STOP NEMOCEM

Tomáš Husák

Zdravotně nejméně vhodné potraviny.

Maso.

Maso je největším zdrojem živočišných tuků v naší stravě. Co do obsahu energie se maso v průměru skládá, řekněme ze dvou třetin z tuku, z jedné třetiny ze živočišných bílkovin (což se mimochodem kdysi označovalo právě za přednost masa). Pozorování ukázala, že četnost řady civilizačních chorob je tím větší, čím větší je spotřeba živočišných bílkovin. Obě základní složky masa jsou tedy právě těmi složkami stravy, které bychom v zájmu zdraví měli co nejvíce omezit. Maso je spolu s vejci hlavním zdrojem cholesterolu v naší stravě. Propočítáváme-li, jak naše zdraví poškodí jeden kilogram masa, pak naše zdraví daleko nejvíce poškodí maso tučné, např. vepřový bůček, mnohem méně jej poškodí kilogram masa netučného. V tomto směru daleko nejvhodnější je kuře či krůta. Čím libovější maso, tím menší poškození zdraví.

Uzeniny.

Uzeniny představují vrchol dokonalosti v tom, jak poškozovat lidské zdraví. Maso obsahuje saturované tuky a cholesterol, čili to, co je vůbec největší hrozbou našemu zdraví, to, co zaviňuje většinu úmrtí na nemoci srdce a cév. Uzeniny dále obsahují velké množství soli. Čili jsou ideální pro to, aby pomohly zvýšit krevní tlak a následně mohou zapříčinit mozkovou mrtvici či infarkt myokardu. Při uzení kromě toho vznikají rakovinotvorné látky. V domácích uzeninách je těchto rakovinotvorných látek podstatně více než v průmyslově vyráběných uzeninách. Ve spotřebě uzenin vysoko předstihujeme USA i další státy. Na vývěsní štít našeho národa bychom si mohli dát heslo: Vysokou spotřebou uzenin za nejvyšší výskyt rakoviny a infarktu na světě.

Mléko a mléčné výrobky.

Tuk obsažený v mléce je vlastně nejškodlivější běžný tuk. V mléku je vysoký podíl saturovaných tuků a velké množství cholesterolu. V tomto smyslu je např. máslo mnohem škodlivější než sádlo. Naprostou mylnost u nás tak samozřejmě hlásaného učení o zdravotní prospěšnosti mléka a mléčných výrobků můžeme nejlépe vidět z toho, že mléko bylo doporučováno v době, kdy již všichni věděli, že v zájmu zdraví je třeba ze všech sil se vyhýbat požívání živočišných tuků, jmenovitě másla. Co do energetického obsahu se přitom mléko, tak jak je nadojeno od krávy, zkládá z poloviny z živočišného tuku, zjednodušeně řečeno z másla. (Mimochodem kozí mléko je jen snad o málo nezdravější než mléko kravské.)

Mléko obsahuje velké množství živočišných bílkovin. V nesčetných pokusech se sledovalo, co se stane, pokud se běžné rostlinné bílkoviny, např. bílkoviny z obilovin, nahradí živočišnou bíkovinou z mléka. Ukázalo se, že živočišná bílkovina z mléka (kasein) zvyšovala riziko poškození cév, zvyšovala hladinu cholesterolu v krvi, zapřičiňovala aterosklerózu.

Třetí základní složkou mléka je laktóza, mléčný cukr. Ten sám o sobě většině obyvatel světa působí zažívací obtíže. Prakticky všichni živočichové a také většina obyvatel Asie, Afriky, původních obyvatel Ameriky a Austrálie, ti všichni v dospělosti nesnáší mléko. Mléko je přirozenou potravou pouze pro kojence. Laktóza je kromě toho disacharid, čili jednoduchý cukr. Prakticky všichni "odborníci", kteří lidem doporučují mléko, přitom současně tvrdí, že ve stravě je třeba snížit množství cukrů (někdy přímo říkají jednoduchých cukrů). Kdyby se tedy sami řídili tím, co říkají, tak by měli obyvatelstvo varovat před spotřebou mléka a mléčných výrobků, protože ty obsahují velké množství jednoduchého cukru, laktózy. Mléko je také možná příčinou nejtěžší formy cukrovky .

Naprosto v rozporu s fakty se mléko doporučuje jako zdroj vápníku, který je údajně nutný pro zabránění zlomeninám. Samozřejmě, mléko a mléčné výrobky jsou znamenitým zdrojem vápníku. Nelze však ignorovat fakt (viz kapitola 17), že s rostoucí spotřebou mléka, resp. s rostoucí spotřebou vápníku, počet zlomenin vzrůstá.

Mléko se také uvádí jako zdroj nesčetně dalších nepostradatelných látek - vitaminů, minerálů atd. Mléko je skutečně dobrý zdroj těchto látek pro kojence, obsahuje jich právě tolik, kolik kojenec potřebuje. Potřeby dospělého jsou však zcela odlišné od potřeb kojence. A tak mléko obsahuje ty látky, které má již dospělý v nadbytku, např. fosfor, ale ty důležité látky, jejichž množství by bylo třeba ve stravě dospělého zvýšit, např. vitamin C, ty jsou v mléku pouze v zanedbatelném množství. Pokud tedy požíváme velká množství mléka a mléčných výrobků, máme těch látek, kterých má naše tělo již nadbytek, ještě větší nadbytek, a těch látek, kterých má naše tělo nedostatek, ještě větší nedostatek. Současně si výrazně zvyšujeme nebezpečí nemocí srdce a cév, hlavně infarktu myokardu.

Vejce.

Vejce jsou v mnoha směrech kandidátem na nejškodlivější běžnou potravinu. Vejce totiž obsahují velké množství cholesterolu. Téměř polovina cholesterolu v naší stravě pochází z vajec. Říká se, že cholesterol organismus potřebuje, když jej nedostane ve stravě, tak si jej sám vytvoří vnitřní syntézou. Tato informace je polopravdivá a matoucí. Organismus si v každém případě cholesterol vytváří vnitřní syntézou, a to i v případě, že ze stravy dostává ohromný nadbytek cholesterolu. Cholesterol je totiž k životu absolutně nezbytný. Je to podobné, jako je k životu absolutně nezbytný tuk (ovšem pokud možno malé množství tuku uloženého v těle). I člověk, který zemře hladem, má ještě ve svém těle určité množství tuku, které si organismus uchovává do poslední chvíle, protože bez něj nemůže žít. Většina lidí dnes však trpí spíše nadbytkem tuku, a proto nikdo nedoporučuje jíst hodně tuku, protože tento je k životu nezbytný.

U cholesterolu se s podobnými informacemi můžeme setkat. Přitom na tisíc lidí, jejichž organismus je poškozován nadbytkem cholesterolu, nenajdemee ani jediného, jehož organismus by byl poškozován nedostatkem cholesterolu. V praxi se s nedostatkem cholesterolu v organismu vůbec nesetkáváme. Naším zájmem může tedy být pouze množství cholesterolu v těle snížit. Pravdivá informace vytržená z kontextu, tedy že cholesterol je pro organismus nezbytný, tak vede ve svém důsledku k poškození zdraví.

V zájmu zdraví bychom se měli snažit co nejvíce snížit příjem cholesterolu z potravy, tedy např. snížit spotřebu vajec, a kromě toho také snížit příjem potravin, které v těle zvyšují vnitřní tvorbu cholesterolu. Tzn. snížit přijem saturovaných tuků a všech je obsahujících živočišných potravin, masa, mléka a mléčných výrobků, vajec.

Čisté živočišné tuky (sádlo, máslo, smetana, šlehačka...)

Škodlivost živočišných tuků jsme právě vysvětlili v textu o vejcích. Jsou to zdroje saturovaných tuků a cholesterolu. Nejvíce tedy přispívají k zvýšení nebezpečí předčasného úmrtí na nemoci srdce a cév anebo minimálně k nebezpečí trvalého poškození zdraví aterosklerózou a k snížení naší tělesné výkonnosti tím dané. Můžeme se však přesto setkat s "vědecky" zdůvodněnými názory, že živočišné tuky vlastně nevadí. Tragické je, že takové texty lze najít i v učebnicích pro lékařské fakulty, kde se živočišné tuky uvádějí jako nezbytné zdroje vitaminů A, D, E, K. Těžko by se našel větší nesmysl. Nejlepším zdrojem vitaminu A je beta-karoten, z něhož se vitamin A v našem těle již vytváří. Čili plně nám postačí zelenina (např. mrkev), obecně žluté, oranžové a červené druhy zeleniny a ovoce. Vitamin D vůbec nemusíme přijímat v potravě. Tvoří se sám v naší kůži po ozáření sluncem. A tvoří se v podstatě v optimálním množství, čili je sníženo nebezpečí škodlivého nadbytku. Hlavním zdrojem vitaminu E jsou rostliny. V rostlinných tucích, např. v obilném oleji, je vitaminu E zcela neporovnatelně více než v tucích živočišných.

Živočišné tuky zvyšují nebezpečí nemoci srdce a cév a rakoviny, ale také třeba žlučníkových kamenů a kolik. Pro naše zdraví by bylo ideální, kdybychom jich jedli co nejméně. Klidně bychom je ze stravy mohli zcela vypustit. Teoreticky bychom ovšem ze stravy mohli vypustit jakékoliv běžné tuky, tedy i rostlinné oleje.

Sůl.

V přepočtu na jednotku váhy je sůl daleko nejškodlivější běžnou složkou stravy. Těch pár gramů soli, které denně sníme, je příčinou asi desetiny všech úmrtí. Sůl je hlavní příčinou zvyšování krevního tlaku, je i hlavní příčinou mozkové mrtvice a dlouhodobě zvyšuje i riziko infarktu myokardu a dalších úmrtí na choroby srdce a cév. Kromě toho zvyšuje riziko rakoviny žaludku.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN