Milý přátelé, rozhodla jsem se Vám napsat svůj příspěvek . Už jsem se k tomu chystala minulý rok, ale až teď asi nastal ten pravý čas.

Vánoční vzpomínka

Byl to zážitek doslova na vlastní kůži, který jsem prožila a který má co dělat s mým rozhodnutím být vegetariánkou a s Vánocemi.

Byla doba vánoční roku 1989, tedy doba post-sametově revoluční, trochu euforická a to asi ovlivnilo mě a mého bratra, abychom vánočním kaprům, které jsme koupili a kteří už spokojeně plavali ve vaně, dali jména bývalých komunistických lídrů, tedy Š... a J.... A těšili jsme se na Vánoce a i na to, jak si je oba dáme k večeři.

Ten očekávaný den přišel a s ním i otázka, kdo ty nebohé kapříky zabije. Naši rodiče to oba, jako jeden muž, odmítli a dokonce odešli z domu na procházku s tím, že jsme si je koupili a že oni s tím nemají nic moc společného. Nezbývalo než sebrat odvahu a milého Š.... s J.... vzít v utěrce z koupelny a přenést je do kuchyně a tam jim po omráčení uříznout hlavu. Bylo to příšerné, opravdu. Ještě teď, po více než 12 letech, cítím napětí v hrudi a strach, které jsem cítila tehdy. Moc jsem si tehdy přála, aby už to bylo za mnou. Ano, zabila jsem nevinného tvora.

Tento nepříjemný zážitek a to že jsem to zkusila na vlastní kůži mě přivedl k vegetariánství. Stala jsem se tedy vegetariánkou a jsem jí už těch 12 let. Jsem šťastná, že už nejsem příčinou utrpení nevinných tvorů.

Martina M. Brno

Poznámka: jména politiků, kaprů a autorky zkráceny redakcí.