Příhoda s lovcem

Kapitola z knihy Líla amrit

Lál Chán proslul po celém kraji tím, že jeho střela nikdy neminula cílem. Jednou se Lál Chán vypravil na lov a šel cestou, kde Maháprabhudží pásl krávy.

"Kam jdeš, Lál Cháne?" zeptal se pasáček.

" Na lov," zněla odpověď.

" To se radši hned vrať! Nebo se budeš vracet večer s ostudou, že jsi nic neulovil!"

" To se mi ještě nestalo, abych nic neulovil!" ušklíbl se samolibě Lál Chán.

"Opravdu?" předstíral Maháprabhudží údiv.

Lovec potěšen, že se může chvástat, začal vynášet své střelecké umění: "Když mi nic nepřijde do rány, pak samozřejmě nic nezastřelím. Ale jakmile mi zrak padne na tvora, který stojí za odstřel, pak tomu ubožákovi ani Pán Bůh nepomůže!"

Jak se tak holedbal, ukázal Maháprabhudží na vránu, která seděla na nedaleké větvi s jakýmsi plodem v zobáku. "Jsi-li opravdu tak skvělý střelec, sestřel tamtu vránu."

Lál Chán zvedl pušku, namířil a vystřelil. Kulka šla vedle a pták se ani nehnul. Lál Chán znovu vystřelil a znovu se minul cílem. Lovec celý divý nad nevysvětlitelným neúspěchem vystřelil potřetí. Opět bez výsledku. Jak to, že se pták nepoleká rány? Teprve teď pojala Lál Chána posvátná hrůza. Hlasem chvějícím se bázní řekl: "Komu je Pán Bůh na pomoc, nad tím ani smrt nemá moc."

"Konečně jsi pochopil," přikývl Maháprabhudží. "Poslouchej, Lál Cháne, dobře poslouchej, co ti teď povím! Každý živý tvor je na světě rád. Dovedeš takovéhle vráně dát život? Nedovedeš! Proto nemáš právo jí ho brát. Podle zákona karmy budeš nesmírně trpět za všechno utrpení, které jsi způsobil. Nemáš-li ty soucit s jinými, Bůh nebude mít soucit s tebou. Můžeš být sebezbožnější, můžeš se modlit ve dne v noci, tvoje modlitby nedojdou vyslyšení. V každé živé bytosti září boží jiskérka. Bůh žije v mravenci, ve vráně, v psovi, v srně. A ty, abys ukojil choutky svého žaludku, bereš druhým život. Zabíjíš! Pro kratičký požitek zaséváš semeno bolesti, jehož jedovaté plody budeš sklízet po mnoho životů. Bůh ti nikdy neodpustí, že ničíš jeho děti!"

Slova malého chlapce zapůsobila na Lál Chána tak mocně, že přestal jíst maso a v životě už se nedotkl pušky.

Tuto příhodu mi vyprávěl sám bývalý lovec.

Z knihy Líla amrit
J.S. Paramhans Mádhavánanda