Z historie českého vegetariánství.

Dr. Jiří Simoni - Jak dosáhneme dlouhého věku

Redakce děkuje za možnost uveřejnění panu J.Machytkovi z Písku

" potřebná kniha pro všecky, kteří se uzdraviti a zdravými zůstati chtějí"

kapitola "Jídlo a nápoj" část 3

Bylo by jen prospěšno, kdyby vedle jiných zneuznaných potravin i oves opět uznání došel. Z mouky ovesné jest výborný chleb. Nemocným jakož i kojencům nic tak snadno nenahradí mléko, jako polévka z krupice ovesné, kterou mají požívati, není-li mléka, nebo nemohou-li ho snésti. Krupice musí býti co možná čerstvá a nemáme-li ji, semeleme oves na mlýnku kávovém, nebo roztlučeme jej v moždíři, vaříme 1/2-3 hodiny dolévajíce dle potřeby vody a pak procedíme. Kojencům vaří se první týdny zcela řídká, později hustší s troškou medu nebo cukru. Nemocným připraví se polévka buď hustší neb řidší a sladší, dle chuti jejich. Možno přidati i šťávy citronové, jablečné nebo malinové. Neprocedíme-li vařenou krupici, máme pro děti, okřívající nemocné nebo i pro zdravé také výbornou polévku, kterou můžeme upraviti dle libosti solí, smetanou, žloutkem, rozsekanou a dušenou zeleninou, jablky nebo švestkami vařenými, houskou atd. Z krupice ovesné, ve vodě nebo mléce na husto uvařené, připraviti lze též kaši, kterou osladíme nebo neslazenou požíváme.

Po ovse následujtež zde ostatní obilniny dle své výživnosti; nejdříve ovšem ječmen, který jako oves úplně uznáván nebývá za potravinu, pak žito (rýž), pšenice, otlučky, špalda, pohanka, kukuřice (turecká pšenice) proso, rýže atd.

Jako méně si vážíme obilnin, jež svou výživností a ztrávitelností cennější jsou druhých, tak posuzujeme i jejich součástky. Mouka totiž tím jest živnější, čím je černější, čím má více otrub, lepkavin, neboť otruby trávení nejlépe podporují. Fluor, látka pro tvorbu kostí velmi důležitá, lpí ze všech potravin skoro jenom na otrubách. My však je dáváme jako bezcennou věc vepřům! Bíle mouky, která poměrně jest nejplanější, nejvíce si vážíme. Kdo chceš vydatnou stravu míti, připravuj pokrmy z černější mouky, na chléb pak dej si semlíti obilí na jednu mouku, tedy s otrubami, neprosívanou.

Jest věru žádoucno, by naše hospodyně opět se naučily připravovati dobrý chléb, co již ani selky všude neumí. Chudší lidé by tím získali dvojnásobně, totiž, že by měli chléb dobrý i laciný, bohatí by pak snad vydávali peníze jenom za dobré výrobky pekařské. (Návod, jak dobrý chléb se připravuje, jest v následující části této knihy). Každá matka rodiny, která povolání své bere doopravdy, naučiž se upravovati jednoduché moučné pokrmy, aby uvařiti dovedla i bez masa oběd živný, laciný, jídla rozmanitá, zdravá i chutná. Přidáváme-li pokrmům z obilnin připravovaným příliš mnoho tuku, cukru, vajec a p. stávají se jako všecky jiné pokrmy méně záživnými. Jídla pomocí kvasnic připravená snesou jen zdraví lidé a to jen tehdy, nepožívají-li jich mnoho.

Luštěniny vyznamenávají se nade všecky rostliny svým množstvím bílkoviny, kvůli nimž i maso se tak velebí. Stejná váha luštěnin má však dvakrát tolik živných látek, jako jich obsahuje tatáž váha masa. Jsou tedy luštěniny lidem pracujícím, tedy zvláště tělesně činným, vydatnou a lacinou potravou. U koho však výměna látek rychle se neděje, nejez jich příliš mnoho právě proto, že jsou příliš živné. Luštěniny neslouží, jsou-li sušené, zvlášť lidem dnou trpícím, jichž tělo bývá přesyceno bílkovinou, syrových ovšem mohou požívati. I pro dítky a lidi nemocné jsou sušené luštěniny těžko záživné.

Tím méně však mají požívati masa, ačkoliv je snáze ztráví než luštěniny. Tyto jsou totiž méně škodny proto, že se jimi nikdo snadno nepřejí. Má-li žaludek až dosti nějaké potravy přirozené, nestrojené, prozradí to již samo hrdlo, a nemůže-li ji žaludek snésti, pocítí meto také. Kdo špatně tráví, nesnese obyčejně slupek, proto požívej luštěnin vyloupaných. Ačkoliv jsou slupky částečně neztravitelné, dráždí přece účinně žaludek a vnitřnost, proto zdraví lidé jedí raději neloupané luštěniny. Dobré chuti lépe vyhovuje pří každém pokrmu, úprava prostá, drsnější, nežli příprava umělá.

Zelenina, jak obyčejně zoveme rostliny kořenovité a hlízovité, nemá sice tolik živných látek jako luštěniny, ale doplňuje je svými živnými solemi a podporuje velmi trávení zvláštními svými látkami. Není sice nevyhnutelna, ale jest zdravá, přispívajíc tvorbě zdravých, čistých šťáv v těle. Kdo zeleniny nesnese, jest již nemocen, předrážděn a potřebuje tím spíše stravy mírné. Tu zkoušej to s menšími dávkami různých druhů zeleniny a nedej se klamati jednotlivými zjevy nepříznivými, jež povstávají přesycením. Vždyť již u kojenců cit pro jistou míru střídmosti oslabuje se přecpáváním, které pak u většiny dospělých stává se zvykem. Příčinou toho jest zvláště návyk, jen hodně jídla užíti a předsudek, že tím lépe žijeme, čím více jíme. Jedlíci domnívají se, že mnoho nejedí, poněvadž se ještě jídlem nedusí, jiní jsou toho náhledu, že málo požili, poněvadž žaludek více si vnutiti nedá. Avšak jedí-li tito, aniž by hlad měli, tedy i ta troška je pro ně mnoho, protože výměnou látek dostane se tělu ještě méně z potravy takto požité. Že by se zeleninou někdo tak snadno přejedl jako masem, netřeba se obávati a následky, byť by třeba citelnější byly, nejsou tak zlé.

Zneuznanou zeleninou jest kvašené (kyselé) zelí, o němž se za to má, že škodlivo jest lidem špatně trávícím. Ono však v mnohých případech trávení podporuje a přispívá ku léčení nemocného ústrojí těla. Zemáky věda odsuzuje, ony však zasluhují toho ocenění, jež mají u lidu. Samotny ovšem potravou býti nemohou, jako žádná zelenina. Za to však zemáky nemohou, že nemají tak mnozí lidé lepšího pokrmu. Chorý žaludek jich obyčejně nesnese. Nejztravitelnější jsou, upraví-li se zcela jednoduše a hned se požívají; znovu zhřívané těžko jsou záživny.

pokračování zítra ...