MUDr. Werner Hartinger o vegetariánství

první část

V tomto fundovaném textu si můžete přečíst názor lékaře MUDr. Hartingera o zdravotní prospěšnosti vegetariánské stravy. Shrnutí důvodů proč se stát vegetariánem. Studie o vlivu stravy na zdraví člověka.

O přímé souvislosti mezi výživou, výkonností a zdravím dlouho víme. O to více proto udivují navzájem si protiřečící kategorické výroky odborníků na výživu o tom, jakou úlohu hrají maso, tuky, zelenina, sacharidy, syrová strava a obilniny při vzniku takzvaných civilizačních chorob. Je tedy nutné v první řadě objasnit, proč v tomto nákladném vědním oboru mohou být zveřejňována tak rozdílná mínění, která občana spíše zmatou a znejistí, než aby ho informovala. Přísloví praví, že kdo chce dojít k prameni, musí plavat proti proudu.
A to právě teď uděláme: Až donedávna byly výzkumy v oblasti výživy ovlivňovány převážně potravinářským průmyslem. Cílem byla snaha zrovnoprávnit chemicky a technologicky zpracované, geneticky pozměněné, mnohdy i ozářené produkty s potravinami ponechanými v přírodním stavu, a maso prohlásit za nezbytnou součást výživy. Motivem výzkumů nebylo tedy ani tak objektivní vědecké poznání, jako chemicko-fyzikální situační rozbor z hlediska tržního hospodářství. Spíš to tedy byla reklama než věcná informace. Šíření výsledků výzkumů dosažených v rámci takových kritérií značně napomáhají zákonné normy reklamy. Ty sice předpisují, že všechny zveřejněné údaje musí být pravdivé, neukládají však povinnost zveřejnit veškeré poznatky v uvedené souvislosti získané.

Lze tedy třeba šířit slogan: "Maso je součást životní síly!" Žádný výrobce nemusí poukazovat na škodlivé nebo zdravotně závadné vlastnosti svého výrobku. Z podobných důvodů byla statistická šetření nadále omezena pouze na limitované oblastní stravovací návyky ve smyslu "intervenčních studií". Znamená to, že byla vybrána určitá skupina lidí, kteří se nadále stravovali jako doposud. Tato skupina byla pozorována, vyšetřena, a výsledky testů byly porovnány s testy jiných skupin, které svou životosprávu pozměnily v určitém předem stanoveném rámci. Byl jim například podáván nějaký lék, živili se stravou obsahující méně tuků či více syrové zeleniny, provozovali nějaký sport a podobně.

Hledání příčin nemocí podmíněných výživou tak pokračovalo za dalekosáhlého zachovávání smíšené výživy, čemuž odpovídaly jeho výsledky, stěží schopné jakékoli výpovědi. Často se objevovala pozoruhodná, údajně nevysvětlitelná fakta, jako bylo například to, že úmrtnost z důvodů srdečních chorob činí u Francouzů jen třetinu celoevropského průměru. Tento údaj nekriticky straší ještě dnes v mnoha pojednáních.

Tato "záhada" by se rychle vyřešila srovnáním diagnóz smrtelných případů s věkovými údaji. Snadno bychom zjistili, že naši západní sousedé se dožívají stejného průměrného věku jako my, ostatní Evropané. Nízký počet úmrtí na srdeční choroby je totiž vyrovnán odpovídajícím počtem úmrtí na choroby jater, která postihují pacienty nižšího věku. Tak lehce se dá zaměnit informace za dezinformaci.

Teprve v posledních letech byly prováděny odborně fundované výzkumy souvislosti výživy s četností výskytu chorob, k nimž daly popud statistické údaje Světové zdravotnické organizace (WHO) o konzumaci masa v souvislosti s rakovinou střev. Zdravotní stav a délka života vegetariánů byly tedy teprve před nedávnem podrobeny cílenému zkoumání na základě objektivních vědeckých kritérií, a srovnány se zdravotním standardem lidí živících se masitou stravou.

pokračování zítra