Rozhovor s Janou Hauptmannovou

Vegetarian.cz : Jak jste se dostala k výtvarnému umění?

J.H. Kreslím už od 4 let. Jako malé dítě jsem každý den kreslila a vlastně odmalinka jsem chtěla kreslit a těšilo mě to. Dodnes mě to těší, dělám to pro radost. Jak to říkal pan Eduard Tomáš, člověk je nástrojem a přijímá inspiraci odněkud jinud, od něčeho co nás přesahuje. Myslím si, že jsme součástí přírody, kterou jsme nevytvořili, jsme jeden celek s tím vším kolem nás, s přírodou, s vesmírem.. A já jsem to tak odmalička cítila, přírodu, vesmír...

Vegetarian.cz : Co Vás přivedlo k vegetariánství?

J.H. Je zajímavé, že už jako dítě jsem nechtěla jíst maso, ale byla to doba, kdy se věřilo, že děti, které by nejedly maso, onemocní. Takže si vzpomínám, jak mě rodiče nutili, ne úplně násilím, ale snažili se a já jsem dost odolávala. A potom, když jsem dospěla, začala jsem se zajímat o jógu a to mě zase přivedlo zpátky k vegetariánství.

A také to bylo díky svamimu Mahešvaranandovi, který se k nám za železnou oponu v 70. letech dostal až z Indie. My jsme tehdy toužili cestovat a já si pamatuji, že jsem snila o tom jet do Indie. A svami Mahešvarananda přišel sem k nám. Jeho přednášky mě tak úžasně oslovily a bylo mi to všechno velice blízké. Vlastně díky němu jsem se dostala zpět k tomu vegetariánství.

A jsem opravdu nesmírně ráda, protože jsem to pocítila nejen na zdraví. Ty výsledky, když to člověk přestane jíst, tělo se čistí, stojí za to. Zlepší se vnímavost, všechny smysly, chuť, čich, i takové to jemnější vnímání, člověk si pak uvědomí, že ta zvířata cítí jako my, mnohdy mají i lepší a vyvinutější smysly než lidé. A protože jsme je nestvořili, kdo nám dal právo je zabíjet? Je to ve všech nejrůznějších filosofiích, v různých kulturách, že příroda dala člověku opravdu hojnost dobré nemasité stravy.

Nemyslete si, že my vegetariáni se nějak šidíme. Naopak, vegetariánská strava je velice dobrá, umíme si uvařit velice dobrá a chutná jídla, takže to není žádný asketismus, jak si lidé mylně myslí. Naopak bych řekla, že je to lepší a všichni vegetariáni, které jsem viděla, nejsou tolik nemocní, vypadají mladší a mají víc energie. Na sobě jsem to pocítila. Člověk si také uvědomí tu hrůzu, když vidí, co lidé provádějí se zvířaty. Je to strašné.

Viděla jsem film o tom, jak se nakládá se zvířaty na jatkách a od toho dne jsem nevzala už jediné sousto masa do úst, ani vývar, polévku, omáčku, prostě nic z masa. Lidé si myslí, že když se zvířata zabíjí někdo jiný, že nenesou žádnou vinu. Ale není to pravda, protože někdo jiný je zabíjí kvůli nim, takže se na tom nepřímo podílejí a mají svou část viny. Svami Mahešvarananda nám vysvětlil, že to má i karmické (osudové ) důsledky. Když lidé způsobí zvířatům bolest a utrpení, tak se jim to dříve nebo později vrátí. Je takové přísloví: "Vy ženete zvířata na jatka a pak se divíte, že osud žene vás na válečná jatka." Je zajímavé se nad tím zamyslet.

Vegetarian.cz : Myslíte si, že způsob stravování, se může projevit na tvůrčí práci?

J.H. Rozhodně pociťuji, že ano. Projevuje se to pozitivně ve všech aspektech života.

Vegetarian.cz : Jak se stravujete doma? Máte nějakou specialitu, kterou byste mohla čtenářům doporučit?

J.H. Moje babička velice dobře vařila, takže vím, jak má dobré jídlo vypadat a chutnat. Převádím i tyto recepty pro začínající vegetariány, ty klasické. Když někdo začíná s vegetariánstvím, tak se skutečně dá uvařit bezmasé jídlo s tou chutí, na kterou je člověk zvyklý. Je to v podstatě otázka koření. Musí se to umět dobře ochutit a okořenit. Řekla bych, že mám ráda všechna vegetariánská jídla. Beru to tak, že vlastně ta potrava je dar přírody lidem, proto bychom si toho měli vážit a děkovat jí.

Protože potrava nám umožňuje žít dál a splnit svůj úkol tady na Zemi.To si možná málo lidí uvědomuje a pak zacházejí špatně s potravou. Je to také proto, že třeba nikdy nezažili hrůzu těch zemí, kde se umírá hladem. Měli bychom si toho vážit, že máme dost potravy a skutečně lidé v mnoha duchovně vyspělých národech děkují za jídlo.

Jídlo je tam jako obřad, lidé se u jídla nehádají, nedívají se na televizi. Také by neměli mít negativní myšlenky. Dokonce i kuchař, který vaří, by měl mít dobrou náladu. Jsou určité zásady, které si také lidé plně neuvědomují - např. by se neměli olizovat vařečky a lžíce, kterými se pokrm míchá během vaření, člověk by měl vařit s láskou, nenechat se ničím a nikým vyrušovat.

Vegetarian.cz : Jak například reaguje Váš syn na bezmasou stravu?

J.H. Je také vegetarián, zcela spontánní, bez nějakého přemlouvání k tomu dospěl sám. Velice mu to chutná, je to bez problémů.

Vegetarian.cz : A jak vypadá váš běžný stravovací den?

J.H. Mám ráda hodně ovoce a zeleninu. Ale vždycky čekám, co mi intuice napoví, co ten den připravit a tak.

Vegetarian.cz : Vrátil bych se k Vaší tvorbě. Co připravujete nebo na co se těšíte?

J.H. Mám v hlavě, jak se lidově říká, nový soubor obrazů, na kterých chci intenzívně pracovat. Myslím si, že doba k tomu dozrála. Ale nechtěla bych to předem prozrazovat, protože o obrazech je těžké mluvit, ty se musí vidět. Ale až budou hotovy, tak vás ráda pozvu na výstavu.

Vegetarian.cz : Co byste vzkázala čtenářům? Vaše osobní motto.

J.H. Ať se vegetariánství nebojí, protože naopak jim to pomůže. Počínaje zdravím, ale i náladou. Pohled na život se jim vyjasní a zlepší. Mluvím skutečně z vlastních zkušeností. Všechny čtenáře pozdravuji, přeji jim hodně úspěchů v životě, hodně dobré nálady, optimismu a také hodně radosti mezi lidmi.

Děkujeme za rozhovor

L.V.