Pistácie

Plody téhle prastaré kulturní rostliny už znali staří Řekové, jak dokládá Dioskurides. Také Mattioli v 17. Století je doporučuje "neboť posilují nemocné, aby na těle přibírali".

Botanicky se pistácie nazývá řečík pistáciový (Pistacia vera) nebo pistácie pravá. Pochází ze střední Asie a odtud se rozšířila do Turecka, Íránu, Itálie, Sicílie, Sýrie, Řecka, Tunisu i jinam. Pistácie je strom nebo vysoký keř. Plodem je peckovice s dužnatou slupkou, která brzy vysychá. Ve slupce je tenká pecka a uvnitř známé zelené semeno, zvané také zelená mandle. Roste ve stepních, suchých subtropech.

"Zelená mandle" obsahuje 43 - 62% tuků, 19 - 23% bílkovin, asi 15% sacharidů. Mají vysoký obsah provitamínu A, vitamíny skupiny B. Ze všech ořechů mají nejvíce železa, hojně draslíku, fosforu a vápníku. Konzumují se syrové, pražené. Používají se ve slané i sladké kuchyni. Do moučníků, dortových náplní, zmrzlin, na saláty, opražené např. do rýže, do nádivek. Je vhodné denně sníst alespoň 5 pistácií. Je to vhodné pro nervový systém.