Skutečná síla vody.

Pokračování rozhovoru, část druhá, úvodní část najdete zde

Vegetarian.cz: Výraz "krystal vody" není zcela jasný. Krystaly vzniknou vždy, když vodu zmrazíme. Víme, že pak vznikne led a ledové krystaly, tedy je to "krystal ledu". Můžete, prosím, stručně vysvětlit postup, který Emoto použil, aby jednotlivé "krystaly vody" získal?

Máte naprostou pravdu. Krystaly ledu vzniknou vždy, když vodu ochladíme pod bod tuhnutí. V praktických podmínkách probíhá tuhnutí velmi rychlým růstem a propojováním velkého množství krystalů, které spolu nakonec vytvoří kompaktní masu tuhého ledu. Protože první krystaly vznikají a rostou velmi rychle, je jejich zobrazení velmi obtížné i s použitím speciálních vysokorychlostních kamer. Navíc, pro získání informací o vnitřní struktuře vzniklého ledu se normálně používají rentgenové paprsky a výsledná zobrazení laikovi naprosto nic neříkají.

Tyto problémy si zřejmě pan Emoto plně uvědomoval, když se snažil vyvinout vhodnou metodu zobrazení individuálního "krystalu vody". Velmi stručně lze říci, že jeho metoda přistupuje k problému "z jiného konce". Začíná tím, že malý vzorek ve tvaru větší kapky je nejprve standardním způsobem zmražen a posléze je uložen po určitou dobu při nízké teplotě, aby se vzniklá "kapka ledu" stabilizovala. V dalším kroku je tento vzorek přenesen do laboratoře a umístěn pod objektiv mikroskopu, který je vybaven vysokorychlostní kamerou. Teplota v laboratoři je udržována pod bodem mrazu tak, aby po spuštění mikroskopu energie světla dopadajícího na vzorek zmrzlé vody začala jeho povrch velmi pomalu rozpouštět. Jakmile rozpouštění započne, vystoupí z rozpuštěné vrstvičky jednotlivé prvotní "krystaly vody", které vznikly během zmrazení vzorku. Jsou to právě tyto krystaly, které Emoto fotografuje. Musí tak učinit během zlomku vteřiny, než se krystaly rozpustí a zmizí.

Vyraz "krystal vody" tedy popisuje krystal ledu. Začal se zřejmě používat proto, aby se zdůraznil "obrácený" postup, který Emoto použil pro zobrazení krystalů tvořících tuhé skupenství vody.

Vegetarian.cz: Můžete nám udělat krátké shrnutí celkového významu práce pana Emota. Nepoukazují jeho fotografie "krystalu vody" na souvislosti, jejichž existenci mohou mnozí z nás považovat za krajně nepravděpodobnou?

Je pravdou, že Emotova práce poukazuje na souvislosti, které jsou skutečně mimo rámec našeho tradičního pohledu na svět. O jaké souvislosti se tedy jedná?

Jeho fotografie především ukazují rozmanitost forem vzniklých krystalů. V mnoha případech jejich symetrie a dokonalá krása člověku téměř bere dech. Pan Emoto zjistil, že krásu vyzařující krystaly pocházejí z těch vzorků vody, jež byly vystaveny pozitivním vnějším vlivům, kterými mohly být buď přirozené podmínky (horský či léčivý pramen), nebo naše myšlenky, emoce a slova vděku, lásky, ocenění a spolupráce, a také hudba.

Naopak, znečištění nebo vlivy negativních myšlenek a emocí, nenávisti a nepřátelství vnitřní kvalitu a energii vody zhoršily. Krystaly, pokud vůbec vznikly, zcela postrádaly úplnost symetrické dokonalosti.

V tomto srovnání viditelných změn v dokonalosti krystalů spočívá hlavní význam Emotovy práce. Paní Voda nám ukazuje, že reaguje na naše myšlenky a emoce, jež zřejmě ovlivňují její vnitřní energii a kvalitu, které potřebuje, aby mohla sloužit životu. Když si uvědomíme, že naše vlastní tělo obsahuje více než 70 % vody, pak má tento vzkaz o existenci vztahu mezi našimi myšlenkami a vnitřní vitalitou vody důležitou praktickou hodnotu pro každého z nás.

Zároveň je pravdou, že možná existence takového vztahu se často setkává s odmítavým postojem. Důvod je prostý - většina z nás totiž spoléhá na tradiční pohled vědy, která nás utvrzuje ve víře, že takový vztah prostě neexistuje. Zde je dobré si připomenout fakt, že tento "vědecký názor" je skutečně jenom pevná víra, která není podložena žádnými důkazy. Až donedávna se totiž věda zcela odmítala touto oblastí zabývat, neboť "proč zkoumat něco, co neexistuje". Pan Emoto na tuto skutečnost rovněž poukazuje, když vědeckou obec vyzývá, aby začala toto prázdné místo na mapě našeho poznání zkoumat.

Vegetarian.cz: Dokud si knihu sám nepřečtu, podržím si k celé věci spíš skeptický přístup. V této souvislosti by nás zajímalo, s jakou odezvou se práce dr. Emota setkala ve světě.

Z předchozího lze již tušit, že první odezva byla velmi negativní. Po úspěšném zobrazení prvních krystalů v roce 1994 pan Emoto následujících pět let v teto práci pokračoval. Během této doby prezentoval svoje výsledky na třech vědeckých konferencích v Japonsku, kde se setkal pouze s nezájmem či odmítnutím. Důkaz Emotových fotografií prostě potřeboval čas, aby ho lidé začali registrovat a vnímat jeho smysl.

Bariéru nezájmu prolomil až v roce 1998 profesor genetiky na univerzitě v Tukubě dr. Kazua Murakami, který jako první veřejně ocenil význam Emotovy práce. Po vydání první knihy v angličtině v roce 1999 byla pozitivní odezva vskutku globální. Za posledních šest let pan Emoto obdržel pozvání představit výsledky své práce od různých organizací a univerzit z Německa, Nizozemska, Švýcarska, Velké Británie, Maďarska, Brazílie, USA, Kanady, Indie a Izraele. Mezi univerzitami byla i Harvardova univerzita ve Spojených státech. Zvláště významným bylo pozvání od OSN, kde pan Emoto přednášel o své práci 26. května 2005 u příležitosti zahájení "Desetiletí vody", které OSN v tomto roce vyhlásila.

V roce 2003 Masaru Emoto rovněž vytvořil globální projekt "Love and Thanks to Water" (Láska a díky vodě), jehož cílem je v den 25. července každého roku vzájemně spojit všechny lidi, kteří se rozhodli vyjádřit vděk vodě v místě, kde žijí. Tato akce pak proběhla v následujících dvou letech. Na závěr je vhodné dodat, že v roce 2005 byla v Lichtenštejnsku uvedena do provozu laboratoř "Hado Life Europe", jejímž cílem je pokračovat v práci dr. Emota na našem kontinentě.

Vegetarian.cz: Co je pravdy na tom, že pan Emoto šíří určitý druh východního náboženství?

Je zajímavé, jak často se tato otázka objevuje, i když Emotova kniha neuvádí nic, co by takovou spojitost naznačovalo. O tom se koneckonců může přesvědčit každý, kdo si knihu přečte. Pravdou ale zůstává, že viditelné důkazy, které ukazují, jak naše vědomí ovlivňuje kvalitu vody, vyvolávají silné reakce. Pokud se stane, že je tento důkaz v rozporu s něčím "pevným přesvědčením", může ho dotyčný vnímat jako útok na jeho vlastní víru, ať už vědeckou, či náboženskou. Zde je užitečné si uvědomit, že tento druh reakce posunuje celou věc z roviny věcné a faktické do roviny spekulativní a vypovídá jen o stavu pozorovatele, nikoli o jevu samotném.

pokračování rozhovoru ...

red.