Zachování tradic české kuchyně je úhel pohledu, který nám dává odpověď na otázku "jak zařazovat texturát do jídelníčku?" Prostě stejně jako jsme zvyklí při zpracování masa nebo sýrů. Tzn. do gulášů budeme počítat 60 - 70 g chlazeného texturátu na dospělého, k omáčkám bude přidán plátek o hmotnosti cca 80 g a na řízek či biftek použijete porci o 100 gramech. V případě pokrmů, které jsem zde neuvedl najdete snadno odpověď v každých normách pro společné stravování.
Při volbě přílohy mezi bramborem, knedlíkem, těstovinou nebo pečivem se můžete řídit zvyklostí zavedenou pro daný pokrm. Např. k řízku brambor, ke svíčkové knedlík a k přípravě podle čínské receptury rýži. Pokud vám někdo bude tato zvyklostní pravidla komplikovat desítkami nových zásad pro kombinace potravin v jídle, věřte, že má pravdu, která je pro vaše začátky se zdravou výživou nepodstatná. Náhlá změna všeho, na co jste byli dosud zvyklí ve způsobu stravování, zpravidla vede k brzkému návratu k jeho dřívější nezdravé podobě.
Vložíte-li chlazený texturát do nákupního košíku v očekávání jeho zdravotního přínosu, nejste si často jisti jeho přínosem labužnickým. Pokusím se přiblížit nejdůležitější zásady pro dosažení platnosti rčení: "Co je zdravé je i dobré" a ne naopak.
Nejdříve je třeba rozlišit chlazené texturáty dle požadavku na jejich kulinářskou úpravu. Existují texturáty určené ke spotřebě i za studena, hotové pokrmy, které vyžadují jen ohřátí a polotovary, které předpokládají nějakou další kulinářskou úpravu.
Výrobky určené k požívání za studena nezaměňte s polotovary určenými k další kulinářské úpravě!
Výrobky určené k použití za studena jsou pomazánky z texturátů (např. Tatarská pomazánka z Klasa, různé tofu pomazánky a paštiky), různé druhy tofu salámů, případně různé druhy salátů s texturáty. Při podávání těchto výrobků je nejdůležitější, abychom je omylem nezaměnili s polotovary určenými k další tepelné úpravě, které zpravidla nejsou ochuceny, aby kuchaři neubíraly prostor pro kulinářskou fantazii. Pokud podáte na chlebě nakrájené tofu přírodní nebo Klaso jemné nebo Robi, setkáte se u většiny konvečně se stravujících lidí s požadavkem, abyste jim již nikdy nic podobného k jídlu nepřipravovali. Vinen však nebude ubohý výrobek, ale nevhodný způsob podání.
Zachování tradic české kuchyně je úhel pohledu, který nám dává odpověď na otázku "jak zařazovat texturát do jídelníčku?" Prostě stejně jako jsme zvyklí při zpracování masa nebo sýrů. Tzn. do gulášů budeme počítat 60 - 70 g chlazeného texturátu na dospělého, k omáčkám bude přidán plátek o hmotnosti cca 80 g a na řízek či biftek použijete porci o 100 gramech. V případě pokrmů, které jsem zde neuvedl najdete snadno odpověď v každých normách pro společné stravování. 
Vložíte-li chlazený texturát do nákupního košíku v očekávání jeho zdravotního přínosu, nejste si často jisti jeho přínosem labužnickým. Pokusím se přiblížit nejdůležitější zásady pro dosažení platnosti rčení: "Co je zdravé je i dobré" a ne naopak.
Nejdříve je třeba rozlišit chlazené texturáty dle požadavku na jejich kulinářskou úpravu. Existují texturáty určené ke spotřebě i za studena, hotové pokrmy, které vyžadují jen ohřátí a polotovary, které předpokládají nějakou další kulinářskou úpravu.