RACIONALITA VEGETARIÁNSTVÍ

Jednou, když jsme se s přáteli bavili na jednom večírku o vegetariánství, tak jeden kamarád prohlásil, že vegetariáni nejedí maso, protože jsou více citlivý. Patrně tím měl na mysli vztah ke zvířatům. Pokusím se ukázat, že vegetariánství může být racionálním a zodpovědným přístupem k životu a nemusí být založeno pouze na emocionálním přístupu.

Na vegetariánství můžeme nahlížet z více pohledů. Z pohledu k sobě, tj. ve vztahu k vlastnímu zdraví, z pohledu k druhým, tj. ke zvířatům a z ekonomického hlediska. Vegetariánství má etický rozměr. Etický náhled na skutečnost sice souvisí se soucítěním, ale řadí se mezi racionální uvažování. Co je etické, není proti rozumu.

K získani masa musíme zabít zvíře. Chování zvířat pro maso způsobuje zvířatům utrpení v podobě samotného zabití a zároveň drsného života ve velkochovech nebo při traumatizujících převozech. Zvíře cítí bolest a stres stejně jako člověk. Nesmíme znevažovat zvířecí život jen proto, že má nižší formu vlastního uvědomění. Úcta k životu se nediferencuje podle vědomí sebe sama. Ke zvolení bezmasého jídelníčku je naopak u člověka zapotřebí většího vědomí sebe sama, větší zodpovědnosti. Podle Kantovy etické zásady: Chovej se tak, aby se maxima tvého jednání mohli stát obecnou zásadou, se jeví vegetariánství jako racionální cesta uvažování. Pokud by existovala forma života s vyšší inteligencí, než jsme my, zabíjela by nás kvůli vlastní slasti? Vyplývá z toho, že uvědomělé vegetariánství je důsledkem vyšší formy racionálního uvažování a uvědomování si širších důsledků vlastního jednání.

Většina lidí je od potravinářského průmyslu oddělena a nevidí, co za balíčkem masa, který si koupí v obchodě, ve skutečnosti vězí. Zvířecí život je degradován na prostředek ekonomického zisku. Člověk pomocí techniky obchází vlastní vrozený pud způsobující soucit a oddává se bezohlednému naplňování vlastní slasti. Kdyby měl člověk zabíjet vlastnoručně zvířata kvůli masu, jedl by méně masa. Kmeny méně komplexních národů se zvířatům omlouvají a děkují bohům za jejich oběť. Je tu nápadná asociace s obcházením pudu potlačení vnitrodruhové agrese pomocí zbraní na dálku. Je snazší zabít člověka na dálku, než na blízko.

Při boji tváří v tvář se aktivuje pud, který způsobuje soucit nebo traumatizaci ze zabití. Při odpálení zbraně hromadného ničení člověk nevidí přímé důsledky utrpení, a proto nepociťuje soucit.

Živočišná strava lze, co se obsahu prospěšných živin týče, plnohodnotně nahradit rostlinnou stravou. Vegetariánství se prosazuje v západních zemích jako zdravý životní styl a omezení živočišné stravy je doporučováno vládami západních zemí. Dokladem je, že v řadě západních zemích nabízejí zdravotní pojišťovny výhodné pojištění pro vegetariány a další lidi, keří se starají o své zdraví (zdroj: www.ohz.cz/Vegetarianstvi). Důsledkem pojídání masa a živočišných tuků je kornatění cév, které je jedním z hlavních příčin infarktu myokardu. Civilizační choroba infarktu myokardu způsobuje průměrně polovinu všech úmrtí v hospodářsky vyspělých zemích, jak vyplývá ze statistik jednotlivých zemí a výročních zpráv WHO (zdroj: Tomáš Husák - Stop nemocem). Spotřeba živočišných potravin zvyšuje riziko vzniku rakoviny, především rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty. S masem z hospodářských zvířat se do těla dostávají další nebezpečné látky, jako jsou růstové hormony a antibiotika.

Omezení živočišné stravy a nahrazení rostlinnou stravou je perspektivní cestou pro výživu vzrůstající populace lidstva. Náklady na rostlinnou stravu stejné nutriční hodnoty jsou nižší a k zajištění rostlinné stravy stačí menší plocha. Rostlinná strava jako prevence proti mnoha chorobám je ekonomicky přínosnou ve vztahu k nákladům za léčbu. Argument proti rostlinné stravě, že bychom potřebovali pěstovat více rostlin, je nesmyslnný, protože na 1 porci masa je zapotřebí většího objemu rostlin pro vykrmení zvířete, než kolik je potřeba na 1 porci rostlinné stravy. Další argument proti rostlinné stravě, že tím vlastně zabíjíme rostliny, je také nesmyslný, protože většinu rostlinné stravy tvoří plody, naopak pro vykrmování zvířat na maso je zapotřebí celých rostlin pícnin a obilnin.

Michal Kandler

student sociální práce na ZČU v Plzni