RAJČENKA

Tento druh se někdy řadí k zelenině, jindy k ovoci. Je příbuzný s rajčaty, ale je to stálezelený stromek - Cyphomandra betacea. Pochází z vyšších poloh Jižní Ameriky, ale dnes se pěstuje v řadě tropických a subtropických oblastí. Hodně je rozšířen na Novém Zélandě a začíná se pěstovat jako podnož pro rajčata, lilek, papriku, mochyni a získá se tak víceletá sklizeň. Snáší až -3°C a dobře regeneruje.

Plody se občas vykytují ve vybraných obchodech i u nás. Jsou to bobule oválné až hruškovité, k oběma koncům zašpičatělé, s četnými drobnými semeny. Slupku mají tenkou, hladkou, žlutou až žlutohnědočervenou, s řídkými pruhy. Dužina uvnitř je šťavnatá, sladká, lehce nakyslá, aromatická, chutná. Pokud byste koupili nedozrálý plod, kyselý, zesládne po několika dnech. Je známo, že rajčenka má vysoký obsah vitamínu C v dužině, a tak je nejlepší ji využít na čerstvé saláty místo rajčat, nebo i do ovocných salátů. Někdy je slupka nahořklá, potom je dobře ji sloupnout.

Rajčenka má také mnoho provitaminu A, vitamíny skupiny B, více sacharidů než rajčata, minerální látky, hlavně draslík a fosfor, také hořčík, vápník, železo aj.

Používá se i na šťávy, protlaky, džemy a želé. Exotické saláty se kombinují s rajčenkou, kiwi, pomerančem, avokádem, vínem, octem, olejem, cukrem, solí, také grapefruitem. Rajčenka se používá rovněž jako předkrm, plněná sojanézovým salátem, např.: do čtyř plodů se připravuje z 50 g vařeného celeru, 50 g osmažených žampionů, či hlívy, 1 sterilované okurky, malé cibule, vše drobně pokrájené s vydlabanou dužinou z rajčenky, ochucené solí, pepřem, petrželkou a spojené 2 lžícemi vařené rýže a 3 lžícemi sojanézy.

red.