| | |
|
zpět na rozhovory |
|
Rozhovor s Františkem Brodeckým Vánoční a novoroční atmosféra, zasněžená kovárna vypadá jako z Ladových obrázků. Z kovárny voní kouř, oheň z výhně září jako světlo vánoc do ulice. Kovář v zástěře pozoruje, jak se za pomoci přírodních elementů pod jeho kladivem rodí něco nového.
F.BRODECKÝ: Kovárnu mám přímo na náměstí s velkými okny a většinou i na Štědrý den pracuji, do Vánoc mívám nejvíce práce, protože dokončuji zakázky a různé dárky k Vánocům. Běží oheň, já jsem v zástěře a lidé se chodí dívat i s dětmi přes okno - je to úžasné. Ta atmosféra je pro mě i pro lidi - ten oheň... Ideální je, když je zasněženo, to kouzlo tam určitě je, jako z pohádky! VEGETARIAN.CZ: Je to o Vánocích silnější? Jak vnímáte tu energii? F.BRODECKÝ: Já si to tolik neuvědomuji, protože oheň zde běží neustále. Ale pro ostatní je to takové vánoční. V tu dobu lidé také přicházejí, abych jim vyrobil nějaké vánoční dárky - svícny, zvonečky, krbové nářadí... ty věci budou pak dělat lidem radost pod stromkem a po celý rok, proto si dávám záležet a dávám do nich více lásky ... VEGETARIAN.CZ: A oheň má velkou očistnou sílu. Může člověka očistit. Bavíme-li se třeba o osudu, spoustu věcí dokáže spálit, dokáže spálit třeba negativní vlastnosti. Existuje taková technika (jóga), sedíte u ohně a přikládáte do něj svoje negativní vlastnosti. Co si o tom myslíte?
VEGETARIAN.CZ: Jste tedy pravidelně očišťován. Takže i kdyby na vás přišly nějaké negativní myšlenky. Hmm… tak proto ti kováři byli takoví dobráci, nebo za nimi lidé chodili pro radu, protože oni byli trvale očišťováni. Myslíte si to také? F.BRODECKÝ: Negativní myšlenky také přicházejí, i vztek, ale možná to spálím v ohni, možná to vybouchám do kovadliny - ta těžká dřina určitě taky přispívá k nějakému vnitřnímu vyrovnání. VEGETARIAN.CZ: Myslíte si, že život člověka je vlastně taky taková práce s kovadlinou? Vlastně něco, co nás přesahuje, s námi pracuje? Někdy nás to dá do ohně, někdy to přitvrdí, přidá vzduch, aby se trošku "tvarovalo" ... někdy kladívkem, aby člověk něco pochopil nebo se v životě nějak přetvářel. Vidíte to podobně jako při práci s železem?
VEGETARIAN.CZ: Vypadá to tak, jako vy jste nebyl ten, kdo koná? Chápu to správně? F.BRODECKÝ: Ano, já jsem se vždycky snažil být tím, kdo koná, ale v poslední době zjišťuji, že je to někdy jednodušší - nebýt konající. Je důležité lépe to vnímat a být tomu otevřený, vyjít tomu vstříc. Použít více intuici než rozum, pak jdou věci samy! VEGETARIAN.CZ: Klasická otázku, kterou nelze nepoložit. Odkdy jste vegetarián?
VEGETARIAN.CZ: Tak to máme skoro všichni. Někde jsem slyšel, že Indové, kteří nebyli spokojeni s materiálním životem v Indii, se v příštím životě narodí v Evropě, aby si splnili své sny. Myslíte si, že to je váš případ? Že jste takový kovář v Evropě z Indie? F.BRODECKÝ: To bych ani neřekl.V Indii se mi dobře žilo, protože je tam stále teplo a jídlo je úžasné. Takže narodit se v Evropě musí byt spíše za trest! Problémy, které zde v Evropě máme s energiemi a s topením, všechno je to zde těžší. VEGETARIAN.CZ: Čím více na sever? F.BRODECKÝ: Asi ano. Já si myslím, že to tady máme mnohem složitější. Pokud se inkarnují, tak snad jen proto, aby zjistili, že konzumní život , který nezažili a tak po něm prahnou, za nic nestojí. VEGETARIAN.CZ: Takže vegetariánem jste úplně odmalička. Jste ukázkou člověka, který odmalička nepozřel maso, přesto má takovou velkou fyzickou kondici. Je to pravda?
VEGETARIAN.CZ: To jste ještě motorkář a veteránista. F.BRODECKÝ: Teď už se krotím a více si užívám na motorce. Ale dělával jsem denně do půlnoci. Někdy se navečeřím a pracuji až do půl druhé do rána, ostatní toho už mají dost a já prostě ještě můžu. Možná to je tím ohněm, možná tím nápisem ???… VEGETARIAN: Jakým nápisem? F.BRODECKÝ: V naší kovárně máme totiž takovou zajímavost. Byl to kdysi za hraběte lihovar. Komunisté ho tenkrát znárodnili a zůstal zde zachován nápis "Dej Bůh štěstí" a kříž. Když jsem ten dům koupil, místní mi vyprávěli a jeden za druhým se stavovali, abych to prý věděl. VEGETARIAN.CZ: Vy jej také obtahujete? F.BRODECKÝ: Neobtahuji, netroufám si na to ani sáhnout! Když jsem jednou opravoval kovárnu, kde strop má výšku 6 metrů, museli, zde být 3 patra lešení. Opravil jsem omítky, olíčil a okolo nápisu nechal kruh. Ten dům vyhořel asi v roce 1800, zdi byly celé zpěněné, černé a v tom je ten nápis. VEGETARIAN.CZ: To je výborné. Škoda, že to tak nemůžeme mít všichni. Co na to Vaši rodiče, že jste nejedl maso? F.BRODECKÝ: Měl jsem veliké problémy, protože doma mě do toho nutili, tajně mi maso podstrkávali, ale já to vždycky poznal, už podle čichu a netknul se toho. Dokonce mě za to trestali. Později zjistili, že to nikam nevede. Pak jsem šel do školy, tam jsem seděl třeba 3 hodiny a cpali to do mě, až jsem se pozvracel. Nakonec to všichni vzdali!
VEGETARIAN.CZ: Kdy to vzdali? F.BRODECKÝ: Já to prostě nepozřu, takže někdo to pochopí hned a někdo později. Dneska už jsou vegetariáni, proto to chápou, ale dřív nebyl nikdo vegetarián, všichni jedli maso, dokonce třikrát denně, protože to byla ta hojnost socialismu, že si to můžeme dovolit.
VEGETARIAN.CZ: Říká se, že generace, která zažila válku, to má v podvědomí, že za války se maso nejedlo, byl hlad, takže tahle generace cítí, že dokud je maso, bude dobře. Možná to opravdu mají v podvědomí a proto je jedí. Ale někteří mladí lidé, teď už s tím nemají problémy. Rodová tradice žádná nebyla? F.BRODECKÝ: Teď si vzpomínám, děda říkal, že když byl malý, že maso nejedl, ale pak se je naučil jíst, když odešel do světa.
VEGETARIAN.CZ: V jedné písničce se zpívá "o kováři, který by ukul vílu." Myslíte, že při tom všem, co jste nám tady řekl, byste to dokázal? F.BRODECKÝ: Už jsem koval nějaké tanečnice ...
VEGETARIAN.CZ: Takže víla by nebyla problém? F.BRODECKÝ: Asi ne. | | |
VEGETARIAN.CZ: Jak cítíte vánoční atmosféru při vaší práci s ohněm, chladem a železem?
F.BRODECKÝ: To znám. Myslím si, že to praktikuji. I doma máme neustále zapálené svíčky. Topíme v kamnech a jsem tak s tím ohněm denně ve styku. Dříve jsem si to neuvědomoval, ale teď vím, že ty techniky existují a já to vlastně dělám neustále. Prostě jsem u toho ohně a přikládám do něj. Jsem pak klidnější a vyrovnanější. Možná jsem až příliš velký dobrák, protože mi někdy říkají František Dobrota.
F.BRODECKÝ: Dá se to k tomu přirovnat. Já jsem si dlouho myslel, že jsem ten, kdo všechno řídí a organizuje. Někdy to však nejde a pak se to, zničehonic, tak jakoby samo, začne vyvíjet. Najednou to jde tak krásně a lehce. Teď začínám přemýšlet, že je mnohem lepší, když to jde samo, protože to jde asi správně, v souladu s vyšší vůlí. Protože když to násilním a říkám si, že to tam musím dostat, asi to tak nemá být a jdu hlavou proti zdi ...
F.BRODECKÝ: Já od narození maso nepolknu, nesním ho. Já to mám prostě v sobě. Mám to od přírody. Nejsem vegetarián z přesvědčení, ani z žádného náboženského hlediska - já vždycky říkám, že jsem "Pravý vegetarián". Ne jako ti, co se do toho nutí. Nikdy jsem to nechápal. Ale teď, jak se mluví o minulých životech, tak mi všichni říkají, že určitě pocházím z Indie.
F.BRODECKÝ: Je to pravda. Moji rodiče s tím měli velké starosti, radili se různě po doktorech, co mám jíst, když nejím maso a jak je vidět, tak je nepotřebuji.
Tenkrát mi po něm steklo nějaké vápno, tak jsem vzal na závěr mokrý hadr, že to setřu a nějak jsem před tím špatně šlápnul, spadl o patro níž a zlomil si dvě žebra. Tehdy jsem tu měl na výpomoc jednoho Slováka. On se tomu smál a říkal: "Franto, zítra ti tam vylezu. Já tomu nevěřím." V noci, cestou od nás, spadl na náledí a zlomil si tak špatně nohu, že si ji otočil obráceně o 180 stupňů. Do smrti pak chodil o berlích. Tak jsem mu řekl "Chceš tam ještě lézt? Pořád tomu nevěříš?"