STOP NEMOCEM

Tomáš Husák

Některé další zdraví ovlivňující faktory

Fyzická aktivita, cvičení, sport.

V máločem je taková shoda jako v tom, že fyzická aktivita je zdravotně prospěšná. Naše tělo je stvořeno k pohybu. Ke svému tělesnému i duševnímu zdraví můžeme pravidelným pohybem značně přispět. Byla uskutečněna řada šetření a vesměs se ukázalo, že sportovci, lidé pravidelně cvičící, ti, kdo absolvují časté pochody atd., jsou zdravější než jejich spoluobčané se sedavým způsobem života.

Můžeme se snadno přesvědčit, že začneme-li pravidelně dělat kliky, shyby nebo běhat, bude se naše výkonnost zvyšovat. Stejnou trať uběhneme za kratší dobu, kliků či shybů uděláme více. Budeme se celkově lépe cítit. Uspokojení nám přinese jednak samo zlepšení výkonu, ale zlepší se i náš tělesný stav, zlepší se náš metabolismus. Při tělesné aktivitě se v organismu tvoří látky, které přispívají k naší spokojenosti. Pohyb může obohatit náš život, poskytnout nám uspokojení, zajímavé naplnění volného času i významně přispět k našemu zdraví. O prospěšnosti pohybu, cvičení, fyzické aktivity pro zdraví bychom mohli popsat hodně stránek. Učinili tak ovšem již jiní, zasvěcenější.

Bydlení, vzdělání a ekonomická úroveň.

Vyšší vědecko-technická úroveň, vyšší příjmy a vyšší vzdělanost umožnily čistotu bydlení v prostředí, v němž nebují plísně, kam přichází slunce a kde je mnohem méně různých škodlivých mikroorganismů, parazitů, ale i větších živočichů přenášejících nemoci, jako např. krysy. Čili všechna tato zlepšení ekonomické úrovně a vzdělanosti obyvatelstva umožnila odstranit zdroje nákazy, odstranit semeniště různých nemocí, čili umožnila zlepšit zdravotní stav. To je jedním z hlavních důvodů toho, proč infekční nemoci a jejich dlouhodobé důsledky jsou v hospodářsky vyspělých zemích neporovnatelně méně časté než v zemích rozvojových.

Duševní a duchovní život.

Byly uskutečněny výzkumné projekty, při nichž psychologové vyplnili se sledovanými osobami různé dotazníky a sledované osoby určitým způsobem oklasifikovaly. Později se ukázalo, že například úmrtnost na infarkt myokardu se lišila v závislosti na typu osobnosti, na ambicích, na životním stylu. Lidé, kteří přehnaně touží po úspěchu, po kariéře a po bohatství, lidé, kteří přespříliš usilují o vyšší postavení, kteří chtějí předstihnout ostatní, tito lidé jsou méně zdraví. Cestu ke zdraví si naopak otvírají lidé, kteří se dokáží radovat z toho, co mají, pro které není rozhodující výše platu, ale rodina, přátelé, příroda.

Každý máme některé vlastností, které bychom rádi změnili. Někdo je od přírody nebojácný, nedělá si starosti, netrpí stresem. To je samozřejmě pro něj dobré. Jiný je od přírody úzkostlivý, trpí obavami. To je pro něj, pro jeho spokojenost, pro jeho zdraví, nevýhodné. Jenže je mu to do určité míry dáno, stejně tak jako je do určité míry dána třeba krása či ošklivost.

Lidé si však mohou ve svůj prospěch vytvářet moudrý životní styl, systém skutečných hodnot, mohou usilovat pouze o skutečně nezbytné věci. Každý potřebujeme přijatelné bydlení, stravu atd. - toto však lze zajistit s poměrně omezenými prostředky. Kdo se dokáže moudře vypořádat s okolnostmi, v nichž žije, se stresem moderní doby, ten je spokojenější a zdravější než ten, kdo chce stále víc.

Bylo by pro většinu z nás dobré, kdybychom dokázali znovu čerpat z náboženství to, co dávalo člověku, který od dětství vyrůstal ve světě, jehož nedílnou součástí byla víra v Boha, který dobré odměňuje a zlé trestá, víra, že křivdy budou napraveny a dobro odměněno. Ani smrt se nejeví hrozná v představě věčného života posmrtného. Víra je dar, který v minulosti lidem umožňoval snáze snášet těžký hmotný život, který je je povznášel v očekávání života věčného. Je to dar, který je dnes velkému počtu lidí odepřen. Je zajímavé, že se v poslední době objevily i vědecké výzkumy, které udávají, že modlitba sama nejenže věřícího člověka zklidňuje a pomáhá mu vyrovnat se se svým nitrem, ale dává mu dlouhodobě i lepší naději např. na překonání určité nemoci.

Znečistěné ovzduší, hluk, stres.

Není sporu o tom, že znečistěné ovzduší poškozuje lidské zdraví. Hlavními škodlivými látkami jsou kysličník uhelnatý (váže se na hemoglobin a blokuje přenos kyslíku), kysličníky síry (ty ovšem podstatně více než zdraví lidí poškozují rostliny, hlavně lesní stromy), kysličníky dusíku, uhlovodíky, pevné částice (prach) a olovo. Hlavními zdroji znečištění je doprava. Škodlivé molekuly, které se uvolní z automobilových motorů mají třeba až 100 000x větší pravděpodobnost, že skončí v lidských plicích, než molekuly, které vycházejí z vysokých komínů elektráren.

Proto tímto způsobem automobilová doprava poškozuje lidské zdraví. Výrazným zdrojem znečištění je produkce tepla pro vytápění. Zde se ovšem situace podstatně zlepšuje. Nejvýrazněji je to vidět v případě velkých měst, např. Prahy, která má být zásobována jednak odpadním teplem z mělnické elektrárny a dalším zdrojem tepla má být zemní plyn, při jehož spalování vzniká neporovnatelně menší znečištění než při spalování sirnatého a málo výhřevného hnědého uhlí. V tomto smyslu lze očekávat, že znečištění ovzduší se bude snižovat (ono se už snižuje) a zdravotní poměry se v tomto ohledu zlepšovat.

Velmi výrazně lidské zdraví poškozuje hluk, mnohem více, než si většina z nás dokáže představit, často ještě více než znečistěné ovzduší. Hlavním zdrojem hluku je opět doprava. V tomto smyslu nahrazování veřejné dopravy dopravou automobilovou zapříčiňuje určité zhoršení zdravotních poměrů. V přepočtu na přepravu jedné osoby automobily produkují mnohokrát více znečištění a jsou i větším zdrojem hluku.

Automobily poškozují lidské zdraví přímo dopravními nehodami, znečišťují ovzduší, jsou zdrojem hluku a přímo i nepřímo vedou k omezení pohybu. Ten, kdo má automobil, se v mnoha případech vzdá i toho minimálního pohybu, který mu dříve zajišťovala nutná chůze třeba na zastávku prostředku veřejné dopravy. Ovšem sám pohyb velkého počtu automobilů v ulicích vede k omezení pohybu lidí. Lidé, zvláště děti, podstupují určité nebezpečí při přecházení ulic, což v konečném důsledku může vést k omezení pohybu. V tomto smyslu automobilizace zhoršuje zdravotní poměry.

Na jedné straně je jasné, že znečištěné ovzduší a hluk poškozují zdraví a je proto třeba věnovat veškeré úsilí k odstranění těchto škodlivých účinků, je třeba zlepšovat životní prostředí.

Na druhé straně nesmíme zapomenout, že rozhodující příčinou špatného zdravotního stavu v ČR je nezdravá strava a kouření. I v těch částech naší země, např. na Šumavě, kde vzduch je čistý, je tam klid a kouzelné ticho, čistá je voda i půda, lidé tam nestrádají stresem a shonem velkoměsta či průmyslové aglomerace, i v těchto částech naší země je zcela neporovnatelně vyšší úmrtnost na infarkt myokardu a další civilizační nemoci než třeba ve velkoměstech v Japonsku či v Jižní Americe.

Rozhodující příčinou poškození našeho zdraví je nezdravá strava a cigarety. A pokud někdo vysvětluje náš špatný zdravotní stav odkazem na špatné životní prostředí, tak poskytuje lidem informace, které jim v konečném důsledku brání, aby si své zdraví ochránili. Máme nesčetně důvodů zlepšit životní prostředí, potřebujeme to i proto, abychom pomohli svému zdraví. Náš špatný zdravotní stav však nelze vysvětlovat stavem životního prostředí.

POKRAČOVÁNÍ ZA TÝDEN