Karotka a mrkev

Mrkev (Daucus karota) je obecný název pro všechny typy mrkví. Karotkou nazýváme rané odrůdy mrkve, které většinou mají tupý kořen a jemnou dužninu. Pozdní, velké typy nazýváme mrkví, jsou většinou špičaté a dobře se skladují.

Mrkev je původní evropská rostlina a je pěstována a šlechtěna už od antiky. Ale byla známa už dříve Germánům i Slovanům. Mrkev je důležitým zdrojem provitaminu A, karotenu. Obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Je zajímavé, že nejlépe využitelný je v tepelně upravené mrkvi s tukem - lidské tělo ho využije až 60%. Ze syrové mrkve jemně strouhané asi 30%, kousáním mrkve jen 5%. V mrkvi je dále něco málo vitaminu C, dále vitamínů skupiny B. Bohatší je na vitamín E a kyselinu nikotinovou. Obsahuje také inomitol důležitý pro prevenci aterosklerózy. Z minerálních látek má vysoký obsah draslíku, zvláště hořčíku, fosforu, ale i chlóru. Také četné mikroelementy, bór, vanad, železo, jód, kobalt, měď, mangan, zinek. Mrkev zvyšuje odolnost organismu, doporučuje se při zácpách,při nemocech jater, ledvin, cév - srdce. Podporuje vývoj a růst u dětí, prospívá těhotným ženám. Důležitá je po infarktu, při namáhání zraku. Mrkvová dřeň urychluje hojení ran, ale není vhodná ve větších dávkách při vředové chorobě a při diabetes (sacharóza). Je však obecně prospěšná. Připravují se z ní polévky, přílohy, salát, smaženky, nádivky do moučníků, žemlovka s vařenou mrkví a tvarohem atd.

A jeden předpis z arabské kuchyně: Asi 600 g mladých větších mrkví očistíme a vydlabeme. Lehce posolíme. Na lžíci tuku opražíme sekané ořechy a nakrájenou cibuli, do toho zamícháme asi 300 g sójových kostek nebo tofu, sůl, pepř, 2 stroužky lisovaného česneku, lžíci celerové natě. Nádivkou naplníme mrkve, opečeme ze všech stran na oleji spolu s vydlabaným vnitřkem. Pak udusíme nebo upečeme v troubě podlité sklenicí vývaru. K tomu rýže. A v arabských zemích omáčka tahini (ze sezamu).