Tisk ...

Vegetariánství uznávám, ale bez masa se člověk

nenají, vyplynulo z malého průzkumu, který provedla agentura STEM/MARK v rámci listopadového omnibusového šetření. Na položené otázky odpovědělo celkem 1 057 respondentů zastupujících populaci České republiky.

Vegetariánství uznávám, i když jím vše Postoj dotazovaných k vegetariánství je obecně spíše pozitivní. Více než polovina respondentů (63 %) uvedla, že vegetariánství uznává, i když maso jí. Celkem 34 % dotázaných uvedlo, že být vegetariánem je zdravé.

Běžný český strávník se však jen velmi nerad vzdává tradiční svíčkové na smetaně a jen stěží se nechá zlákat moderními trendy ve zdravé výživě. Více než třetina respondentů sice pokládá vegetariánství za zdravé, ale současně více než polovina (58 %) dotázaných uvedla, že bez masa se člověk nenasytí. Maso tedy představuje nepostradatelnou součást našeho jídelníčku, a to zejména pro muže ve věku od 45 do 59 let. Téměř všichni dotázaní (91 %) jsou přesvědčeni o tom, že člověk je od přírody všežravec, a tudíž by se masu vyhýbat neměl. Navíc být vegetariánem v našich podmínkách je podle poloviny respondentů (58 %) nepřirozené.

Být či nebýt vegetariánem?

A jak dopadli v našem průzkumu samotní vegetariáni? Mezi všemi dotázanými činí jejich podíl pouze necelá 2 %. Jedná se především o mladší ženy (15 - 29 let). Nejčastěji tyto respondenty k vegetariánství přivedlo vlastní přesvědčení (44 %) a také zdravotní důvody (38 %). Více než polovina vegetariánů (67 %) tvrdí, že od té doby, co přestali jíst maso, se cítí lépe. Nejčastějším typem vegetariánství je lakto-ovo. To znamená, že člověk sice maso nejí, ale mléčné výrobky a vejce ano. Takových dotázaných byla polovina. Ostatní, spíše extrémní typy vegetariánství jako laktovegetariáni nebo veganství, nejsou mezi našimi vegetariány příliš oblíbené .

Zůstat tradiční nebo být moderní?

Přestože výsledky výzkumu nahrávají spíše tradičním stravovacím návykům, jemný náznak snahy překonat "masovou tradici" se ve výsledcích průzkumu také objevil. Celkem 13 % všech dotázaných uvedlo, že jí pouze bíle maso, tzn. ryby a drůbež a 4 % se živí makrobiotickou stravou. V obou případech se jedná většinou o ženy.

Mezi respondenty se našli i tací, kteří někdy ve svém životě vegetariány byli, ale od vegetariánství nakonec upustili. Jejich podíl činí 3 % ze všech dotázaných a mezi nejčastěji uváděnými důvody jejich jednání byly chuť na maso a také zdravotní problémy.

Co dodat závěrem? Trend zdravé výživy si mezi českou populací zatím nezískal velkou oblibu. Snaha žít zdravě a experimentovat s novými způsoby stravování typu vegetariánství nebo makrobiotiky není sice vnímána negativně, nicméně preferována také není. Zatímco moderním trendům ve výživě podlehnou spíše ženy, které se rády vyhnou i konzumaci masa, muži neopouštějí tradiční návyky a bez masa se neobejdou. Češi tedy vegetariánství uznávají, ale bez masa se nenají.

Michaela Ledererová

(analytik agentury STEM/MARK)