STOP NEMOCEM

Tomáš Husák

Celkový možný přínos pěti nejúčinnějších opatření pro zlepšení zdraví

Živočišné potraviny - živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol;

tento komplex látek je nejvýznamnější skupinou škodlivých složek naší stravy. Nesčetné soubory údajů ukazují, že čím vyšší je spotřeba těchto látek, tím vyšší je úmrtnost na nemoci srdce a cév, na rakovinu a na další choroby.

Obdobně lze ukázat, jak polynesaturované tuky přispívají k rakovině. Jak kuchyňská sůl (sodík a chlór) přispívá k vysokému krevnímu tlaku a následně k nemocem srdce a cév.

Celkový možný prospěch pěti nejúčinnějších zdravotních opatření je ovšem menší, než by se nám zdálo, pokud bychom jen mechanicky sečetli snížení úmrtnosti dosažitelné všemi výše zmíněnými opatřeními. Pokud totiž někdo zemře v pětatřiceti letech na infarkt myokardu (a i to se dneska stává), tak příčinou může být, že si současně poškozoval zdraví jak vysokou spotřebou masa a dalších živočišných potravin, tak vysokou spotřebou soli a kouřením cigaret. K prodloužení života alespoň o několik let by mu stačilo, kdyby v minulosti se aspoň jednoho špatného návyku vyvaroval.

Na důsledky nezdravé výživy u nás umírá přes polovinu všech obyvatel. Není zatím k dispozici dost podkladů k provedení přesných propočtů, jaký by byl celkový zdravotní efekt, pokud bychom současně uskutečnili všech těchto pět hlavních zdravotně prospěšných změn naší životosprávy. Lze ale přibližně odhadnout, že kdybychom odstranili z naší stravy jen tyto právě vyjmenované škodlivé složky stravy a kdyby všichni obyvatelé požívali v kapitole 10 zmíněný optimální doplněk výživy, pak bychom odstranili přes 95% všech úmrtí způsobených nesprávnou výživou, čili odstranili bychom více než polovinu všech úmrtí.

K této změně úmrtnosti by ovšem nedošlo okamžitě, jedná se o dlouhodobý proces, který by sice ve značné míře proběhl již během prvního roku (již v té době by výrazně klesla například úmrtnost na infarkt myokardu), postupné zlepšování zdravotního stavu by však probíhalo po mnoho let.

Role státu v informovanosti občanů o významu jednotlivých zdravotních opatření.

V nedávném televizním pořadu se moderátorka ptala předsedy lékařského odborového klubu, jak je možné, že máme o mnoho horší zdravotní stav než v západoevropských a jiných hospodářsky vyspělých zemích a přitom máme větší počet lékařů v přepočtu na tisíc obyvatel. MUDr. Rath na to odpověděl v souladu s moderními poznatky, že úroveň zdraví je jenom z 15% závislá na úrovni zdravotní péče a ze zbývajících 85% je dána jinými faktory - hlavně životosprávou.

Je zřejmé, že místo toho, aby všechny finanční prostředky šly na podporu placené zdravotní péče, tj. péče, která zdraví ovlivňuje jenom z 15%, měly by prostředky jít spíše na ovlivnění životosprávy, a jmenovitě stravování, které zdraví ovlivňuje ze zbývajících asi 85%.

Čtyřicet let až do roku 1989 byli naši lékaři a obyvatelé učeni, že nejdůležitější pro zdraví je dostatek živočišných bílkovin, dostatek celkových bílkovin (rostlinných a živočišných dohromady), dostatek živočišných potravin, tzn. masa, mléka a mléčných výrobků, vajec. Mnozí lékaři si to dodnes ještě myslí a mnozí obyvatelé také. Když mi pád cenzury umožnil říci ve veřejných sdělovacích prostředcích, že výše zmíněné tvrzení je nesprávné, že čtyřicet let u nás doporučované stravování vede k poškozování zdraví, tak mi na to všichni přední odborníci ministerstva zdravotnictví i jiných resortů odpověděli, že toto jejich doporučení (hodně živočišných potravin) je prý stanoviskem lékařské vědy. Mnozí lidé tomu věřili a někteří z nich, a to i četní lékaři, tomu věří dodnes.

Za této situace se domnívám, že by bylo pro zlepšení informovanosti občanů i lékařů přínosné a vhodné, kdyby ministerstvo zdravotnictví (nebo některý orgán určený vládou) opakovaně vyhlásilo, že ministerstvo zdravotnictví opravuje svá minulá nesprávná stanoviska, že doporučuje snížit spotřebu živočišných bílkovin, snížit spotřebu celkových bílkovin, snížit spotřebu živočišných potravin (masa, mléka a mléčných výrobků, vajec).

Stát by se měl zasadit o to, aby ti oficiální "odborníci" ministerstva zdravotnictví, kteří zůstali ve svých funkcích a v jejichž zájmu tedy je, aby nikdy jasně neupozornili na to, že to, co celá minulá desetiletí hlásali, to, s čím spojili celou svou odbornou kariéru, je mylné, byli nahrazeni lidmi, kteří prosazují poznatky, které jsou v celém světě uznávané, Těmto lidem by měl poskytnout odpovídající prostředky, aby mohli zdraví obyvatel pozitivním způsobem ovlivnit.

Všechny hlavní zásady výživy (a životosprávy vůbec) lze prokázat shromážděním výsledků pozorování z celého světa. Tyto ukazují, že lidé kteří se správně stravují, např. jí málo živočišných potravin, jsou hlavními civilizačními chorobami postihování méně než lidé, kteří se nesprávně stravují, např. jí hodně živočišných potravin.

Postačilo by, aby vláda předem vybrala určitou instituci, např. Státní statistický úřad anebo české zastoupení v IMIA (International Medical Informatics Association), a přidělila jim peníze na tento úkol. Ke každé sporné otázce by si nechaly předložit podklady, které prokazují to i ono tvrzení. Stastistikové by to potom souhrnně zhodnotili a vyhlásili celkový výsledek. To je jako při volbách, kdy jednotlivý hlas nic neznamená, rozhoduje jejich součet.

Řekli jsme si již, že zdraví je z asi 85% ovlivňováno životním stylem apod. Samozřejmě, i když se nám dostane správných informací o zdravém životním stylu, může to trvat desítky let, než se změní stravovací návyky. To však neznamená, že nemá žádný smysl v této oblasti prevence nic podnikat. Právě naopak. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že podaří-li se státu doručit lidem správné informace o vztahu výživy a zdraví, o vztahu životosprávy a zdraví, může tím pro zdravotní stav obyvatelstva vykonat možná více, než kdyby investice do zdravotnictví zvýšil na troj- či čtyřnásobek.

Jsem pevně přesvědčen, že se najdou lidé a politici, kteří pochopí závažnost těchto myšlenek a zasadí se na těch správných místech o jejich prosazení.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN