Dobrý den, vážení.
Před mnoha lety jsem četla jedno vánoční zamyšlení a mám je dodnes schované. Napadlo mne, vám je napsat.
Morituri te salutant ! Zdravím tě, já, na smrt jdoucí, člověče.
Sláva září po ulicích, ve svém domově rozžehnul jsi světlo, pane, a to vše pro tvůj svátek.Těšíš se na večer se svými milými, v tom dni chceš lásku a pokoj vzývat, štěstí a veselí mít. Snad přeješ i druhým jen dobré a toužíš jim být blíže než jindy. Ale zapomněls, že i my se chceme radovat ze života?
Zdravím tě, pane, já, na smrt jdoucí. Zdravím tě z kádí, v nichž se dusím a zmírám v utrpení, kde zalykám se špínou, kde nemohu se hnout - těla mých druhů mě svírají v strachu, neboť tušíme svůj konec.
Zdravím tě z popravišť. Ty nevíš, pane, jak strašná muka nám připravuješ. Slyšíme křik našich bratří, když je zabíjíš, přestože jej ty neslyšíš. Vidíme jejich krev. Hořká je smrt, ale peklem umírání. Řekni mi, prosím, pane, proč musím tak trpět?
Já vím, že máš den postní a já jsem jen němá ryba - neumím prosit o milost, trápit tě pláčem. Ale myslíš, že mě to míň bolí, umírat? Cožpak jenom ty cítíš bolest, jen ty se bojíš, jedině ty naříkáš nad trýzní svých milých? Věříš, že bez hlasu nemohu mít ani duši?
Pane, miluješ přece své děti. Tvůj svátek je svátkem lásky. Proč jej oslavuješ smrtí? Proč právě tyto dny po ulicích rozléváš krev dětí přírody? Místo, abys rozdával lásku, zabíjíš nás před očima svých dětí. Jak potom ony mohou milovat?
Pane, smiluj se nad námi. Prosím tě. Pro lásku, pro mír ....
Zdravím tě, člověče, já, na smrt jdoucí, a volám tě ve své hrůze a bolesti. Slituj se!
To je má modlitba, má píseň předvánoční.
O.Ryba
Přeji krásné svátky vánoční a vše dobré do nového roku 2009.
