JAK SE BAMBUSOVÝ STROM STAL POŽEHNÁNÍM

V jedné velké zahradě rostl bambusový strom. Rok od roku byl silnější a krásnější. Majitel zahrady měl z něho velkou radost. Jednoho dne se však před ním zastavil a řekl: "Milý bambusový strome, budu tě potřebovat!"

A strom odpověděl: "Pane, jsem připraven, použij mě, jak chceš a k čemu chceš." Pánův hlas zvážněl: "Když tě použiji, musím tě ořezat!" Tu se strom zachvěl: "Ořezat? Mě? Svůj nejkrásnější strom v celé zahradě? Ne, to ne, prosím tě! Použij mě ke své radosti, pane, ale neořezávej mě!"

Tu Pán zvážněl ještě víc: "Neořežu-li tě, nemohu tě upotřebit." V zahradě se rozhostilo naprosté ticho. Vítr zatajil dech. Potom sklonil bambus svou nádhernou korunu a řekl pokorně: "Pane, nemůžeš-li mě použít jinak, pak mě ořež!"

Pán odvětil: "Můj milý bambusový strome, budu ti muset ořezat také listy a větve!" "Ach, pane, ušetři mě toho! Chceš-li, znič mou krásu, ale ponech mi listy a větve!" "Neořežu-li ti listy a větve, nemohu tě upotřebit!"

Slunce skrylo svou tvář. Nějaký motýl ustrašeně odlétl. Zasažen do hloubi duše, bambus zašepatl: "Pane, pak mi ulom větve!" "Můj milý, musím udělat ještě víc. Musím tě uprostřed rozříznout a vyjmout tvé srdce. Kdybych to neudělal, nemohu tě použít!"

Nato se bambus sklonil až k zemi: "Pane, pak tedy řež!" Pán zahrady tedy porazil bambusový strom, ořezal větve, rozdělil ho na dvě části a vyřezal dřeň. Suchými poli ho pak donesl k prameni. Bambusovým kmenem spojil pramen s vodní strouhou v poli. A rozříznutým bambusovým tělem začala proudit čirá, třpytivá voda do kanálu a na vyschlá pole, aby je zavlažila a dala tak vzrůst bohaté úrodě. Nádherný bambusový strom se tak stal velkým požehnáním. Na všechny strany roznášel vodu - k životu pro všechny.

Čínská povídka