Speciální rozhovor pro vegetarian.cz s MUDr.Petrem Pribišem

Jak na tom jsou s výživou naši občané. Paradoxně i když ekonomická situace není růžová, roste průměrná délka života. Co vlastně jedí Češi v současné náročné době?

MUDr. Pribiš: Je pravda, že komunismus do značné míry zdeformoval jídelníček lidí. Snahou komunistického režimu totiž bylo dát lidem blahobyt, a do toho spadala zvýšená spotřeba potravin živočišného původu - masa, mléka a vajec. Tím pádem byly tyto potraviny po mnoho let velice protěžovány. Já si pamatuji, že jsem vypracovával nějakou statistiku a zjistil jsem při tom, že v roce 1989 se v Československu chovalo 7,5 milionů prasat, to znamená, že každý Čech a Slovák měl svou pomyslnou půlku prasete.

S příchodem svobody a tržního kapitalismu se samozřejmě situace výrazně změnila, a to v mnoha směrech k lepšímu. Například v tom, že stát přestal finančně podporovat produkci masa, mléka a vajec a to vedlo k růstu jejich ceny. V konečném důsledku je to vlastně ten nejlepší regulační mechanismus, podstatně lepší než nějaké přesvědčování, edukace, psaní knížek apod. Lidé sami pochopili, že už si tyto potraviny nemohou dovolit konzumovat v takovém množství. Ze statistik vyplývá, že např. v Čechách došlo k výraznému poklesu konzumace másla a na druhé straně se začalo konzumovat více rostlinných olejů. To vše vedlo k tomu, že dnes jsou opravdu lidé zdravější. Také konečně nastala ta situace, že zelenina a ovoce jsou dnes k dostání po celý rok.

To vše vedlo k tomu, že jídelníček lidí se od roku 1990 změnil. Samozřejmě je otázkou nakolik se změnil až úplně k lepšímu. Jsem realistou v tom, že žijeme v Čechách, kde ať už došlo ke změně režimu nebo ne, tak naše národní jídlo zůstalo stejné - vepřo, knedlo, zelo, a k tomu pivo. Vidím to tak, že ta dnešní střední generace byla natolik ovlivněna těmi 40 lety komunismu, že u ní už velice těžce dochází k nějaké změně jídelníčku. Ale u mladých lidí, hlavně těch vzdělaných, je vidět, že uvažují o výživě, cítí, že s ní něco není v pořádku a chtěli by ji změnit. Je také pravdou, že mladší generace jí více zeleniny a ovoce, ale na druhé straně jako v každé svobodné společnosti dochází k takových paradoxům, že na jedné straně, roste skupina lidí, kteří se začínají zamýšlet nad vlastním zdravím a chtějí pro ně něco udělat, a na straně druhé rostou např. restaurace typu Mac Donald a lidé se ženou za tím, co je pohodlné. To je daň svobody.

Jak chápete vztah dnešního člověka k materiálním hodnotám, k luxusu, vzhledem k tomu, co pro to člověk musí v životě obětovat?

MUDr. Pribiš: Souhlasím s tím, že v západním světě, do kterého se teď vlastně zařazujeme, se stala honba za majetkem skutečně dominantní složkou našeho života. Teď nedávno jsem četl nějakou statistiku, kterou dělá jedna agentura už opakovaně po několik let. V té nejnovější se píše, že 73% lidí v Čechách se považuje za agnostiky, tj. za lidi, kteří neuznávají žádnou vyšší morální sílu, nebo neprahnou po nějakých duchovních hodnotách. Podle mého názoru se to skutečně odráží také na duchu společnosti, na určité honbě za materiálním. Je prakticky nemožné, aby všichni měli životní standard jako v USA. To bychom za chvíli vyplýtvali naše energetické zdroje a vše ostatní.

V této souvislosti se často mluví o tzv. dobrovolné skromnosti. Jediný problém, s tím spojený je, že to vždy propagují ti největší boháči, a tím této moudré myšlence vlastně škodí, protože lidé si řeknou, že oni přešli na dobrovolnou skromnost poté, co se nějakým způsobem zaopatřili. Mám za to, že člověk potřebuje nějaké finanční optimum a je na každém, aby si našel nějakou rozumnou míru. Chtěl bych mít dostatek peněz k tomu, abych si mohl koupit jídlo, které chci, abych mohl poslat děti do kroužků, které budou chtít, abych mohl žít v prostředí, které bude alespoň částečně podobné tomu, co si představuji.

Jste lékař. Měl jste nějakou představu o tom, co jste chtěl v životě dělat? Jakým způsobem dnes vidíte vývoj výživy od té doby, co jste vystudoval, od doby pobytu v USA? Jakou vidíte výzvu, že svou prací chcete pomoci lidem? Co by současnou situaci mohlo změnit? Dr. Husák říká, že si uvědomoval kolik lidí zbytečně umírá. Obrovské množství lidí. Lidé slyší ve zprávách o leteckých, vlakových neštěstích, při nichž zahyne spousta lidí, ale díky špatné výživě umírá řádově o několik miliónů lidí více. Jak tedy vidíte svůj úkol jakožto lékaře - výživáře v dnešní společnosti?

MUDr. Pribiš: Bylo pro mě velikým překvapením, když jsem studoval medicínu a zjistil jsem, že v tzv. civilizovaných zemích 75% až 80% chorob, na které umíráme, si sami "vyrábíme" v průběhu života. Totéž vám potvrdí Dr. Husák. Říkal jsem si, jaká nemoc asi postihne mě. Najednou jsem zjistil, že když se narodí zdravý člověk, tak v podstatě žádná nemoc by ho víceméně neměla postihnout. Naprostou většinu všech těch nemocí si skutečně vytváříme sami. Např. ateriosklerózu nebo nedostatkem vlákniny rakovinu tlustého střeva atd. Studium medicíny mi to jenom potvrdilo, že v oblasti výživy a zdravotní výchovy lze pomoci lidem. Jsem však skeptik v tom slova smyslu, že v oblasti výživy lze na lidi působit jen ve 2 etapách jejich života.

První etapou je, když jsou ještě ve školce. To znamená, že děti kopírují, co dělají a tedy i jedí jejich rodiče, protože rodiče jsou pro ně jako Bohové. A druhá etapa je po prvním infarktu nebo u jiných závažných onemocnění, když si člověk uvědomí, že takhle to dál nepůjde. Tragédií je, že 30% lidí první infarkt nepřežije, takže jsou odsouzeni k záhubě. Ale z těch zbývajících 70% lidí se mnoho z nich zamýšlí. Takže je tu možnost sekundární prevence, kde se tito lidé začnou vyptávat. Ne všichni to odbudou slovy: "No dobře, budu tedy užívat nějaké pilulky do konce života, a tím se to vyřeší." Tady vidím a vždycky jsem viděl svou funkci, protože správná výživa pomáhá, a to u nejrůznějších chorob. Dodnes, bohužel, někteří lékaři lidem řeknou: "Vy máte artritidu, Crownovu chorobu apod., a je úplně jedno, co jíte". Není to úplná pravda, protože každá choroba se správnou výživou zlepší, jenom my to neumíme přesvědčivěji změřit. Věřím tomu, že nesprávná výživa má vždy neblahý vliv na duši, ducha a tělo.

Je tady asi 70% lidí, kteří jsou schopni na základě nějakých nových informací, něco dělat pro své zdraví. Mnoho z těch informací je ale z nějakého důvodu potlačováno, protože jsou zde silně lobbystické skupiny, které mají marketinkové zájmy. Takže ne, že by se informace přímo tajily, ale mediálně se zdůrazňují jiné, a ty, které by mohly těmto lidem pomoci, jsou v menšině.

Většina lidí si myslí, že lékaři jsou od toho, aby je vyléčili prostřednictvím pilulek a přístrojů, aniž by sami něco pro své zdraví udělali oni sami. Na druhé straně lidé, kteří pro své zdraví něco dělat chtějí, jsou nejistí. Jak vidíte tento problém vy z hlediska vaší profese?

MUDr. Pribiš: Na to musím odpovědět filozoficky. Pro mě tou největší důležitou pravdou je otázka svobody, svobody rozhodování. Někteří lidé jsou třeba pohodlnější nebo jsou tu jiné příčiny - nemají k tomu třeba možnosti a proto jdou zcela cestou užívání léků, a jiní zase chápou tu důležitost zdravého životního stylu a dělají něco pro svoje zdraví. To vše je věc svobodné volby. Možná, že je v tom zdánlivý protiklad. Možná, že ti, co nekouří, kteří jsou vegetariány, chodí pravidelně běhat, možná by měli být nějak zvýhodněni u zdravotní pojišťovny nebo by měli mít slevy. Možná by se mělo přihlédnou k tomu, že někdo přistupuje ke svému životu zodpovědně a někdo jej bere tak, jak to přijde. V konečném důsledku ti, co jsou zdraví, na to svým způsobem skutečně doplácejí. Ale tím, že je nad tím vším ta zásada svobody a možnosti dobrovolného rozhodnutí, co chci v životě dělat, i když se někdo chce "ukouřit", "uchlastat", ta svoboda by mu měla být ponechána.

Na druhé straně souhlasím s vámi, že ta druhá skupin lidí je možná někdy až moc znevýhodňována. Vegetariáni jsou zesměšňováni, abstinenti jsou zlehčování, nekuřákům není poskytován prostor na pracovišti, kde se nekouří. Řešení bych viděl v tom, že každý musí v životě za něco bojovat, za svoje zásady, přesvědčení a i vegetariáni se musejí naučit bojovat za svou pravdu. Možná, že se jim nakonec podaří prosadit, že v jejich jídelně se budou podávat saláty a nakonec se jich tolik prodá, že se celý ten podnik ozdraví. Takových příkladů by se mohlo najít spousta. Já sám se snažím šířit osvětu v té firmě, u níž pracuji. Snažím se, aby lidé chodili hrát squash, který nám firma zaplatila. Netajím se tím, že jsem vegetarián, abstinent a nekuřák a když někdo chce přestat kouřit, tak mu neřeknu: "Ty to stejně nevydržíš," ale spíš mu řeknu: "Vydrž, protože se ti to vyplatí, je to to nejlepší rozhodnutí tvého života."

Rozdělil jste populaci na starší generaci, která je už nějakým způsobem ovlivněná a hůř se bude měnit. Pak je tady střední generace a mladí lidé. Jak může aktivita jedince ovlivnit tuto společnost, její životní názor a zdraví? Myslíte si, že člověk tím, že se začne nejprve zajímat o své zdraví, pak i o druhé, že se tím může celá společnost zklidnit a zharmonizovat? Jak vidíte úlohu jedince, který si může svobodně vybrat - může se věnovat drogám, ale může se věnovat i něčemu jinému?

MUDr. Pribiš: Jak už jsem řekl, za největší pravdu považuji možnost volby, svobodu. Myslím si také, že u nás mnoho lidí má nesprávné chápání svobody, protože když se především mladých lidí zeptáte, co znamená svoboda, odpoví, že to znamená, že si mohou dělat, co chtějí. To je velké nepochopení pojmu svoboda. Mít svobodu znamená něco úplně jiného, znamená to jen mít možnost volby. Jakmile se rozhodnu pro něco, tak musím jít určitým směrem, určitou cestou. To znamená, že když se svobodně rozhodnu, že začnu užívat drogy a stanu se na základě mé svobodné volby na nich závislý až mě nakonec ta droga zabije, byla to špatná volba. Svoboda neznamená dělat si, co chci, ale znamená, že se mohu iniciativně rozhodnout kterým směrem půjdu. V tom vidím velkou přednost dnešní doby, že se můžeme skutečně svobodně rozhodovat i v oblasti výživy atd. Každý den si můžeme vybrat co budeme jíst, zajdeme-li si na oběd do vegetariánské restaurace nebo do zakouřené hospody, propadneme-li tomu konzumnímu způsobu života atd. Svoboda jedince je úžasná věc a doufám, že nám bude co nejdéle garantována a my budeme pak moci dělat co nejvíce těch správných rozhodnutí.

Na našem serveru se množí dotazy maminek ohledně výživy v těhotenství, problémy ohledně výživy dětí. Byl byste ochoten nějakým způsobem odpovídat na některé kumulované otázky? Budou spolupracovat i jiní lékaři a odborníci

MUDr. Pribiš: Ano. Mnoho těchto informací je v knihách apod., ale budou-li nějaké specifické otázky, rád poradím.

Děkuji za rozhovor