|
Vážení čtenáři, připravili jsme pro Vás nový seriál, ve kterém Vám představíme postupně organizace, skupiny i jednotlivce, jenž svou činností podporují myšlenku vegetariánství. Hlavní myšlenkou pro vznik tohoto seriálu bylo jednak to, že vegetariáni v České republice, ať v historii či nyní, ke svému rozhodnutí nepodílet se na zabíjení živých tvorů, se museli nějak sami dopracovat, nebo byli inspirováni právě skupinou nebo organizací ... "Kde jsou informace, tam je poznání, kde je poznání tam je pochopení a tolerance", doufáme že tento seriál poslouží k obohacení nás všech. Jako první si Vám dovolujeme představit: Hnutí Hare Krišna - Česká republika Mezinárodní společnost pro vědomí Krišny - ISKCON Když se řekne Hare Krišna, možná si vzpomenete na výborné zákusky pražské vegetariánské restaurace Góvinda, nebo jste se někde setkali se skupinou mladých lidí, nabízejících sladké indické kuličky… Historie hnutí Hare Krišna je vcelku známá. Ale odkdy se jeho členové objevili v naší zemi? Jak to vlastně bylo? Jak se stalo, že se v komunistické zemi objevili chlapci a dívky v hábitech, s tilakem na čele, občas doprovázeni kravičkou a nabízející indické kuličky? Na tyto otázky nám odpovídali pánové Antonín Valer (Trilokátma dás) a Priya-kírti dás. VEGETARIAN.CZ: Začátek hnutí Hare Krišna v naší zemi se datuje někdy do období kolem roku 1990, je to tak? Hare Krišna ČR: Ne, ten začátek spadá až někdy do 70. let, kdy bylo hnutí nejvíce populární. V roce 1969 nahrál člen Beatles George Harrison s členy hnutí (my říkáme oddanými) Hare Krišna mahá mantru a v tehdejším Československu se zpívání mahá mantry objevilo právě díky tomu. Takže to bylo takové první seznámení se s hnutím, ale zatím spíše jen v podobě této mahá mantry. Později se objevovaly různé skupinky lidí, kteří se zajímaly o tuto filozofii. V češtině však neexistovala žádná literatura na dané téma, takže někteří čeští členové hnutí, kteří emigrovali do zahraničí a venku se seznámili s "vědomím Krišny", začali postupně překládat knížky. Šlo především o Bhagavad-gítu, Vědecké poznání duše a takové ty základní včetně Upanišad. A do naší republiky se to začalo různými způsoby pašovat. VEGETARIAN.CZ: Můžete prozradit jak se pašovalo :-) Hare Krišna ČR: Tak například jeden z oddaných rád jezdil do Jugoslávie, kam přijížděly české zájezdy, a tam nabízel literaturu. Pochopitelně musel vymýšlet různé finty; třeba se předstíralo, že knihy byly vydány v nakladatelství krásné literatury a jako editor byla uvedena Svatava Zbožná. Ještě máme několik výtisků takových Bhagavadgít, kde se texty ošetřily takovým způsobem, aby lidé neměli problémy, kdyby u nich na hranicích objevili literaturu, která byla vlastně zakázaná. VEGETARIAN.CZ: A to bylo už v těch 70. letech? Hare Krišna ČR: Ne, v 70. letech se jen zpívala Hare Krišna mahá mantra. Až později, na začátku 80. let, se začaly překládat knížky, a potom nejvíce v letech 1985 - 1986 … VEGETARIAN.CZ: Jak to vlastně bylo s Beatles a Indií? Víte o tom něco, jak se setkali? To by bylo mohlo být pro čtenáře zajímavé. Hare Krišna ČR: U Beatles se projevil zájem o východní náboženství v podobě jógina Maharišiho. Přijeli za ním do Indie studovat transcendentální meditaci, jako v té době mnoho hippies. A mysleli si, že je to velice duchovní. Později se setkali, díky Georgi Harrisonovi, o němž je známo, že byl z celé čtveřice nejduchovněji založen, se Šrílou Prabhupádou. Ale to už bylo v Anglii, v Indii ne. Nejprve se ovšem seznámili s oddanými, když s nimi Harrison nahrával gramofonovou desku s mahá mantrou. Díky velkému úspěchu této nahrávky měli oddaní důvod pozvat Prabhupádu do Anglie. Jeho učení tam začalo velice rozkvétat a Prabhupádu potěšil úspěch jeho prvních žáků v Londýně. Proto přijel. A tak se vlastně setkal i s Beatles. Existuje úryvek jejich diskuse, kterou se Šrílou Prabhupádou vedli George Harrison, John Lennon a jeho manželka Yoko Ono, kladli Prabhupádovi různé dotazy a diskutovali spolu. Dá se tedy říci, že Beatles byli na samém počátku popularizace hnutí Hare Krišna - právě prostřednictvím Hare Krišna mahá mantry. VEGETARIAN.CZ: Co je to vlastně ta mahá mantra? Hare Krišna ČR: Mahá v sanskrtu znamená "velký", man je "mysl" a tra je "osvobodit", takže volně přeloženo je to "velký zpěv pro osvobození mysli". Mantrou se myslí zvuková vibrace, která pomáhá očistit naše vědomí, když ji prozpěvujeme nebo odříkáváme. A je mnoho různých manter, které mají svůj specifický účel. V letech 1985 - 1986 se objevovali v Čechách první oddaní, kteří díky těm knížkám, které už sem různě přicházely, začali něco praktikovat z "Vědomí Krišny". Ovšem ty začátky byly skutečně velice sporadické. VEGETARIAN.CZ: Jak byste tu skupinu lidí charakterizoval? Jaké byly jejich vlastnosti? Hare Krišna ČR: Byli hledající. VEGETARIAN.CZ: Ale my všichni stále něco hledáme, to je příliš obecné. Jak byste charakterizoval tu skupinku hledajících? Hare Krišna ČR: K "Vědomí Krišny" přicházejí lidé z různých motivů a z různých věkových a sociálních vrstev. Nedá se to nějak paušalizovat, protože někdo může přijít prostě jen z toho důvodu, že hledá nějakou alternativu. VEGETARIAN.CZ: Jeden úspěšný podnikatel říká: "Všechny cesty vedou k cíli, ale jen abychom neumřeli při výběru." Hare Krišna ČR: V době komunismu tady bylo duchovní vakuum. A tady se najednou objevila Bhagavad-gíta. Ta knížka je sama o sobě světu známá, je to velice přitažlivé dílo. Takže lidé byli najednou mile potěšeni, že mohli číst Bhagavad-gítu v českém překladu. Ten zájem o indické směry jako karmu a reinkarnaci přišel právě skrze Bhagavad-gítu. Byla to tedy zcela přirozeně jedna z prvních knih, která duchovní zájem lidí selektovala. VEGETARIAN.CZ: Takže myslíte, že lidé už byli nějakým způsobem připraveni? Hare Krišna ČR: Ano, ten komunismus to připravoval docela intenzivně. VEGETARIAN.CZ: Jak to tedy vypadalo po roce 1989? Hodně se to uvolnilo? Hare Krišna ČR: V té době byly takové neorganizované skupinky zájemců o tuto filozofii, kteří někdy četli knížky, pokoušeli se doma vařit nějaké vegetariánské jídlo a obětovali je Krišnovi, i když ještě pořádně nevěděli jak. VEGETARIAN.CZ: Co znamená obětovat Krišnovi? Není to nějaký fanatismus? Hare Krišna ČR: Ne, to je postup doporučený Bhagavad-gítou, že cokoliv, co děláme, máme dělat pro Krišnu. A to znamená, že když my si bereme něco od přírody, co nám nepatří (protože nám ve skutečnosti nepatří nic - vše náleží Bohu a my si to jenom půjčujeme), tak abychom nebyli zloději, tak nejprve to, co si vezmeme, nabídneme Krišnovi. VEGETARIAN.CZ: Co si může čtenář představit pod slovem "Krišna"? Hare Krišna ČR: Krišna je osoba. Tak jako my jsme osoby, tak Krišna je také osoba. Mnoho lidí má představu, že duchovno znamená vakuum, vzduchoprázdno, že se tam nic neděje. Ovšem podle Véd je vysvětleno, že duchovní svět je velmi rozmanitý, a rozmanitost, kterou vidíme v tomto hmotném světě, je jenom zvráceným odrazem rozmanitosti, krásy, která je na vyšší duchovní úrovni. VEGETARIAN.CZ: Co to tedy je ta vyšší duchovní úroveň? A proč by se vůbec lidé měli dělit podle duchovních úrovní? Hare Krišna ČR: Protože tento hmotný svět, ve které se nacházíme, je jen dočasný. Ovšem duše, to naše skutečné já je věčné. VEGETARIAN.CZ: Že je dočasný? Proč si myslíte, že je dočasný? Hare Krišna ČR: Všechno je dočasné a s tím se setkáte na každém kroku. Tahle kazeta, když ji hodím na zem, už nebude fungovat. Tento záznamník je také dočasný. A to je charakter hmoty. Je vypozorováno, že hmota má nějakou dobu trvání. A toto fyzické tělo má také nějakou dobu trvání, a trvá jenom po tu dobu, dokud je tam duše přítomna. Jakmile duše opustí tělo, tělo umírá. A u zvířat a rostlin je to stejné. Pokud jí chybí živá síla, nemůže hmota vykazovat určité symptomy, např. nemůže růst, nemůže se rozmnožovat, nemůže chřadnout, stárnout a nakonec umřít. VEGETARIAN.CZ: Dobře, vraťme se k prvnímu tématu. Dostali jsme se k roku 1989, česká podoba hnutí je na světě, samotné individuální skupiny studují Bhagavad-gítu… Hare Krišna ČR: Správně. Oddaní se později začali scházet v Pardubicích, tuším, že někdy v roce 1987. Já k hnutí přišel až v roce 1990, tak to znám jenom z vyprávění. Tehdy chodili městem a zpívali Hare Krišna mahá mantru. A zastavila je policie a ptali se: "Co tady děláte?" "Zpíváme." "Dobře, zpívejte, ale nesmíte se zastavit, protože to už by bylo nepovolené shromažďování." Takže oni vlastně v té době dělali to, co je vlastně pro hnutí charakteristické i dnes, tj. že nás lidé mohou potkat na ulici, když zpíváme Haré Krišna mahá mantru. VEGETARIAN.CZ: Dnes se ale už se můžete zastavit :-) Hare Krišna ČR: Dneska už se zastavit můžeme, pochopitelně. Takže v té době se začalo uvažovat o tom, že by bylo hezké, kdyby oddaní našli nějaké místo, kde by mohli společně žít. Tehdy ale nebylo takové množství zájemců o hnutí, přicházeli spíš postupně. Ten, kdo dostal do ruky knížky, začal číst a říkal si: "No, vždyť to je ono, co jsem hledal." Asi v roce 1988 našli na Lanšperku v okrese Ústí nad Orlicí takový polorozpadl domek, který společně koupili a začali tam žít. Někteří z oddaných začali pracovat v tamní továrně. Jeden byl pro změnu invalidní důchodce, tak organizoval veškerou poštu, komunikoval i s členy hnutí, kteří byli v emigraci, protože během těch 70. a hlavně 80. let sem cestovali Prabhupádovi žáci z ciziny a snažili se nějak šířit "Vědomí Krišny". Na Lanšperku se postupně začaly pořádat pravidelné nedělní hostiny, vždy s nějakými pozvanými lidmi. Pochopitelně, řadu hostů tvořili estébáci, ale na nich každý velice rychle poznal, o koho jde. Ale protože chtěli být nenápadní, tak dělali to, co ostatní. Čili je oddaní velice intenzivně zaměstnali na poli, aby je pořádně unavili. A hned při první lekci padla otázka: "Odkud jste?", protože v té době už přijížděli někteří duchovní učitelé ze Západu - a zrovna na ten Lanšperk, když tam byla tahle nezvaná návštěva! VEGETARIAN.CZ: To byl ale dobrý nápad ty pracovníky zaměstnat. Hare Krišna ČR: Oni tam pokládali otázky typu "Odkud jste? Kde berete peníze?" atd. Tak to bylo úplně jasné. No, a oddaní je potom tedy zaměstnali a nechali je zpívat Hare Krišna mahá mantru. A ti, když měli zájem, tak prostě zpívat museli. Druhý den už ale byli utahaní, tak najednou řekli, že už musejí jet. My totiž vstáváme dost brzy - ve čtyři ráno, protože o půl páte je první ranní program. A oni, jak těžce pracovali na tom poli a byli unavení z práce i z večerního zpívání, tak si mysleli, jak si báječně odpočinou… a ono ne. "Máte-li zájem, tak musíte zpívat." Takovýmhle způsobem se s nimi oddaní vypořádali. Někdy to bylo samozřejmě i krutější, protože jednu z členek, která se zajímala o filozofii už hlouběji a četla Bhagavad-gítu a jiné knihy, si pravidelně zvali k výslechům. A protože ona v té době ještě studovala medicínu, tak jí vyhrožovali, že nedostuduje. Někteří naši členové si tedy prožili i krušnější doby. Ale pak přišel rok 1989 a situace se úplně změnila. Všichni, co byli na Lanšperku, okamžitě odcestovali do Prahy a účastnili se veřejného zpívání při těch demonstracích a manifestacích. A tak začalo první veřejné působení našeho hnutí, které už se pak postupně rozšiřovalo. V roce 1990 začaly oficiálně vycházet knížky, které se dříve tiskly ve Švédsku ve velmi malém množství, aby se lépe pašovaly. Distribuce literatury se týkala především těchto knih, protože jich ještě byla nějaká zásoba. Také jsme vydávali časopis "Návrat k Bohu", což je tiskovina, která už od roku 1944 vychází v angličtině a jejím prvním autorem byl zakladatel hnutí svámí Prabhupáda. Pokračování rozhovoru ZDE ... |