Je člověk tím, co jí? I.

Miluše Kubíčková

Myšlenku Ludvíka Feuerbacha "člověk je to, co jí" je třeba chápat jako pravdivou i nepravdivou. Z materialistického jednostranného hlediska je člověk opravdu souhrnem chemických látek, které svému tělu dodává a tak ovlivňuje i duševní činnost. Jinak je tomu z pohledu duchovní vědy antroposofie, která vede k poznání, že kameny, rostliny, zvířata a vše ve viditelném světě je projevem ducha A tak i za potravou stojí duchová podstata. Jen v tomto smyslu lze souhlasit s větou, že člověk je tím, co jí.

Poznámka k textu paní Miluše Kubíčkové

Text zpracovaný podle nepublikované stati Rudolfa Steinera o výživě z hlediska antroposofie - v překladu Věry a Ratmíra Zoubkových- byl uveřejněn v únoru r. 2008 v časopise Regenerace pod názvem " Slunce ožívá v srdci". Redakčně upravený článek nebyl před zveřejněním s autorkou projednán a proto se v něm objevily chyby. Zvláště jedna je závažná a proto na ni touto cestou upozorňuji:

Hned na začátku místo "smíšenou stravou" se píše " sušenou stravou." Dle vysvětlení redaktorky Regenerace to zavinil automatický přepis počítačem. Za tuto chybu se redaktorka omluvila.

Fotografie doplňující článek byly též bez domluvy s autorkou dodány samotnou redakcí. Předpokládám, že v příštím čísle Regenerace bude zjednána náprava. Miluše Kubíčková, http//: szzs.ecn.cz

V úvahách o vztahu člověka k výživě zakladatel antroposofie Rudolf Steiner vždy zdůrazňoval: "Kdo se snad domnívá, že tím co zde je řečeno se agituje pro nebo proti té nebo oné potravě či pochutině, ten má nanejvýš mylný názor….Všechny otázky o něčem samospasitelném, o dogmatech nemají s podstatou duchovní vědy nic společného. Nechceme tím nebo oním způsobem člověku poroučet, chceme jen říci, jak se věci mají.Pak nechť si každý svůj život uspořádá tak, jak chce podle velkých zákonů bytí."

Z hlediska antroposofie předpokladem oprávněných úvah o výživě je uvědomit si mnohočlennou lidskou bytost. Fyzické tělo se skládá ze stejných chemických látek jaké jsou v přírodě. Lidská bytost však má i vyšší stránky. Nejbližší neviditelný článek bojuje proti rozpadu těla fyzického. Přírodní látky uvádí do jiných souvislostí, než kdyby se to dělo pouze podle přírodních zákonů. Toto tělo je viditelné v podobě aury jenom pro jasnovidné zření . Jde o tělo životní, éterné, které má také rostlina.

Člověk však má ještě třetí složku, tělo duševní, emocionální, astrální, které mají i zvířata. I ono je duchovně vnímatelné. Čtvrtý článek je nositelem uvědomování si sebe sama, lidského Já, bytostného duchovního jádra. Všechny tyto články působí v návaznosti. Orgány, které slouží výživě a rozmnožování a další tělové systémy , např. žlázy s vnitřní sekrecí jsou vnějším projevem éterného těla. Jsou tím, co životní tělo buduje na těle fyzickém. Astrální tělo pak se projevuje nervovým systémem. Krevní oběh a činnost srdce jsou zase vnějším výrazem lidského Já. Čistě fyzické povahy pak jsou smyslové orgány.

Vztah čtyřčlenného člověka ke dvoučlenné rostlině je zvláštní. To co potřebuje rostlina (kysličník uhličitý), to musí z člověka odejít výdechem. A co potřebuje člověk ( kyslík), to skrze nádech přijímá od rostlin, zvláště stromů. Rostlina potřebuje ke svému růstu také sluneční světlo, bez něj nemůže vybudovat fyzické tělo. Slunečnímu světlu pomáhá vytvářet rostlinu právě éterné tělo.

U člověka je tomu naopak, podobně jako při dýchání. Ve výživě je to, co je v rostlině vybudováno, musí být u člověka odbouráno.Ovšem kdyby bylo lidské tělo vybudováno jen tělem éterným, pak by člověk neměl vědomí, duševně by nepociťoval. I když se éterné tělo pomáhá předcházet rozpadu, plně tomu zabránit nemůže. Něco z vybudovaného se musí zničit. Rozpad způsobuje tělo astrální, aby se člověk nestal něčím podobným rostlině. Sluneční světlo a lidské astrální tělo jsou protiklady. Toto je tvořivým vnějším duchovým světlem, zatímco vnitřní světlo má opačnou úlohu, je nositelem odbourávání, v němž dále pokračuje i Já.

Potřebu bílkovin, tuků, cukrů -sacharidů a solí-minerálů člověk většinou uspokojuje smíšenou stravou. Přitom jiný význam má pro něj strava rostlinná a jiný živočišná. Rostlinná výživa spolu s vnitřním světlem pomáhá budovat nervovou soustavu. " Co se vybuduje pomocí slunečního světla jako rostlina, to zničí lidské astrální tělo, ale včleňuje tím člověku nervový systém a pozvedá jej k vědomému životu. Co se zjevuje jako světlo je vnějším výrazem duchové podstaty, navenek jako sluneční světlo, v člověku v podobě astrální", uvádí Rudolf Steiner.

Co odebíráme z rostliny je čerstvé, neboť neproběhla proměna světla v nervovou soustavu. Co však požijeme z živočišné potravy prošlo proměnou, protože zvíře má také astrální tělo i nervy. Názor, že se tělu ušetří práce, když přijme něco již předpřipraveného, jako je tomu v živočišné stravě, je zavádějící.Přijímá-li člověk stravu neproměněnou, to je rostlinnou, stává se pohyblivějším a samostatnějším. Zvíře potravu zpracovává nedokonale, člověk to pak musí dohonit.

To co přijímá do svého organismu, působí na jeho nervový systém. "Potrava ze zvířecí říše působí zcela specifickým způsobem na nervový systém a tím na tělo astrální. U rostlinné stravy zůstává nervový systém nedotčen …Ten kdo ví, jak mnoho závisí v lidském organismu na nervovém systému, ten pochopí,co to znamená…Své potravě z rostlinného světa vděčí člověk za to, že může hledět vzhůru k velkým souvislostem věcí…Tam, kde se člověk nechá uchvátit hněvem, antipatií, předsudky, tam za to vděčí potravě z živočišné říše. Tak existují u určitých národů, které přijímají více rostlinnou stravu, více vlohy k spiritualitě. Jiné národy vyvíjejí více statečnost, pevnost, odvážnost, smělost, které jsou k životu také nutné."

Neschopnost vidět ve světě souvislosti je také zapříčiněna jídlem. Člověk schopný postihnout rozsáhlé mnohostranné souvislosti se živí spíše rostlinnou stravou. Tato schopnost je ještě výraznější, když se podobně stravovali i jeho předci, kteří měli neporušený nervový systém.

V živočišné potravě je třeba odlišit od mléčných produktů stravu masitou. Ta v sobě nese více živočišné astrality, zatímco se na tvorbě mléka ve zvířeti účastní tělo éterné. Proto je tak hodnotné mateřské mléko, protože na jeho tvorbu působí velmi omezeně matčiny emoce, astrální tělo.

S velkou obezřetností je třeba dle Rudolfa Steinera posuzovat pití alkoholu. Ten škodí člověku ještě více než maso "Působení alkoholu je takové, že to, co se má stát ze svobodného rozhodnutí Já, stane se prostřednictvím alkoholu…Člověk takto nechává svou krev prostupovat silami alkoholu, přenechává něčemu cizímu to, co má být podřízeno jeho Já….Vytváří si jakési hmotné Já. Člověk může říci: Právě tím cítím oživení svého Já. Jistě, ale není to on, nýbrž něco jiného, k čemu své Já připoutal."

Co tedy může pomoci lidem osvobodit se od nadvlády výživy? Je to pouze poznání, že za vším, co je v našem okolí je třeba hledat ducha. Proto duchovní věda by se měla stát úkolem lidstva pro budoucnost!

Při utváření fyzického těla mají odlišnou úlohu potraviny rostlinné a živočišné. Ta se může pociťovat u člověka ezoterně vyspělejšího jako něco cizorodého, dostavuje se pocit přílišného spoutání se Zemí. Ovlivňuje to lidskou vůli, která probíhá nevědomě a vytváří podmínky pro afekty a vášně.

Potraviny lze srovnávat také podle jejich kosmického významu. Mléčné výrobky člověka činí občanem Země, ale nepřipoutávají ho k ní, jak se to děje při stravování se masem. K tomu Rudolf Steiner: " Rozhodnutí přijímat mléčnou potravu znamená: Chci se zdržovat na Zemi, abych zde mohl plnit své poslání, ale nebýt tu výlučně pro Zemi. Vůle pro masitou stravu znamená: Pozemské bytí mě oslovuje tak, že se zříkám nebes a nejraději bych se rozplynul v poměrech pozemského bytí."

Strava rostlinná oživuje síly, které člověka spojují s celou planetární soustavou. Esotericky se vyvíjející člověk jakoby se pozvedl nad zemskou tíži, cítí se velmi lehkým. Rostlinná strava také vyvolává prožitek vychutnávání slunečního světla. Opět k tomu Rudolf Steiner: " Bude tedy znamenat skutečnou úlevu celého vývoje lidského života, může-li se člověk zříci požívání masa… Při vývoji duše k duchovnu to může mít v sobě jistá nebezpečí (!). Člověk velmi snadno tím, že odmítá i mléčné výrobky snadno ztrácí ta vlákna, která ho spojují s tím , co se na Zemi koná jako něco lidského." Proto by se mělo ve výživě předcházet jakékoli jednostrannosti stát se "fanatickým spirituálním snílkem, kterého by jeho fyzická schrána odváděla od spřízněností s něčím pozemsky lidským. ..Abychom se nestali až příliš podivíny, neodcizili se lidskému cítění, je dobře, když se jako poutníci na Zemi dáme jistým způsobem zatížit požíváním mléčných výrobků……Tím člověk učiní svůj organismus, svou fyzickou schránu spřízněnou se Zemí, s lidstvem. Ale nepřipoutá se tolik k Zemi, nezatíží se pozemskostí, jako je tomu při požívání masa."

Pokračování: Je člověk tím, co jí? II.

Volně zpracováno z nepublikovaných přednášek Rudolf Steinera na téma "Je člověk tím, co jí?" podle překladu Věry a Ratmíra Zoubkových a Petra Stránského.

Využity další přednášky Rudolfa Steinera uveřejněné v knihách: O zdraví a nemoci, PDN, 1999

Duchovní věda a zdraví člověka, Fabula, 2002.

Kniha Rudolfa Hauschky , Člověk a výživa, Fabula, 2000