MUDr. Werner Hartinger o vegetariánství

druhá část

V této druhé části fundovaného textu si můžete přečíst pokračování názoru lékaře MUDr. Hartingera o zdravotní prospěšnosti vegetariánské stravy. Shrnutí důvodů proč se stát vegetariánem. Studie o vlivu stravy na zdraví člověka.

Odmítání potravy živočišného původu je motivována většinou náboženskými, ideologickými nebo etickými pohnutkami. Ty však věda nebere vážně, empirické poznatky označuje za "nevědecké", a proto byl výzkum ekotrofologických příčin různých onemocnění naprosto opomíjen.
Teprve pod tlakem neustále stoupající četnosti chorob, enormního nárůstu onemocnění rakovinou a prudce rostoucích nákladů na léčení se vegetariánství postupně posouvalo (také z ekonomických pohnutek) do oblasti zájmu lékařských výzkumů.
Za jediného viníka vzniku nemocí nelze samozřejmě považovat způsob výživy. K onemocnění přispívá i dědičné zatížení, celková životospráva, dispozice, pracovní zátěž, vlivy okolního světa, imunitní systém a - nikoli v poslední řadě - psychosomatické příčiny.

Ačkoli vzal provedený výzkum všechny jmenované vlivy v úvahu. Vyústil jednoznačně ve prospěch vegetariánské životosprávy. Nelze přitom ovšem opominout důsledky výživy se zřetelem k zemědělství a k zemím třetího světa. Náš životní styl a náš způsob výživy má pro země třetího světa, hospodářsky na nás závislé, dalekosáhlé následky.

Obilniny, zelenina, luštěniny, brambory, ovoce a příležitostně i mléčné výrobky tvořily ještě před 80 lety převažující základ naší výživy. S rostoucí životní úrovní však byly víc a víc nahrazovány masem, rybami, vejci a potravinami chudými na důležité živiny, i tepelně upravenými či sterilizovanými mléčnými produkty. K této přestavbě jídelníčku přispěla - nikoli v nepatrné míře - obchodní reklama spočívající na jednostranně zaměřených informacích.

Ve srovnání s rokem 1900 tak Američané a obyvatelé západní Evropy zkonzumovali o zhruba 33% víc mléčných výrobků, o 50% hovězího masa, o 72% víc ryb, o 190% vajec a o 280% víc drůbežího masa. Takový vývoj nemá pouze zdravotní následky pro konzumenty, nýbrž ovlivňuje významně celosvětovou populaci, převážně obyvatelstvo zemí třetího světa: Zemědělská užitková půda je stále ve větší míře využívána pro chov dobytka a produkci krmiv, v současnosti zabírající přes 64% celkové osevní plochy. Na krmení jatečných zvířat je spotřebováno 49% světové produkce obilí a více než 90% sójových bobů. Dobytčí výkaly jsou víc než z poloviny zodpovědné za celkové znečištění povrchových vod i za zamoření vody spodní, stejně jako z 20-25% za zvyšování teploty v ozónové vrstvě. "Produkce" dobytčích exkrementů v USA a v Evropě dosahuje dohromady 110.000 kg za vteřinu (!) a jejich likvidace se už dlouho naprosto nedá zvládnout.

Pro výrobu 1 kg mase je zapotřebí 16 kg obilí nebo sójových bobů. V průběhu této "přeměny" živin v maso se ztratí přes 90% rostlinných bílkovin, 92% rostlinných sacharidů a 100% vlákniny a balastních látek. V samotných USA je ročně poraženo víc zvířat, než má Země obyvatel. Kdyby se snědlo jen o pouhých 10% živočišných bílkovin méně, mohlo by obilí vypěstované na uvolněných plochách uživit víc než miliardu lidí. Vždyť na celém světě umírá v současnosti 38.000 dětí denně na podvýživu a v roce 1991 zemřelo hladem přes 20 milionů lidí (podle údajů Earth Save Foundation).

Aby se vypěstovalo potřebné obrovské množství krmiv, jsou pole každoročně zasypávána miliony tun pesticidů. Ty už po léta pomáhají zamořit spodní vody, činí je nepoživatelnými a stačily by k tomu, aby celá světová populace vymřela na otravu jedy.

Samotná pojmenování chemických prostředků jako "pesticidy", "vermicidy", "fungicidy" a "insekticidy" jsou veřejnosti nastražena k oklamání. Jedy v žádném případě nepůsobí pouze na škůdce označené v názvu. Všechno jsou to "biocidy", smrtelné jedy, které bez ohledu na koncentraci poškozují každý biologický organismus, tedy i člověka, až ho úplně zničí. Účinkem se vyrovnají chemickým bojovým látkám, které rovněž nerozeznávají dospělé a děti ani přátele a nepřátele. Enormní nasazení pesticidů způsobuje kumulaci toxických látek v potravním řetězci a tím i v lidském těle. Proto se u 97% žen konzumujících maso projevují v mateřském mléce významně zvýšené hodnoty DDT, přestože je používání této látky už po léta zakázáno. (DDT = dichlor-difenyl-trichloretan) U matek živících se vegetariánsky se zvýšené hodnoty DDT projevují v pouhých 8%, u matek veganek jen v 1,1% případů. Mateřské mléko žen konzumujících smíšenou stravu je tedy infikováno pesticidy průměrně 35x víc než mléko veganských matek.

V časovém rozmezí asi 80 let, během kterých probíhal proces přeměny výživových návyků směrem k živočišným bílkovinám, narůstala úmrtnost na choroby srdce a krevního oběhu i na rakovinu o 3-5% ročně. Dnes jsou tyto choroby v západních zemích příčinou víc než dvou třetin z celkového počtu úmrtí. U dětí stejně jako u dospělých hrozivě přibývá nádorových onemocnění i alergií. Jen v Německu je víc než 1 a 1 milionu osob trpících neurodermatózami, ve většině případů resistentními proti jakékoli terapii. Srovnatelným způsobem se zvyšují počty revmatiků a lidí postižených polyartritidou, astmatem a bronchitidou. Rakovina se stala nejčastější příčinou úmrtí dětí do 12 let věku, náhlá úmrtí kojenců postihují 2,5% z tisíce dětí ve věku 2-12 měsíců. Jen za pouhých 10 let, mezi roky 1975 a 1985, stoupl v Německu počet srdečních a oběhových onemocnění o 41%, nádorových onemocnění o 80%, celkový počet hospitalizací se zvýšil o 114%, a chorobných komplikací v těhotenství, při porodu a v šestinedělí o 227% (podle údajů Spolkového svazu zdravotních pojišťoven).

Přestože je dostatečně doloženo, že vegetariáni jsou zmíněnými chorobami ohroženi zdaleka nejméně, v hospodářských kruzích i mezi vědci se často ozývá, že vegetariánsky žijící lidé budou trpět podvýživou a nedostatkem vitamínů, budou náchylní k nemocem, oslabení a málo odolní proti infekcím. V poslední době se totéž tvrdí i o vegetariánsky živených dětech, což má samozřejmě za účel oslovit rodiče a zapůsobit na ně v nejcitlivějším místě. Pravý opak však dokazují nejen lékařské výzkumy, ale i slavní sportovci a olympijští vítězové jako Carl Lewis, Edwin Moses. Paavo Nurmi, Dave Scott, Boris Becker a řada členů sportovních teamů. Podle údajů ekologické organizace "Earth Save Foundation" jsou všichni vegetariáni a svými příklady dokazují, že podobná tvrzení jsou neudržitelná, čistě účelová.

Přes očividné důkazy o zdravotní prospěšnosti vegetariánské životosprávy, přes odborně kompetentní objasnění všech otázek týkajících se vegetariánství, různé zájmové skupiny stále vydávají bez váhání miliony na takzvaný výzkum příčin nemocí. Kouzlí a žonglují se zdravotními rizikovými faktory, honí se za iluzorními představami, a chorobné následky léčí potom chemickými preparáty. Většího úspěchu by však bylo dosaženo poukazem na nevyvratitelné výsledky vegetariánských výzkumů a připomínkou osobní zodpovědnosti za výživu a celkovou životosprávu. K rizikovým faktorům mnoha chorob patří ovšem i alkohol, nikotin, káva, čaj a cukr. Příznivý zdravotní stav testovaných vegetariánů souvisí i s tím, že se většinou takových pochutin zřekli.

Následující poznatky, údaje a čísla jsou odvozeny převážně z vědeckých studií university v GieSenu, Centra pro výzkum rakoviny v Heidelberku a Spolkového zdravotního úřadu v Berlíně. Tato studia byla prováděna v úzké spolupráci s německým svazem vegetariánů. Téměř souhlasně dospěli všichni k názoru, že vegetariáni jsou jen nepatrně náchylní k onemocnění a mají naprosto normální tělesnou hmotnost, výborné výsledky laboratorních rozborů i optimální výši krevního tlaku. Přesto, že se v průměru dožívají podstatně vyššího věku, četnost výskytu nádorových chorob je významně snížená. Prokazatelně se také prodlouží život pacienta s rakovinou, i když přejde na vegetariánskou stravu až po vypuknutí choroby.

Povšechná náchylnost k infekcím se pohybovala pod hranicí 20% průměru, ve stejném rozmezí jako frekvence nutného lékařského ošetření. Všechny tři studie došly k souhrnnému zjištění, že se u vegetariánů neprojevují žádné nedostatky a že jejich zdravotní stav je pozoruhodně dobrý. V rámci tohoto výzkumu bylo testováno 4000 osob stravujících se víc než 10 let vegetariánským způsobem.

Zatímco dříve byl vegetariánský způsob výživy motivován především etickými důvody, dnes jsou na prvním místě uváděny úvahy zdravotní. Potom teprve následují pohnutky etické, estetické, náboženské a filosofické. Zvýšení tělesné výkonnosti udává jako důvod svého rozhodnutí 22% vegetariánů. Tři čtvrtiny všech vegetariánů provozují nějaký sport, běžně gymnastiku nebo jógu, téměř polovina se pravidelně postí. Vyhraněný zdravý životní styl se projevil také v absenci kouření - 94% testovaných byli nekuřáci - i v rozsáhlém odmítání alkoholu, kávy a černého čaje. Jen 5,6% zkoumaných osob používalo rafinovaný cukr.

V této souvislosti se projevuje i zajímavý vztah k lékaři: Jeho rady týkající se léčebné výživy jsou brány s velkou rezervou, alopatická medikamentózní léčba je posuzována skepticky. Víc než třetina vegetariánů navštěvuje v případě potřeby raději léčitele a víc než dvě třetiny užívají pouze přírodní nebo homeopatická léčiva.

Laboratorní rozbory ukázaly u všech testovaných - u mužů i u žen - normální hodnoty hemoglobinu i železa v krevním séru a rovněž obsah kyseliny močové byl normální. Důležité hodnoty cholesterolu a hladina triglyceridů se pohybovaly u více než 80% sledovaných osob na spodní hranici normálního rozpětí, nejnižší byly u veganů. Jestliže za rizikovou hranici pro onemocnění věnčitých tepen považujeme poměr LDL k HDL o průměrné hodnotě 4,5, pak u vegetariánů hodnota 2,0 a méně riziko srdečních chorob prakticky vylučuje. (HDL = high density lipoproteins - lipoproteiny s velmi vysokou hustotou, LDL = low density lipoproteins - lipoproteiny s velmi nízkou hustotou.)

Dalším objektivním měřítkem výborného zdravotního standardu byly bez výjimky i všechny ostatní složky krevního séra. Jejich hodnoty se pohybovaly v optimální části normálního rozmezí. Dlouhodobá studie se dále zabývala nádorovými chorobami z hlediska počtu onemocnění i úmrtí a četností tvorby nádorů na jednotlivých orgánech. Pětiletá analýza mortality ukázala u vegetariánů zřetelně snížené riziko úmrtí při všech smrtelných srdečních a oběhových chorobách. U všech, stejně u mužů jako i u žen, nelze přehlédnout přímý vztah mezi ischemickými srdečními chorobami a konzumací masa. Pravděpodobnost úmrtí na infarkt myokardu tu tvoří jen 5% průměrného rizika. Stejně působivou se ukázala souvislost mezi bezmasou výživou a onemocněním rakovinou, jejíž výskyt leží pod hranicí 10% průměrného počtu.

Dokonce i riziko rakoviny prsu se u žen konzumujících maso ukázalo téměř čtyřikrát větší než u vegetariánek. I ženy, které už onemocněly, měly po nasazení vegetariánské stravy nejen objektivní příslib delšího života, ale také subjektivně snesitelnější průběh nemoci.

Statisticky zjištěná byla i nápadně snížená četnost onemocnění žlučovodů a tvorby žlučových kamenů, zánětlivých onemocnění tlustého střeva a střevních nádorů. Gastrointestinální obtíže a poruchy trávicího ústrojí se u vegetariánů téměř nevyskytovaly. Ani ve vlastní anamnéze testovaných, ani v biochemické analýze nebyly nalezeny známky postižení dnou nebo artrózou či urémií. Všichni vyšetřovaní měli nadprůměrně dobrou funkci ledvin, zátěžový test na bílkoviny prokázal ve všech případech dobrou výkonnostní rezervu.

Jakkoli nepravděpodobné a nedokázané, přesto mnohokrát opakované tvrzení, že vegetariáni budou strádat nedostatkem vitaminu B12, dalo podnět i ke zkoumání této otázky. Údajný vitaminový deficit měl pramenit z neschopnosti organismu vitamin B12 si vyrobit, a protože v rostlinách přítomen není, přísun by mohl být zajištěn výhradně s potravinami živočišného původu. Proto je obzvlášť významné, že u všech laktovegetariánů byly zjištěny normální hodnoty vitaminu B12, a dokonce i u veganů dosahovala jeho hladina spodní hranice normy. Přes absenci jakéhokoli přísunu vitaminu B12 živočišnými bílkovinami neprokázala prováděná zkoumání žádné symptomatické nedostatkové úkazy ani nedostatečné hodnoty analytické. Proto je nutno předpokládat, že navzdory opačnému mínění si lidský organismus přece jen dostatečné množství vitaminu B12 sám vyrábí.

pokračování v pátek