STOP NEMOCEM

Tomáš Husák

Exkluzivní rozhovory s Tomášem Husákem

Jak mnoho změny stravování a životosprávy vůbec změní nemocnost a úmrtnost.

Jestliže úplně přestaneme jíst živočišné potraviny, tak úmrtnost snížíme asi o 40%. Z 10 milionů obyvatel ČR by se tímto způsobem asi 4 miliony lidí mohly zachránit před zbytečným předčasným úmrtím. Kdybychom zcela dokázali z potravin či z životního prostředí vyloučit nějakou "běžnou" jedovatou chemikálii (tedy to, kolem čeho se dělá tolik křiku), pak bychom tím před předčasným úmrtím u nás zachránili třeba 100 lidí, třeba deset a třeba také jen jednoho. To nejlépe ukazuje naprostou neporovnatelnost ohromného vlivu základních složek stravy na straně jedné a různých jedovatých příměsí nebo málo důležitých složek stravy na straně druhé.

Grafy v této knize ukazují konkrétní pozorování, z kterých docházím k těmto závěrům. Těch konkrétních pozorování jsou ovšem stovky a tisíce a nemohl jsem je proto v této knize uvádět. Plné zhodnocení příslušných podkladů lze dosáhnout pouze matematicko-statistickými metodami. I těmito složitými metodami a s použitím rozsáhlých souborů údajů však docházíme zhruba ke stejným výsledkům, jaké ukazují zmíněné grafy. I ty prosté grafy nám ukazují např. to, že snížíme-li spotřebu živočišných potravin, živočišných bílkovin zhruba na desetinu , tak zhruba na desetinu také klesne úmrtnost na koronární nemoc srdeční či na nemoci způsobené aterosklerózou vůbec.

Každé konkrétní pozorování nám totiž ukazuje nejen to, co je lepší, ale také o kolik je to lepší. Pokud někdo není schopen udávat, o kolik určitá změna stravy zlepší zdravotní stav, tak se zřejmě neopírá o konkrétní šetření (a potom jsou jeho argumenty nejspíše bezcenné) anebo není schopen toto konkrétní šetření matematickými metodami zpracovat a propočíst, jak velké bude zlepšení či zhoršení zdraví. Říkám to proto, že jsem se setkal s názorem, že prý tvrzení uvádějící konkrétní čísla o tom, k jak velkému zlepšení stravy může dojít, jsou těžko uvěřitelná. Ono je tomu právě naopak.

Věřím, že čtenáři se mohli přesvědčit nejen o podkladech, o které se tato kniha opírá, ale pochopili i metodu, kterou tato kniha používá, a chápou, že jsem zde z tisíců a tisíců souborů pozorování mohl předložit jen několik nejreprezentativnějších. Uvedu nyní bez složitých propočtů ještě několik klíčových údajů.

Doporučuji zde určité změny stravy. Člověk, který se stravuje velmi zdravě, si logicky zde navrženými změnami stravy svůj zdravotní stav může zlepšit již jen poměrně málo. Člověk, který se až doteď stravoval poměrně nezdravě, si zdravotní stav může zlepšit mnoho. Chceme-li však odhadnout celkový efekt na zdraví, potom nadále musíme mít na mysli jakéhosi průměrného spotřebitele, tedy člověka, jehož strava by byla průměrem ze stravy všech lidí.

Budeme si představovat, že by tento průměrný spotřebitel změnil svou stravu tak, že by spotřebu jedné složky stravy zvýšil o tolik, že by se její podíl na celkové energii stravy zvýšil o jedno procento. Protože by jeho celková energetická potřeba zůstala nezměněná, snížil by se podíl všech ostatních složek stravy opět o jedno procento. Přitom předpokládáme, že by vzájemný poměr těch ostatních složek stravy zůstal beze změny. Pro jednoduchost si to můžeme představit třeba tak, že by ten člověk začal jíst o něco více ovoce, jinak by své stravovací zvyklosti nezměnil, jedl by stejná jídla, ale všech dohromady by jich snědl o trošku méně, takže by stále jedl stejné množství potravy - stejné v energetickém obsahu stravy. Potom nám propočty ukáží přibližně toto:

Zvýšíme-li ve stravě množství zrnin, resp. obilovin, tak je to přibližně stejně prospěšné, jako když ve stravě stejně zvýšíme množství ovoce, nebo když zvýšíme množství jiné zeleniny, nebo když zvýšíme množství brambor. Pochopte dobře, co zde říkám. Ovoce a zelenina jsou pravděpodobně, zjednodušeně řečeno, nepatrně zdravější než obiloviny. Ten rozdíl je však v podstatě velmi malý. Zvýšíme-li tedy spotřebu obilovin, vykonáme pro své zdraví přibližně totéž, jako když zvýšíme spotřebu ovoce či zeleniny.

Obdobně tomu své zdraví zlepšíme, když snížíme spotřebu mléka a mléčných výrobků, když snížíme spotřebu masa, když snížíme spotřebu vajec. Prospěch pro naše zdraví je dán tím, o jak mnoho, přesněji řečeno, o jak velkou energetickou hodnotu snížíme tu spotřebu živočišných potravin. Jeden kilogram másla, smetany či šlehačky má mnohem větší energetickou hodnotu než jeden kilogram masa či jeden litr mléka. Proto snížení spotřeby o jeden kilogram másla je zcela neporovnatelně větším prospěchem pro naše zdraví než snížení spotřeby o jeden litr mléka. Jakmile však přepočítáváme na energii v potravě obsaženou, tak rozdíly mezi jednotlivými živočišnými potravinami již nejsou příliš velké. Představíme-li si pro jednoduchost, že naše strava je v přepočtu na obsaženou energii ze dvou třetin tvořena rostlinnými potravinami a z jedné třetiny živočišnými potravinami, pak zvýšení spotřeby rostlinných potravin je automaticky spojeno se snížením spotřeby živočišných potravin.

Tudíž předpokládáme, že celková spotřeba potravin v přepočtu na obsaženou energii se nezmění. Prospěch ze zvýšení spotřeby rostlinných potravin je potom logicky zhruba stejný jako prospěch ze snížení spotřeby živočišných potravin. Velmi zhruba řečeno si můžeme říct, že snížení spotřeby jakékoliv živočišné potraviny o 1000 kcal je zhruba stejně prospěšné, bez ohledu na to, o jakou potravinu se jedná. K dosažení stejného efektu však můžeme buď snížit spotřebu jen o jeden kilogram čistých tuků anebo o mnoho kilogramů libového masa.

"Efektivnější" je tedy snižovat spotřebu čistých živočišných tuků.

Stejně tak, zjednodušeně řečeno, můžeme si myslet, že zvýšení spotřeby rostlinných potravin o 1000 kcal je zhruba stejně prospěšné. Samozřejmě, tohoto cíle snadno a s minimálními náklady dosáhneme, když svou spotřebu zvýšíme o jeden kilogram mouky nebo obilných vloček. Je neporovnatelně dražší, pokud chceme dosažení stejného množství energie získat zvýšením spotřeby ovoce a zeleniny. Té budeme muset spotřebovat mnoho kilogramů a příjde nás to tak třeba až třicetkrát dráže.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN