Srdce vegetariánů bijí lépe

Kdo si podle výsledků níže uvedené studie nechal zajít chuť na maso a vuřty, ten má naději, že se bude dlouhá léta těšit ze svého zdravého srdce. Mezinárodní vědecký tým vypracoval pět studií na téma vegetariánství a metaanalyticky je vyhodnotil. Ve všech studiích bylo celkem 76 172 pokusných osob. 27 808 těchto mužů a žen byli vegetariáni. Všech pět studií mělo společné to, že životní styl vegetariánů si navzájem byl, až na stravu, podobný.

Následné pozorování zkoumané populace probíhalo v průměru 10,6 roku, aby bylo možno získat validní výsledky o zdravotních rizicích. V celém zkoumaném vzorku došlo za tu dobu k 8330 úmrtím. Metaanalýza však ukázala, že riziko úmrtí na choroby srdce a cév bylo u vegetariánů sníženo o plných 24 procent. Tento efekt se v nejvyšší míře projevoval v nejmladší věkové skupině. Rovněž se ukázalo, že vegetariánské stravování přinášelo zjevný užitek teprve zhruba po pěti letech.

Dobře na tom byli i ti, kdo jedli maso jen příležitostně, neboť u nich riziko onemocnění srdce a cév pokleslo o 20 procent. Ještě lépe na tom byli ti, kteří jedli pouze ryby, ale žádný jiný druh masa. U těchto se riziko snížilo dokonce o 34 procent, zatímco nejstriktnějším vegetariánům (tzv. veganům) "jen" o 26 procent. Mezi vegetariánskou a nevegetariánskou stravou se neobjevily žádné rozdíly, pokud se týká rizika iktu a různých forem rakoviny.

Komentář MMW: Tyto výsledky ukazují, že vegetariánská strava má dost výrazný ochranný účinek na srdce a na krevní oběh. Jsou přesvědčivé především proto, že byly ověřeny na mimořádně vysokém počtu případů a také proto, že bylo provedeno celkem pět studií, jejichž výsledky jsou navzájem konzistentní.

Závěry těchto studií navíc ukazují, že vztah mezi pojídáním masa a rizikem onemocnění srdce a cév lze zřejmě nyní považovat za prověření. Dokonce i ty osoby, které si občas dopřejí nějaký ten steak, mohou do určité míry profitovat z ochranných účinků vegetariánské stravy. Nejlepší na tom je to, že je zjevně prospěšné nahrazovat maso rybím masem.

Tato data mají potenciálně úžasný dosah. Vzhledem k tomu, že většině zemí jsou choroby srdce a cév "zabijákem číslo 1" by bylo možné odpovídající přestavbou jídelníčku výrazně prodloužit životní perspektivu obyvatelstva. Na závěr trocha ironie: potravinová krize, spojená s britskou "nemocí šílených krav", měla v sobě přece jenom něco dobrého, když si v jejím důsledku mnozí lidé nechali raději zajít chuť na maso. (Am. J. Clin. Nutrilon, 70/1999/Suppl. 3/ 5165-5245)

Zdravotnické noviny 7.7.2000