Otázky a odpovědi

Na Vaše otázky odpovídá Jaroslav Škvařil předseda ČSVV

Proč je zdravá strava dražší než nezdravá?

"Předpokládám, že Luboš považuje vegetariánskou nebo veganskou stravu za zdravější, než je strava konvenční, obsahující maso a další živočišné produkty. Pak je nutno si nejdříve objasnit, co si asi tazatel představuje pod pojmem "drahá zdravá strava". Možnost, jak tento mylný dojem může nastat, je při hodnocení cen v prodejně zdravé výživy, kde 80% sortimentu tvoří výživové doplňky nebo v případě semivora, který navštíví prodejnu s mořskými živočichy nebo v případě laktovegetariána, který stojí v oddělení francouzských sýrů nebo v případě vegana, který by si kupuje jahody či hrozny v zimě.

Zkusme provést srovnání nákladů z pohledu průměrných maloobchodních cen a při úvaze, že si vše vaříme sami. Dále budeme uvažovat muže o hmotnosti cca 70 kg, který sní denně v průměru 1,5 kg tuhé stravy: Tento muž zaplatí za potraviny pro svoje jednodenní stravování 99,- Kč, bude-li se stravovat konvenčně, 58,- Kč, bude-li se stravovat lakto-vegetariánsky a 42,- Kč, bude-li se stravovat vegansky.

Tabulka 1: Podrobný výpočet nákladů na potraviny při různých způsobech stravování

Stáhnout tabulku

Vysvětlivky:

V položce pochutiny jsou zahrnuty tuky, oleje, cukr, cukrovinky, dresinky apod. Obiloviny u konvenčně se stravujících jsou uvažovány v podobě chleba a pečiva. U lakto-vegetariánů a veganů více v podobě vařených celých zrn a kaší.

Lze, samozřejmě, uvažovat o mnoha dalších variantách skladby potravin a jídel z nich připravených tak, že např veganům přidražíme tím, že si budou více pokrmů z obilovin a luštěnin nakupovat v podobě polotovarů a konvečním strávníkům zlevníme tím, že si budou místo drahého masa nakupovat levné uzeniny. Vždy nám však vyjde veganská strava jako levnější než lakto-vegetariánská a tato levnější než konvenční.

Proč se v závodních jídelnách nevaří alespoň jedno jídlo vegetariánské ?

Při podrobnějším průzkumu závodního stravování zjistíme, že většina těchto jídelen nabízí výběr ze dvou a více jídel a že jedno z těchto jídel bývá bezmasé. Hlavním důvodem nenabízení jídel vegetariánských je víceméně nevzdělanost jak kuchařů tak strávníků. Obě strany si spíše hrají jakousi hru na zdravou výživu. Kuchaři se snaží "jako zdravěji" vařit a strávníci se snaží "jako zdravěji" stravovat. V provozech s převážně dělnickými kategoriemi si dává alternativní jídla cca 10% strávníků a v jídelnách, kde se stravují převážně studenti nebo úředníci si volí tato jídla cca 30% strávníku. Lepší to již ani nemůže být, uvážíme-li současná výživová doporučení v naší republice. Cest ke zlepšení tohoto stavu je více. Jednou z nich je změna výživových doporučení a druhou může být třeba asertivní sdělování požadavků vegetariánů, jinak spíše introvertních, vedením závodních jídelen, v nichž se dnes nestravují.

Proč si ve školách nemohou vybíret děti ze dvou jídel (vegetariánské a nevegetariánské).

Důvodů můžeme vidět hned několik: Současné doporučené dávky živin a spotřební koš pro školní stravování neumožňují žádný druh zdravější výživy. Většina školních jídelen základních škol není technologicky vybavena a personálně připravena na výrobu a výdej dvou a více jídel současně.

Platí stejné co bylo uvedeno v předcházející odpovědi v případě závodních jídelen. Řešení, které zajistí nabídku vegetariánského jídla se nabízí také několik, ale jejich přiblížení vyžaduje rozsáhlejší rozbor.

Pracuji teď v jednom Biomarktu ve Stuttgartu v Německu, kde je označení potravin biologicko-ekologicky pěstovaných již běžné. Uvědomil jsem si ale, že za označením “Bio” se skrývá také bio-maso, bio-vejce…

Vzhledem k biohovězímu a biovepřovému můžeme uvažovat i o biorakovině nebo o bioinfarktu. Určitě však u konzumentů biomasa půjde o menší procento výskytu těchto onemocnění ve srovnání se strávníky konzumujícími tytéž druhy mas z velkochovů.