receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitvegetarian.cz
vegetarian.cz



Vliv umělého světla na lidské zdraví

V podzimních a zimních dnech je méně sluníčka. A stejně tak jako nemůžeme žít bez vzduchu, se neobejdeme ani bez slunečního svitu. Nedostatek přirozeného světla v tomto období, způsobuje zhoršenou, příp. kolísavou náladu, pocity úzkosti, depresivní stavy někdy vedoucí k depresivním myšlenkám, zvýšenou potřebu spánku, sklony k přejídání, přibírání na váze apod. To nám může narušit nejen psychickou rovnováhu, ale i různé fyziologické funkce našeho organizmu. Proto jsme zařadili toto téma do rubriky zdraví ...

Naprostá většina umělých zdrojů světla nemůže nahradit sluneční paprsky, existuje však výjimka. Takže pokud není v našich možnostech "zima na Havaji :-)" můžeme zkusit domácí slunce ... A právě o něm, bude následující miniseriál.

red


Život na Zemi se rozvinul pod přirozeným slunečním světlem a jak řekl proslulý fyzik Dr. David Böhm "veškerá hmota je zamrzlé světlo". Je nesporné, že všechny části slunečního spektra, viditelné i neviditelné, zvláště pak ultrafialové, fungují jako zážehový systém veškerých fyziologických funkcí našeho těla. Světlo vnímané očima totiž vysílá pomocí elektrického impulsu signál přes hypothalamus do epifýzy. Ta, podle informace o množství světla zjištěného v okolním prostředí, vyloučí odpovídající dávku melatoninu, hormonu, který přenáší ostatním žlázám s vnitřní sekrecí povel, jak mají reagovat - v závislosti na předpokládané denní době. Epifýza tak má podíl na procesu růstu, termoregulace, motorické aktivity, reprodukce, řídí náš spánek, náladu, imunitní systém… Prostě synchronizuje náš vnitřní svět s vnějším prostředím. Epifýza ovlivňuje dokonce i délku našeho života, protože redukuje stres a kontroluje protistresové mechanizmy.

Nositel Nobelovy ceny Albert Szent-Gyorgyi, objevitel vitaminu C také tvrdí, že světlo, které dopadá na lidské tělo, může podstatným způsobem měnit základní biologické funkce, které jsou součástí metabolizmu, procesu "výroby pohonných látek" pro náš organismus. Sluneční světlo ve skutečnosti funguje jako katalyzátor pro vstřebání a využití živin v našem těle. Ke srovnatelným závěrům došli i Martinek a Berezin v roce 1979. Zjistili totiž, že světlo a barvy mohou výrazně ovlivňovat efektivnost, s níž enzymy regulují biologickou aktivitu v těle. Shrneme-li tato i další podobná zjištění významných vědců a lékařů, nemůžeme než souhlasit s tvrzením, že lidské tělo je skutečně živou fotobuňkou, která přijímá energii ze slunečního svitu.

Hrají-li sluneční paprsky v našem životě tak obrovskou roli, jaký asi může být dopad skutečnosti, že svůj život prožíváme pod světlem natolik odlišným od slunečního?

Ještě před sto lety pracovalo 90 % lidí venku. Dnes žijeme a pracujeme převážně v uzavřených budovách a dostáváme sluneční světlo filtrované přes okenní tabule, čímž se z něj ztrácí mnoho životně důležitých složek. Světlo, které působí jako bílé, se ve viditelné části svého spektra skládá z červené, žluté, zelené, modré a fialové barvy. Kvalitu světla posuzujeme převážně právě z hlediska spektrálního složení. Klasické žárovky vyvíjejí nejvíce světla ve žluté, červené a infračervené oblasti spektra, UV (ultrafialové) záření, jehož malý podíl je pro náš organizmus stejně důležitý jako světlo samo, pak chybí zcela. Převaha červené spektrální části nás přitom neustále tlačí do pohotovosti - stresu. Světlo pracující na nízkém kmitočtu 50 Hz zapíná a vypíná stokrát za minutu, což náš mozek registruje. Udržuje ho to v neustálém vypětí. Postupně tak dochází k disharmonii v celém organizmu.

V první řadě jsou však přetěžovány naše oči. Pod umělým osvětlením, které nemá vyvážené barevné spektrum, se zornička rozšiřuje podstatně víc, než při slunečním svitu stejné intenzity. Následkem častého ponocování může být pak trvalé rozšíření zorniček, které později vede ke světloplachosti, ale hlavně je predispozicí zeleného zákalu. Spolu s tím, jak se roztahuje zornička, totiž stoupá nitrooční tlak. Převaha červené, oranžové a žluté barvy v umělém světle, v němž naopak chybí modrá a fialová navíc nutí oči vytvářet biofotony, tedy modré fotony, které vysílají. To oči dále vyčerpává.

pokračování zítra