STOP NEMOCEM

Tomáš Husák

Doporučené dávky.

Spousta lidí si myslí, že musí dbát anebo dokonce, že ze všeho nejvíce musí dbát na to, aby ve stravě získali doporučené dávky všech nezbytných živin. Státem placení odborníci takto řídili a dodnes řídí stravu dětí ve školách. Ze všeho nejdříve kontrolují, zda děti dostávají doporučené dávky všech živin.

Strava, která plně zajišťuje doporučené dávky anebo je dokonce překračuje (což se zdá většině lidí žádoucí), tato strava však může výrazně poškozovat zdraví. Příklad jsme si ukázali v kapitole o železe. Pokud všem lidem v pilulkách železo dodáme, tak jim můžeme způsobit až 50 000x větší škodu, než je užitek plynoucí ze zvýšení příjmu železa. Doporučené dávky totiž vůbec nejsou konstruovány jako dávky optimální. Jsou to dávky, při nichž je zajištěno, že téměř nikdo, resp. 95%, 99%, 99,9% obyvatel netrpí nedostatkem dané látky.

Při stanovení doporučených dávek se ale vůbec nezkoumá otázka, zda lidé netrpí nadbytkem této látky. Kdybychom stejným postupem, jakým stanovujeme doporučené dávky pro nejrůznější živiny, vitaminy, minerály atd., stanovili doporučení pro celkový příjem potravy, tedy pro příjem energie ve stravě obsažené, potom bychom i v naší v podstatě obézní populaci popchopitelně museli požadovat, aby 95% nebo 99% nebo 99,9% obyvatel ještě více jedlo, čili museli bychom zajistit, aby lidé byli ještě tlustší. Toto je jeden důvod, proč zajišťování doporučených dávek neslouží zdraví.

Druhý důvod je ještě závažnější. Řekli jsme si, že naprostá většina úmrtí je způsobena tím, že ve stravě je nikoliv příliš málo, ale příliš mnoho určitých škodlivých složek stravy - např. cholesterolu a saturovaných tuků, které jsou hlavní příčinou nemocí srdce a cév. Pokud strava našich dětí byla celá uplynulá desetiletí státem placenými odborníky řízena tak, aby obsahovala všechny doporučené dávky živin, tak o cholesterolu a o saturovaných tucích nepadlo ani slovo. Naše děti jich mohly jíst (a také skutečně jedly) ohromné množství a jejich zdraví bylo poškozováno.

Strava v ČR je v průměru velmi nezdravá. Budeme-li se však snažit řídit se podle doporučených dávek (tyto dávky perfektně splnit), můžeme sestavit jídelníček, který bude ještě neporovnatelně škodlivější než naše průměrná strava. Může tam být nesmírně mnoho živočišných potravin, nesmírně mnoho saturovaných tuků, cholesterolu, může tam být škodlivý nadbytek železa, sodíku ...

Přes 40% z nás (v ČR) umírá v důsledku toho, že požíváme velké množství živočišných potravin. Ale tohoto problému si doporučené dávky vůbec nevšímají. Za prvé: např. na cholesterol či na saturované tuky žádné doporučené dávky neexistují. A za druhé: celá koncepce doporučených dávek spočívala vždy v tom, abychom dané látky jedli alespoň tolik anebo více než je doporučená dávka.

Tak veškeré naše obyvatelstvo plní doporučenou dávku sodíku. A výsledek je, že asi 10% všech úmrtí je způsobeno tím, že my tuto doporučenou dávku plníme opravdu velmi dobře, my ji překračujeme. Ale i kdybychom pouze doporučenou dávku sodíku plnili, tak by úmrtnost na důsledky vysokého krevního tlaku byla vysoká. Teprve kdybychom požívali sodíku podstatně méně, než je doporučená dávka, tak by vysoký krevní tlak prakticky zmizel a zmizela by také všechna úmrtí tím způsobená. Ale řekněme na každých sto úmrtí, kterým bychom takto zabránili, by byl jeden případ člověka postiženého byť omezenými komplikacemi z nedostatku sodíku. A o tomto případu hovoří doporučené dávky. Ty chtějí zabránit tomu, aby někdo trpěl nedostatkem sledované látky, v tomto případě sodíku.

Člověk, který se snaží, aby měl ve stravě doporučené dávky železa, sodíku, polynesaturovaných mastných kyselin (tuků) ..., takovýto člověk jedná asi stejně rozumně, jako řidič, který jede po jednosměrné silnici. Nalevo je louka, napravo je propast. Tento řidič se úzkostlivě řídí doporučením, aby za žádnou cenu nevjel na louku. O tom, že na pravé straně je propast, se v doporučení nemluví. Tento řidič nejede po prostředku, jede po pravé straně silnice, co nejdále od louky. Že většina takových řidičů se zřítí do propasti? Ale o tom se přece v doporučení, aby se nevjíždělo na louku, nic neříká...

Doporučené dávky mohou být na neštěstí zneužity tak, že velmi závažně poškozují lidské zdraví.

Představme si člověka, který vědě o výživě příliš nerozumí. Dostane však moc přikazovat a do rukou tabulky doporučených dávek. Pak je vše již jednoduché. Stačí přijít do školní jídelny a poroučet. Vzít si jídelníčky. Program na počítači propočte, jak jsou jednotlivé doporučené dávky plněny. I člověk, který vědě o výživě vůbec nerozumí, nyní vidí. Jasně vidí, že doporučené dávky, např. železa, nejsou plněny. Může říci, že to je špatné stravování.

Setkal jsem se v nesčetně případech s tím, že ti, kdo řídí výživu v ČR, se řídí často jen doporučenými dávkami. Přitom nevědí, že látky, které nejvíce ovlivňují zdravotní stav obyvatel, v těchto doporučených dávkách vůbec nejsou uvedeny. Nevědí, že zdraví obyvatel překračování doporučených dávek (železa, sodíku, polynesaturovaných mastných kyselin, ...) poškozuje více než neplnění doporučených dávek. A už vůbec je nenapadne, že i v tom případě, kdy je skutečně žádoucí plně splnit doporučenou dávku, tak u dvou látek, u nichž u obou je spotřeba plněna na 90%, v jednom případě může být škoda třeba tisíckrát větší než v druhém případě.

Doporučené dávky jsou zkrátka ideálním nástrojem pro nevzdělance, který chce řídit výživu. Může si být vždycky jistý. Může způsobit těžké poškození zdraví velkého počtu osob a za celý život se o tom nemusí dozvědět.

Doporučené dávky jsou také ideálním prostředkem pro toho, kdo vyrábí zdraví poškozující potraviny. Koupím si máslo a čtu, že obsahuje životně důležité vitaminy A, D, E, K. Ze všech mnoha desítek skutečně životně důležitých látek máslo obsahuje jenom tyto čtyři. Obilí životně důležitých látek obsahuje desítky. To si ovšem běžný člověk, který kupuje máslo, vůbec neuvědomí, a mylně se domnívá, že máslo má určitou zvláštní cenu, neboť mu dodává tyto životně důležité látky. Na obalu u másla, ale i u jiných zdraví poškozujících potravin také může být napsáno, jak velké procento denní potřeby určitého vitaminu, minerální látky, nepostradatelné aminokyseliny atd., je obsaženo v určité porci této potraviny.

A člověk si říká, máslo musím jíst, abych měl dostatek vitaminu A. Dokonce by si mylně mohl začít kalkulovat, že by měl másla jíst dvakrát tolik, jen aby měl v těle doporučenou dávku vitaminu A.

Vážení čtenáři, chceme-li být zdraví, nestarejme se o to, abychom měli ve stravě doporučené dávky všech živin. Starejme se místo toho pouze o důležité složky stravy. A starejme se o to, abychom tyto důležité složky stravy měli v optimálním množství.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN

poznámka: pokud máte zájem o zobrazení grafů, ( elektronická podoba knihy je nemá), najdete je, v její knižní podobě.