Mnoho lidí nakupuje potravinové výrobky podle momentální chuti či lákavého obalu, aniž by si nejdříve přečetli jejich složení. Na každé potravině musí být i údaje o přísadách, které výrobek obsahuje.
Potravinové výrobky dovezené ze zemí Evropské unie mají přísady označené písmenem E a trojčíslím. Na našich jsou většinou přísady označené slovně. Všechny použité látky podléhají kontrole a musí být relativně bezpečné a účinné. Některé jsou nezbytné, neboť zvyšují výživnou hodnotu a prodlužují trvanlivost, jiné jen vylepšují vzhled nebo chuť. Přísady ne získávají z přírodních látek, nebo jsou vyrobeny synteticky (uměle).
Když výrobek vypadá lákavě a má pěknou barvu, lépe se prodává. Proto se užívají potravinářská barviva. Barví se hlavně cukrovinky a bombóny pro děti, ale i limonády a další nealkoholické nápoje. Barva se přidává do zavařenin, trvanlivého pečiva a cukrářských výrobků, do kompotů a sterilované zeleniny (hrášek). Spotřebitelé si tak zvykají na nepřirozené barvy upravených produktů a nepoužívají čerstvé.
Přestože jsou všechny potravinářská barviva zkoušená a schválená jako bezpečná, některá mohou vyvolat nepříznivé reakce. Nejznámější je žluté barvivo tartazin E 102. Může způsobit u dětí kopřivku, dušnost u astmatiků a u dospělých i silné migrény. Může mít na svědomí i stálé slzení očí, výtok z nosu (trvalá rýma) a někdy i neostré vidění. V cukrovinkách jsou i další azobarviva pod čísly E 104 chinolinová žluť, E 110 kadmiová žluť, E 120 červeň a E 132 indigokarmínová modř a E 122 azorubin. Těmto barvivům by se měly vyhýbat hlavně děti, neboť mohou vyvolávat kromě alergických reakcí i kyperaktivitu. Jednoduše řečeno, nekupujte svým dětem cukroví výrazně barevné - červené, oranžové, modré, fialové, zelené. Děti obtížně zvládnutelné a vzpurné změní své chování, když nebudou mlsat.
Ke konzervování potravin se kromě soli, octa, koření a alkoholu používají konzervační látky, které prodlužují dobu trvanlivosti, chrání potraviny před působením bakterií a plísní a pomáhají udržet pěknou barvu masných výrobků nebo sušeného ovoce. Užívají se dusitany a dusičnany E 249 - 252 do párků, šunky, slaniny, ale i při přípravě uzených ryb. Dusitany se v žaludku mění na potenciálně karcinogenní nitrosaminy.
Při přípravě sušeného ovoce (hlavně meruňky), ale i kokosové moučky, ovocných náplní do pečiva se používá oxid siřičitý a siřičitany E 220 - 228, které mohou vyvolat alergické reakce i astma. Také konzervační látky na základě sloučenin kyseliny benzoové E 210 - 219 vyvolávají nežádoucí reakce. V přírodní formě se tato látka vyskytuje například v brusinkách.
Kyselina askorbová a její sloučeniny E 300 - 304 se užívají při přípravě ovocných šťáv, zavařenin a ke konzervování ovoce, neboť zabraňují hnědnutí. Používají se i při zpracování pšenice v pekárenství proti žluknutí tuku. V trvanlivém pečivu - v sušenkách, krekrech nebo koláčcích se používá butylovaný hydroxytoluen (BHT) E 321 nebo butylovaný hydroxyanizol (BHA) E 320. Jejich neškodnost (zvýšená náchylnost k onemocnění rakovinou?) není jednoznačně prokázaná. Ovšem žluklé tuky jsou také rakovinotvorné. Co je lepší? Upéci si sušenky doma.
