Angrešt (srstky)

Angrešt, srstka obecná (Grossularia uva crispa) je kulturním ovocem krátkou dobu.

Koncem 18. století bylo známo více než 70 odrůd. U nás se pěstování angreštu významně rozšířilo v 19. století.

Plody srstky jsou dužnaté bobule s holou slupkou i s měkkými chlupy, od bělavé přes žlutou, zelenou, načervenalou i temně červenou barvu. Slupka je poněkud obtížněji stravitelná. Angrešt má vyšší obsah kyselin (hlavně citrónové, něco jablečné, vinné i šťavelové). Cukrů má do 10%, především fruktózu. Obsahuje mnoho pektinů, dobře želíruje, vitamínu C je do 35 mg/100 g (jako citróny). Dále obsahuje méně karotenu, více vitamínu E, něco málo vitamínu B. Z minerálních látek je angrešt bohatý na draslík, rovněž obsahuje fosfor, vápník, hořčík, také železo a zinek, jód, měď, mangan, fluór, tedy cenné stopové prvky.

Angrešt se doporučuje při ateroskleróze, zácpách, vysokém krevním tlaku, chudokrevnosti, obezitě. Není vhodný při vředové chorobě.

Z angreštu se dělají džemy, kompoty, často spolu s třešněmi a jiným ovocem, šťávy, moučníky, čatní, omáčky aj.

Čatní si připravíme z 1 kg očištěného angreštu, který rozvaříme a přidáme 2 dl citrónové šťávy, lžičku soli, 300 g cukru, 2 stroužky česneku (není nutný), špetku karí, 1/2 lžičky mletého zázvoru, špetku mletého hřebíčku, chilli, skořice. Dobře rozvaříme a horké plníme do skleniček, můžeme sterilovat nebo po uzavření skleničku jenom překlopíme a vychladíme.