pak přijdou do styku s jiným karcinogenním činitelem, a to i v malých dávkách, objeví se u nich zhoubné nádory. Dá se říci, že metylkolantren v mase umocňuje účinek jiných karcinogenních látek, se kterými se každý z nás dříve či později může setkat. Na jatkách se často vyskytnou poražená dobytčata, která vykazují nějaký druh nádoru - zhoubného či nezhoubného charakteru. Obvykle se taková část vyřízne, ale ne vždy. Co se však stane se zbývajícími částmi poraženého zvířete? Je jisté, že některé rakovinné buňky zůstanou v lymfatických uzlinách, v krvi nebo v jiných orgánech. Vzájemná přenosnost určitých druhů rakoviny mezi laboratorními zvířaty byla zkoumána už v 60. Letech a výzkumy prokázaly především přenosnost rakoviny vyvolávané viry. Ačkoli zatím neexistuje přesvědčivý a definitivní důkaz, že konzumací masa ze zvířete napadeného rakovinou se tato choroba přenese na člověka, nepřímé důkazy o možném přenosu se již objevují. Proto se také v tomto směru provádějí výzkumy. V každém případě výzkumy nezvratně prokázaly, že těžcí konzumenti výrobků živočišného původu (masa, mléka, sýrů a vajec) podstupují 3,6krát větší riziko rakoviny než ti, kteří maso nejedí. Na Harvardské univerzitě byla nedávno provedena studie s 89000 ženami, které byly sledovány po dobu 6 let, a došlo se k závěru, že vyšší spotřeba červeného (tmavého) masa a živočišného tuku zvyšuje pravděpodobnost výskytu rakoviny tlustého střeva. Vliv stravy na vznik rakoviny žaludku
"Bylo prokázáno, že strava je hlavním faktorem implikovaným v etiologii žaludečního adenokarcinomu (rakoviny žaludku)." Tak začíná článek publikovaný nedávno v jednom španělském lékařském týdeníku. Zdůrazňuje se v něm, že tento druh rakoviny je každoročně příčinou velkého počtu úmrtí na celém světě. Bylo prokázáno, že nadměrná spotřeba soli způsobuje zmnožení bakterií v žaludku, které se účastní přeměny dusičnanů (nitrátů) potravin (hojně používané v masném průmyslu) v dusitany (nitrity). Ty po sloučení s aminy a močovinou (přítomnými v trávicím traktu) vytvářejí nitrosaminy a nitromočovinu, které jsou známé svými karcinogenními účinky. Rakovina žaludku se dává do souvislosti s nadměrnou konzumací uzeného a soleného masa, jakož i ryb. To bylo možno ověřit v Japonsku, kde se obvyklá strava skládá z mnoha potravin tohoto druhu a kde je také výskyt rakoviny žaludku nejčastější. Další v současnosti zkoumanou příčinou je nedostatek určitých vitamínů, které působí jako ochrana proti rakovině. Vitamin A ve formě provitaminu (karotenu) - zabraňuje tvorbě volných radikálů, které hrají důležitou roli při tvorbě zhoubných nádorů. Vitamin C (je přítomen pouze v rostlinné potravě) - kromě mnoha jiných činností také zabraňuje přeměně nitrátů v nitrity a nitrosaminy. Vitamin E - působí jako antioxidant, který chrání buňky před degenerativními změnami. Podle současných poznatků představuje omezený příjem soli, nitrátů a uzených výrobků současně se zvýšením podílu čerstvého ovoce a zeleniny ve stravě ten nejlepší způsob, jak předejít rakovině žaludku. Z knihy Vychutnej život J.D. Pamplona Roger Vydal Advent-Orion s.r.o. v edici ŽIVOT A ZDRAVÍ | | |