POSELSTVÍ K LIDSTVU

"Všechny výtvory stvořitele jsou děti jednoho otce, a proto jsou bratry."

Zde popisované události obsahují podle mého názoru důležité poselství. Říkají nám, že i jiní tvorové jsou proniknuti stejnými pocity jako lidé. Mají jako my jedinečné formy inteligence, důstojnosti a krásy. Indický mudrc Swami Vivekananda to vyjádřil následovně: "Mezi mnou a tím nejmenším zvířetem je rozdíl pouze ve formě zjevu, v podstatě jsme stejní. Zvíře je můj bratr a má stejnou duši jako já".

Když mám před očima výše uvedené příhody, když si vzpomenu na hřejivý pocit u srdce, který mám, když vidím běžet srnku přes pole, když hladím psa, nebo když se dívám krávě do očí, tak nemohu nic jiného, než souhlasit se slovy Vivekanandovými. Kdo by neznal radost v srdci, kterou nám mohou poskytnout zvířata?

Přesto v naší "moderní" společnosti existuje názor, že musíme dosáhnout našeho životního štěstí izolovaně nebo dokonce na úkor jiných lidí a jiných tvorů. Z tohoto názoru vyrůstá dnes obvyklý konkurenční tlak, který se táhne životem v zaměstnání, politikou, hospodářstvím, sportem a dokonce i uměním.

Zdá se, že pro harmonické soužití lidí, zvířat i celé přírody není místo ve společnosti ovládané konkurenčním bojem. Zvířata jsou krmena za strašných podmínek a na běžícím pásu porážena, aby uspokojila lidské choutky. Pro naše potěšení jsou týráni delfíni, tygři, sloni nebo koně ve zvířecích představeních v cirkusech apod. V pokusných laboratořích jsou zvířata týrána neuvěřitelnými metodami, ačkoliv je vědecky jednoznačně prokázáno, že tyto pokusy nepřinášejí žádný užitek. Majitelé výkrmen zvířat dnes veřejně prohlašují, že se intensivní chov zvířat na výkrm ani trochu neliší od produkce dopisních sponek nebo ledniček.

Neměly by pohledy do hlubokého vnímání zvířat, které jsme získali z popsaných příkladů, nasměrovat naše postoje k jiným živočichům zcela jinam?

Z vydané knihy CHRISTIANA OPITZE Výživa pro člověka a Zemi .