Speciální rozhovor pro vegetarian.cz

s Dr.Tomášem Husákem

VEGETARIAN.CZ : Jak se Dr. Tomáš Husák dívá na výživu roce 2001.

T.H. Dnes se pod pojmem svobodná společnost provozuje svobodná věda a to znamená obrovský výdobytek společnosti. Svobodná společnost si vytvoří specializované instituce, řekněme univerzity, vědecké ústavy, kde jsou lidé tou společností placení za to, aby mimo jiné provozovali i výzkum, který není striktně vázaný na nějaké bezprostřední ekonomické aplikace.

Tohle se týká také péče o zdraví. Můžeme na nějaké aplikace přijít, ale jsou poznatky, které nelze finančně využít, nejsou prostě finančně využitelné. Představte si, že byste objevil nějakou metodu a nikdo by pak netrpěl zubními kazy. Zničil byste tak stomatologii, výrobce zubní techniky atd. Bylo by to prospěšné. A svobodná společnost má právě takové nezávislé instituce, kde lidé bádají. Ti lidé skutečně takto musejí tvořit, protože je to spojeno s jejich prací i jakousi lidskou podstatou. Je to něco jako touha po pravdě, přijít na to, jak to ve skutečnosti je. A v tomhle okruhu lidí, kteří píšou vědecké publikace, shromažďují ta fakta atd., tam skutečně jde o hledání pravdy.

Např. jedna hypotéza týkající se kouření je, že je škodlivé, druhá, že je zdraví prospěšné. A tam se ta fakta shromažďují a zjišťuje se, jak to skutečně je. V tomto prostředí vítězí fakta. Na tomto vědeckém poli se podařilo jasně prokázat, že kouření je škodlivé. A svobodná společnost tohle ví, ona hlas vědců respektuje, protože se to prokázalo na základě faktů. To je důležitá věc. Teď má společnost dvě možnosti jaký postoj k tomu zaujmout.

Jedna možnost byla - nepřiznat skutečnost. Určité zájmové síly by říkaly opak, používaly by falešné argumenty a ty by byly zdůvodněny ekonomickými zájmy. To lze použít pro cigarety, ale třeba i pro živočišné potraviny. Farmáři a výrobci by naléhali na potlačení nějaké informace, protože by způsobila spoustu ekonomických škod, protože spotřeba by šla dolů. My tuhle informaci musíme potlačit, jinak by způsobila spoustu ekonomických škod, protože spotřeba by šla dolů. Tj. jedno řešení by bylo potlačit tu informaci, na to by stát našel nějaké prostředky.

A tady už hraje roli také to, jestli ten stát není padlý na hlavu. On si přece neřekne, že v rámci nějakého ekonomického rozvoje bude lidem kazit zdraví. Ve skutečné demokracii je toto neprůchodné. Navíc ty argumenty jsou falešné. V našem zájmu, a to mluvíme např. o vegetariánství, je snížit spotřebu živočišných potravin, protože ty argumenty, které jsou proti - že tady odbouráme spoustu oborů - jsou mylné. Rozvoj lidské společnosti spočívá v tom, že je své potřeby schopna pokrývat za stále menší množství času. Tím pádem je schopna vytvářet nové potřeby, na které dříve ani nebylo pomyšlení.

Toto je součást pokroku a to, že bychom jedli místo živočišných potravin rostlinné, to je pokrok, jaký v historii lidstva nebyl dosažen za spoustu století a je otázka, bude-li někdy dosažen vůbec. To je něco jako desetinásobný růst produktivity práce, tj. desetkrát menší počet lidí je schopno zajistit pro obyvatelstvo výživu. To je gigantický proces. Kdyby tohle mohlo proběhnou ve všech oborech a kdyby se to uskutečnilo v Čechách, to bychom se stali nejbohatším státem na světě.

Švýcaři by pak říkali: "Klobouk dolů, to je bohatý stát. Tam tě ani nepustí." A stáli by s Američany na hranicích s kloboukem v ruce, jestli je tam pustí. Stát, který to uskuteční, obrovsky zbohatne, protože ušetří spoustu zdrojů a ty může zase uvolnit na jiné oblasti. Mohl by pak dát lidem lepší bydlení, poskytovat kvalitnější zdravotní péči, víc pečovat o životní prostředí, v oblasti informatiky by každý člověk mohl používat internet atd. Vše, co se lidé snaží dosáhnout po hmotné stránce by jim mohl takový stát dávat. Nám jde o to, abychom ty obrovské prostředky, které "vyhazujeme" na produkci a spotřebu živočišných potravin, mohli použít jinak a jinde. A to by pak velice posloužilo obrovskému ekonomickému růstu.

VEGETARIAN.CZ Jste člověk, který působí, promiňte, trochu matematicky, jde skutečně za intelektuální pravdou. Jaký máte vztah k dalším aspektům - u snížení spotřeby živočišných potravin nebo vegetariánství, jak se díváte na etickou stránku věci? To jste vlastně nikdy nepublikoval. Jak se díváte na zabíjení zvířat? A už vůbec nemluvíme o tom, že se lidem vlastně tento stresor vrací. V podstatě celými staletími se táhne jedna dlouhá nit a lidé nechápou příčiny utrpení. Žili v jeskyních, pak si postavili domy, kostely, dnes mají supermarkety, ale někde udělali, řeknu-li to moderně - systémovou chybu. Zajímá nás Váš názor.

T.H. Ta etická stránka je jasná. Já ji nechávám úmyslně vzadu. Když si vezmete ty velkochovy zvířat - slepice, jakýkoli dobytek - je to prostě strašné. Je to skutečné mučení těch zvířat, která se narodí v lidské společnosti jako nějaký otrok, bezprávný otrok. Moc radosti neužije. Kdysi jsem četl článek o velkochovu slepic a pisatel s takovou radostí psal, že to už není jako kdysi, když nám běhaly slepice po dvorku, že je to dnes stroj na vejce. Ano. Oni to zvíře skutečně degradují. Život toho zvířete je velice smutný.

Z etického hlediska s tím nelze souhlasit. Zabíjejí se, je kolem toho spousta lží. Ale já bych tady chtěl promluvit hlavně o jiných věcech. Četl jsem ve spoustě našich novin články, kde bylo psáno s takovým emočním nábojem, že se dělají pokusy se zvířaty a že za rok bylo v Čechách zabito 40000 zvířat těmi výzkumníky, kteří na nich testují nějaké věci. A teď se proti nim zvedla obrovská vlna nesouhlasu. Ale srovnání těchto dvou skutečností, to je prostě neuvěřitelné. Na jedné straně asi stokrát více zvířat se pěstuje proto, aby se de facto lidem poškozovalo zdraví. To se samozřejmě neříká. Proto se zabíjí. A neslouží to ničemu pozitivnímu, jen tomu, že společnost si odčerpává prostředky na něco jiného.

Jestli bychom tedy měli na mysli etiku, etiku ve smyslu života těch zvířat, tak tohle je něco strašného. Jde o obrovský počet zvířat, a to jsou velká zvířata s poměrně rozvinutým rozumem, která jsou výš než takové ty typické laboratorní krysy používané v lékařských výzkumech. "Tak je zabijeme." Je to samozřejmé. Ti lidé, protože je neustále jedí, k tomu přispívají, protože pro ně se ta zvířata zabíjí. Je to takový paradox, protože většina občanů jsou nevegetariáni. A já jsem fascinován! Na jedné straně se denně pro takového člověka zabíjejí zvířata, protože on je ten konzument. To mu nevadí. Ale je schopen se rozčílit a třeba se i účastnit nějaké demonstrace a bude protestovat proti pokusům na zvířatech.

Ale ta druhá kategorie lidí jasně vidí, že toto by v etické společnosti nemohlo existovat. Ty miliony zvířat nebudeme zabíjet proto, abychom je snědli, když si tím ještě navíc poškozujeme zdraví. Ale ta druhá věc k tomu. Zatímco my skutečně nesmírné množství zvířat zabíjíme zbytečně proto, abychom si poškozovali zdraví, druhá kategorie jsou zvířata chovaná pro pokusy. Považuji to za velkou nezodpovědnost, a lidé, kteří by zastavili ty pokusy - jak si vezmou na svědomí až bude matka nebo otec, jimž má zemřít holčička nebo chlapec, trpět prostě proto, že oni zastavili pokusy se zvířaty a teď nevíme jak léčit určitou chorobu? Jak si vezmou na svědomí to, jestli někomu zemře bratr nebo sestra, tatínek nebo maminka, protože zastavili rozvoj vědy? Víte, já mám dojem, že tady společnost došla v některých bodech ke zdůrazňování jednoho principu moc daleko.

Viděl jsem kdysi film z Indie, z nějaké rezervace. Je to jedno z posledních míst, kde žijí bengálští tygři, a to, co tam bylo, bylo fascinující. Žijí tam nějací strážci rezervace, mají pušky proti pytlákům atd. Oni je nemají, aby je použili proti tygrům. To mě překvapilo. Jeden člověk líčil, jak tam byl před 20 lety se svým otcem. Tygr jeho otce zabil. A potom se tam ten tygr objevil ještě za 2 roky, ten strážce už tam nebyl, protože ten tygr po něm také skočil. Takže on je strážcem rezervace a chrání tygry proti pytlákům, chrání, aby místní rolníci postupně nevykáceli lesy a neudělali si políčka, protože tygři by přišli o ekosystém. A tygři je žerou. To si zase myslím, že je omyl. To je druhý extrém.

A znám podobné případy. Medvěd napadl člověka a oni se ho neodvážili zastřelit. To najednou postaví - úplně nesmyslně - zvíře vlastně nad člověka. A tady je jiný problém. My bychom si mohli žít tak dobře. My chráníme tygry. A co ta zvěř, kterou tygr zabíjí? Nemůžeme jeden faktor vzít a ten jednostranně chránit a ostatní ne. Já si myslím, že my jako lidé, když mluvíme o ochraně životního prostředí, se musíme chovat tak jako každý živočišný druh na téhle planetě, který veškerým svým chováním dává přednost přežití svého vlastního druhu před jiným druhem. Totiž kdyby si ten tygr řekl, že bude chránit jiné, tak okamžitě zemře hlady. On to neudělá. A proč by to měl dělat člověk? Skutečně celá evoluce spočívala na tom, že každý druh, aniž by si to nějak rozumově zformuloval, preferoval přežití vlastního druhu před ostatními. My nemůžeme jít do extrémů.

VEGETARIAN.CZ Otázkou je preferovat přežití vlastního druhu, ale myslím, že nikoli na úkor ostatních. Myslím např. i přírodu. Možná s tím nebudete souhlasit, ale já si myslím, že by přežití nemělo být na úkor někoho. Příroda je jeden celek a každá součást tam má svou roli. Tj. nemůže nikdo někoho vytlačovat nebo potlačovat a myslím si, že člověk by měl mít roli ochránce na této planetě tím, je-li intelektuálně nejvýš. Samozřejmě takový ochránce, že se nenechá sežrat tím tygrem, protože to by působilo kontraproduktivně.

T.H. Samozřejmě s tím souhlasím. Ideální stav je kooperace, nikoliv boj. Při kooperaci se mohou rozvíjet všichni. O tom není pochyb. Ale jestliže někdy dojde k tomu, jestli střelit tygra nebo ho nechat sežrat člověka, tam také není diskuse, a pokud k tomu na základě nějakých předpisů dojde, je to omyl. Kooperace je naprosto jednoznačná.

VEGETARIAN.CZ Ale tohle byl skutečně extrémní příklad. Co pokusy na zvířatech ?

T.H. Ano. Ale tam, kde není možnost kooperace, tam je skutečně nutno dávat přednost životu člověka. To dělá každý druh.

Poznámka: pokračování rozhovoru .