Hořčík

Hořčík (magnezium) je v těle dospělého člověka zastoupen 20 až 25 gramy. Spolu s vápníkem a fosforem je součástí (ovšem v menší míře) struktury kostí. Hořčík je podstatnou součástí hlavního pigmentu rostlinného světa - chlorofylu. (Podobně je tomu u železa v hemoglobinu - krevním barvivu.)

Význam hořčíku v posledních letech značně stoupl, protože byly objeveny mnohé fyziologické funkce, při kterých hraje rozhodující úlohu.

Často se stává, že běžná strava nám neposkytuje dostatečné množství tohoto důležitého minerálu. To může být dáno nejen malou spotřebou celozrnných obilovin a suchých olejnatých plodů (ořechů, mandlí atd.), které jsou bohaté na hořčík, ale i vyčerpáním magnezia z pěstitelské půdy. Nadměrné používání dusíkatých hnojiv v intenzivním zemědělství způsobuje biochemickou nerovnováhu v půdě, tedy i v rostlinách, které na ní pěstujeme. Rostliny dnes již neobsahují patřičné množství minerálů, zvláště ne hořčíku, který je na vyčerpání z půdy nejchoulostivější.

Z tohoto důvodu bychom tedy měli hořčíku věnovat mimořádnou pozornost a v určitých případech jeho nedostatku užívat náhrady (ve formě chloridu hořčíku).

Pamatujme na to, že denní potřeba hořčíku, stanovená Organizací pro zemědělství a výživu při OSN (FAO) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO), nepřekračuje 500 mg/den. Ačkoli nadměrná spotřeba hořčíku nemá nežádoucí účinky, nelze prokázat ani její zvláštní léčebný účinek. Nadbytek hořčíku odejde se stolicí a má projímavý účinek.

Používání doplňkových hořčíkových přípravků ve formě solí se doporučuje v následujících případech:

- Nedostatečný příjem hořčíku potravou. Tato situace nastává tehdy, pokud konzumujeme málo čerstvé zeleniny a ovoce, nebo pokud jsou tyto vypěstovány na půdách, které jsou ochuzeny o minerály intenzivním používáním chemických hnojiv.

- V životních obdobích, kdy stoupá denní potřeba hořčíku (růst, těhotenství, kojení).

- Dojde-li k poruše vstřebávání hořčíku ve střevě vlivem různých zažívacích poruch (např. kolitidy - zánětu tlustého střeva, nebo po chirurgických zákrocích).

Jaké úkoly plní hořčík?

Hořčík působí jako katalyzátor četných chemických reakcí, které probíhají v našem organismu v souvislosti se spalováním živin a produkcí energie. Zvláště důležitou funkci plní hořčík v nervovém systému, kde reguluje přenos vzruchů k periferním nervům.

Nedostatek hořčíku se projevuje různě:

- Celkovou únavou a pocitem vyčerpanosti.

- Svalovými křečemi, svalovou ztuhlostí, cukáním ve víčkách nebo v jiných svalech (jev známý jako svalová fascikulace).

- Neurologickými poruchami se sklonem ke křečím (spasmům) v orgánech, což se projevuje žaludečními bolestmi, dráždivým tračníkem, menstruačními bolestmi (dysmenorrea), pocitem sevření hrudníku, bušením srdce (palpilace) aj.

Nejdůležitější zdroj hořčíku představují ořechy, obiloviny, luštěniny a zelenina. Pestrá vegetariánská strava, zvláště pochází-li z pěstitelských půd, na kterých se používají organická hnojiva obsahující širokou škálu minerálů, může potřebu hořčíku bohatě uspokojit.

Obsah hořčíku v mg ve 100 g potravin

Slunečnicová semínka 420

Kakao 420

Mandle 252

Sója 242

Vlašské ořechy 185

Hrachor 164

Celozrnná pšeničná mouka 109

Špenát 55

Papája 4

Banány 38

Pomeranče 36

Brambory 26

Pšeničná mouka bílá 21

Fíky 20

Kravské mléko 14,5

Hořčík - denní potřeba

Děti, dospělí: 300 mg

Těhotné ženy a kojící matky: 500 mg