Maliny

Maliny z přírody sbíral už člověk v neolitu, jak dokazují jejich zbytky v sídlištích té doby.

V Evropě se však maliník začal pěstovat na zahrádkách až v 16. Století. Kulturní odrůdy maliníku (botanický název je ostružiník maliník (Rubus idaeus) mají plody od žlutooranžových přes červené, fialové až temněfialové, jsou odrůdy jednou až dvakrát v roce plodící. Maliny mají kolem 8% cukrů (glukóza a fruktóza), do 2% kyselin - hlavně jablečné, také saliczlové, citrónové a něco málo šťavelové. Kyselina salicylová působí protizánětlivě a potopudně. Maliny mají až 5% vlákniny - podpora odbourávání cholesterolu. Mají asi 20 mg/100 g vitamínu C, množství dalších vitamínů, více kyseliny nikotinové a listové. Vynikají vysokým obsahem železa, zinku, mědi a manganu - což příznivě působí při anémiích. Jinak obsahují draslík, vápník, hořčík, fosfor a málo sodíku. Nedoporučují se však při dně pro vysoký obsah purinů. Zato pomáhají při nachlazení, ke snižování horečky, při ateroskleróze, vysokém krevním tlaku.

Maliny se skvěle uplatňují v nápojovém průmyslu, oblíbené jsou malinové šťávy, kompoty, protlaky, zmrazují se. Jsou oblíbeným doplňkem dezertů a moučníků. Podobné využití má i loganberry - kříženec maliníku s ostružiníkem.

Výborný je tvarohový krém s malinami: 60 g práškového cukru utřeme se 150 g měkkého tvarohu, 3 lžícemi zakysané smetany, šťávou z citrónu. Šleháme v teplé lázni. Ušleháme smetanu a vmícháme ji do této hmoty. Hmotu dáme na vrstvu malin v poháru a ozdobíme čerstvými plody.