Šípky

Ve volné přírodě ubývá šípková růže, zvaná také psí (Rosa canina). Šípky už sbírali naši předkové v neolitu.

Působí proti hypovitaminózám, zlepšují patologickou pigmentaci, odolnost organismu, omezují krvácení z vlásečnic, kladně ovlivňují krvetvorbu, působí na dobré vyměšování i vyprazdňování střev. A to proto, že mají vysoký obsah vitamínu C do 250 - 300 mg na 100 g, obrovské množství vitamínu P, provitamínu A, dále flavonoidy, B vitamíny, vitamín E a K. Mnoho minerálních látek - draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor, síru aj. Rovněž obsahují třísloviny, slizy, antokyany, cukry, pektin, silice, kyselinu jablečnou a citrónovou aj. Je vyšlechtěna řada nových odrůd velkoplodých šípků s vysokým podílem dužniny. Jednu odrůdu "Karpatia" možná znáte. Na zahrádce se dá pěstovat i růže svraskalá s velkými šípky (Rosa rugosa) a další druhy. Plody sklízíme zralé, ale nepřemrzlé. Sušíme je při 40oC. Vyrábějí se z nich protlaky, rosoly, marmelády, džusy. Sušené podrcené šípky nebo přes noc namočené ve studené vodě jsou dobré k přípravě lahodného šípkového čaje vhodného zvláště při nachlazení. Sladíme medem. Ve Finsku a Švédsku připravují z šípků chutné polévky.