Vegetariánství a dobré zdraví - o tom nelze pochybovat!

Dosud se nevyskytla větší studie, která by přesvědčivě dokázala, že by vegetariánský životní styl přinášel nějaká rizika pro naše zdraví.

Autor: MUDr. Dejan Rupnik, Maribor, Slovinsko

Maso bylo vždy považováno za alfu a omegu výživy, ale dnes víme, rovněž podle novější lékařské literatury, že bohatá vegetariánská strava dodá tělu vše, co potřebuje pro svůj vývoj a normální funkci.

Potravinářské výrobky, které obsahují hodně tuku (maso, uzeniny, plnotučné máslo, cukrovinky, plnotučné mléko a mléčné produkty) jsou v přímé souvztažnosti s vyšší četností případů mozkových mrtvic, srdečních infarktů a rakoviny tlustého střeva. S těmito druhy potravin přijímáme mnoho nasycených tuků, což podporuje arteriosklerotické procesy a může případně vést k srdečním či mozkovým infarktům. Blízká souvislost je i mezi požíváním masa a rakovinou tlustého střeva. Proč tomu tak je? Takové jídlo prochází naším střevem velmi pomalu, protože maso neobsahuje vlákninu, jenž urychluje peristaltiku a průchod jídla při jeho zažívání. Pomalý průchod potravy střevy dává jistým látkám (jako např. konzervantům) více času k působení na střevní sliznici. Víme, že mnohé z těchto látek jsou potenciálními karcinogeny, což znamená, že samy nebo v kombinaci s dalšími faktory mohou zapříčinit rozvoj rakoviny. Vědecky bylo dokázáno i to, že hodně karcinogenních látek vzniká smažením masa.

Na druhé straně vegetariánská strava neobsahuje nasycené tuky (s výjimkou mléka a mléčných produktů), ale je velmi bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu. Proto je tato strava považována za ochranný faktor proti kardiovaskulárním onemocněním a rakovině. Vláknina jsou nestravitelné složené cukry, které ve střevech vážou vodu a tím zrychlují průchod střevního obsahu. To působí proti zácpě a divertikulóze (vychlípeninám tlustého střeva), napomáhá též snižování obsahu lipidů v krvi (vlákniny společně s vodou vážou též cholesterol) a působí jako prevence proti rakovině - při rychlejším průchodu střevního obsahu nemohou zmíněné karcinogenní látky být příliš dlouho v kontaktu se střevní sliznicí.

Vegetariánská strava obsahuje mnoho vitamínů a minerálů; některé z nich (vitamíny A, E, C a selen) působí jako antioxidanty - napomáhají zpomalení arteriosklerotických procesů, rozvoje rakoviny a procesu stárnutí. Složené cukry, které vegetariánská strava také obsahuje, nezpůsobují prudké zvyšování hladiny cukru v krvi po jídle (na rozdíl od jednoduchých cukrů, obsažených v rafinovaném cukru, cukrovinkách atd.) a zajišťují tím pomalejší a vyrovnanější uvolňování insulinu (jednoho z hormonů, které řídí hladinu cukru v krvi).

Může být vegetariánská strava nebezpečná?

Nebylo nikdy prokázáno, že by vegetariánský životní styl mohl být považován za nebezpečný pro naše zdraví. Naopak - dobře rozvržená a bohatá vegetariánská strava je vhodná v jakémkoli životním či zdravotním stavu, včetně těhotenství a laktace, a je považována za stravu zajišťující normální vývoj a funkci lidského těla. Naše každodenní strava by měla obsahovat obilniny, luštěniny, čerstvou zeleninu a ovoce (včetně sušených plodů), ořechy, semena a mléko a mléčné produkty (pro dospělé nízkotučné, pro děti plnotučné). Strava sestávající pouze z ovoce a zeleniny neposkytuje dostatek základních živin potřebných pro normální tělesnou funkci a je nedostatečná zvláště pro rostoucí děti.

Jak je to s vitamínem B12?

Dlouho se soudilo, že sojové výrobky jako miso, tempeh, tamari, shoyu a některé produkty z řas, jako řasy nori, obsahují dostatek vitamínu B12. Nedávno však bylo objeveno, že tyto produkty obsahují jen tzv. analogy vitamínu B12, chemické sloučeniny, které se pouze chemicky podobají vitamínu B12, ale nemají na naše tělo fyziologický účinek srovnatelný s účinkem skutečného vitamínu B12. Někdy tyto falešné B12 mohou dokonce rušit absorpci pravého vitamínu B12 v našem střevě. Co tedy dělat? Musíme si zajistit přísun mléka a mléčných produktů. Máme také některé sojové a cereální produkty obohacené vitamínem B12 a bylo prokázáno, že konzumací takových výrobků alespoň čtyřikrát do týdne udržíme v těle hladinu vitamínu B12 na patřičné úrovni potřebné pro normální fungování těla.

Musíme jíst ryby?

Ryby obsahují velké množství tzv. omega-3 nenasycených mastných kyselin, které jsou mimořádně důležité pro růst plodu, obzvláště pro rozvoj mozku, celého nervového systému a oční sítnice. Nastávající matky, které nejedí ryby, mohou nahradit omega-3 mastné kyseliny lněnými semínky. Bylo prokázáno, že lněná semínka obsahují mnoho omega-3 mastných kyselin, které (bereme-li v úvahu fyziologické reakce) mohou rovnocenně nahradit mastné kyseliny z ryb. Mastné kyseliny z lněných semínek poskytují i dobrou prevenci proti srdeční arytmii a napomáhají při zpomalování arteriosklerotických procesů.

Příprava vegetariánských jídel

Zelenina by neměla být převařená, stačí 15 minut tepelného působení. Příliš dlouhým vařením se ničí mnoho vitamínů - zejména vitamín C a kyselina listová. Tato kyselina je velmi důležitá také pro normální vývoj plodu, zvláště jeho nervového systému. Pro snazší absorpci železa ve střevě můžeme přidávat citrónovou šťávu - nejen do zeleninových a ovocných salátů, ale i do jiných jídel, např. do sójových a obilných steaků.

Také bychom neměli jídlo příliš smažit, protože tento proces, jak se prokázalo, je spojen s rychlejším postupem arteriosklerózy, srdečními a mozkovými infarkty a rozvojem rakoviny.

Na závěr…

Bohatá a dobře promyšlená vegetariánská strava je klíčem k našemu zdraví. Náš život není něčím, co si můžeme každý den koupit na trhu. Je jedinečným fenoménem - jednorázovou příležitostí k investování za účelem toho, abychom cosi dobrého získali zpět. Z tohoto úhlu pohledu umožňuje vegetariánství skvělé zlepšení zdravotního stavu a je i zdravotní prevencí po stránce fyzické a mentální.

Se souhlasem převzato z časopisu Yoga in daily life News