receptyliteraturapotravinydiskuzezpět na úvodkde se najístkde nakoupitvegetarian.cz
vegetarian.cz




MUDr. Werner Hartinger o vegetariánství

závěrečná část

V této závěrečné části fundovaného textu si můžete přečíst dokončení názoru lékaře MUDr. Hartingera o zdravotní prospěšnosti vegetariánské stravy. Shrnutí důvodů proč se stát vegetariánem. Studie o vlivu stravy na zdraví člověka.

Přesvědčující důkaz lze najít také ve skutečnosti, že výsledky německých výzkumů jsou v plném souladu s výsledky kalifornské mormonské studie, testující víc než 10.000 osob po dobu osmi roků.

Stejně hodnotné výsledky přinesl i pětiletý norský výzkum 1.232 vegetariánsky žijících mužů a žen, a osmiletá americká fitness-studie 13.344 mužů i žen, dlouhodobých vegetariánů.

Testování revmatiků v Oslo potvrdilo, že vegetariánská strava může být použita i terapeuticky a přinese pacientům nejen subjektivní, ale i objektivně pozorovatelné trvalé zlepšení u revmatických zánětlivých kloubních onemocnění.

Podstatný význam mají i výsledky rozsáhlého výzkumu čínských vegetariánů. Byl společným projektem Cornellovy university v USA, anglické Oxfordské university a dvou čínských universit. Američan Collin T. Cambell testoval přes 8.000 Číňanů. Pro epidemiologické výzkumy v letech 1983-4 nemohla žádná země nabídnout lepší podmínky než právě Čína.

Víc než 90% Číňanů žije a umírá v oblasti, kde se narodili. Téměř výhradně se živí potravinami pěstovanými lokálně, po celý život stejnými a převážně v přirozeném stavu, nikterak průmyslově zpracovanými. Po celý život pijí stejnou vodu a žijí ve stejných přírodních i pracovních podmínkách. Vzhledem k omezené mobilitě představují geneticky relativně homogenní skupinu obyvatel, jejíž životospráva se takřka od kolébky až ke hrobu nemění.

Čínský výzkum znovu potvrdil, že živočišné bílkoviny a tuk jsou odpovědné nejen za srdeční a oběhové choroby, ale také způsobují nebo aspoň silně napomáhají vzniku nejčastějších druhů rakoviny, cukrovky, osteoporózy a řady poruch látkové přeměny. Čím větší je jejich podíl ve výživě, tím častěji se tyto "nemoci z nadbytku" objevují. Na důležitý specifický faktor pro tvorbu nádorů prsu a ženského pohlavního ústrojí ukazuje okolnost, že u žen konzumujících maso nastupuje puberta až o pět let dříve. U vegetariánsky žijících Číňanek se tato rakovinná onemocnění téměř neobjevila.

Tisíce laboratorních vyšetření bylo zaměřeno na zhruba 150 nejdůležitějších nemocí, výsledné hodnoty zaplnily téměř tisícistránkový spis. Množství výsledků této studie zpochybnilo uznávané lékařské názory. Bylo například statisticky dokázáno, že u nás tak hojně se vyskytující osteoporóza nemá co dělat s nedostatkem vápníku. Číňanky přijímají průměrně jen poloviční množství vápníku ve srovnání s Evropankami, a přesto osteoporózu prakticky neznají. Pokrývají ovšem přísun vápníku výhradně rostlinnou stravou, nikoli mléčnými výrobky jako je zvykem u nás.

Právě tak bylo vyvráceno tvrzení, že aflatoxiny plísní vyvolávají rakovinu jater. Podle těchto výzkumů je nutno tento druh rakoviny připsat chronické příliš vysoké hladině cholesterolu ve spojení s subchronickou infekcí hepatitidy B. Aflatoxin jako příčina vzniku choroby byl vyloučen. Ačkoli nejsou dosud definitivně vyhodnoceny všechny výsledky výzkumu, už nyní je možno vyslovit závěr formulovaný Campbellem takto: Výživa obsahující živočišné bílkoviny nepříznivě ovlivňuje naše zdraví víc než jsme ochotni připustit.

Už před čtyřmi roky se v Německu rozběhl celoevropský výzkum týkající se vegetariánsky živených dětí. Je známo, že nedostatky zaviněné výživou se u dětí projeví v první řadě na růstu. Zároveň s výškou, hmotností a obvodem hlavy byly proto u dětí protokolárně sledovány stravovací zvyklosti a zdravotní stav. První výsledky dosud neukončené studie ukazují, že ani u vegansky živených dětí nebyly pozorovány žádné poruchy růstu nebo vývinu. Obecně známé rozdíly a posuny v růstu se vyskytovaly ve stejném počtu i míře jako u dětí živících se smíšenou stravou. Ani zde tedy nemohly být potvrzeny v literatuře se objevující zmínky o změnách krevního obrazu a chorobách krve zaviněných vegetariánskou výživou.

Všechny výsledky výzkumů vegetariánské výživy jsou jednoznačně pozitivní. Podněcují nás ke zdravější životosprávě, přispívající ke zvýšení všeobecného zdravotního standardu. Ukazují cestu, kterou lze uchránit miliony lidí před smrtí hladem a přes neustávající nárůst světové populace dostatečně a zdravě nasytit všechny obyvatele Země. Nikoli v poslední míře pak vedou k nutné ochraně všech živých tvorů. Úlohou zvířat ve společenství živých stvoření není být předmětem jakéhokoli vykořisťování ani sloužit člověku za potravu.

Nakonec se ještě krátce dotkněme argumentů používaných proti vegetariánství většinou ze strany potravinářského průmyslu a jeho vědeckých zástupců. V první řadě často uvádějí, že i zvířata mohou v přírodě přežít jen za cenu usmrcení jiných. Na takové primitivní pojetí lze pouze odpovědět, že zaprvé člověk není zvíře a zadruhé živočišná potrava pro něj není nutností. Jeho biologická struktura i genetická stavba se za posledních 100 000 let téměř nezměnily a na Zemi žily a žijí miliony zdravých lidí, živících se vegetariánsky. Aniž by tuto skutečnost vzali v úvahu, odborníci na výživu tvrdí, že pro život je nutné jíst maso, protože živočišné bílkoviny jsou nepostradatelné pro zdraví.

Nic z toho není pravda. Obrovský počet vegetariánů, živících se bezmasou stravou po celý život, dokazuje opak. Jsou zdravější než ostatní lidé, mají zdravé děti a jsou neotřesitelně přesvědčeni o správnosti vegetariánské životosprávy.

Odborníci ve výživě chtějí, abychom věřili, že člověk je odjakživa masožravec. V současnosti se ale nedá vědecky zpochybnit, že člověk byl původně tvor "fruktivorní", živil se plody, což nezvratně dokazuje stavba chrupu. Nic na tom nemění skutečnost, že byl zhoršením podnebních podmínek v dobách ledových přinucen opatřovat si potravu lovem a začal tak jíst maso. I když byl a je enzymaticky vybaven strávit velký podíl potravy ve formě živočišných bílkovin a tuků, svědčí to pouze o dobré přizpůsobivosti lidského organismu.

Přesto se následky této výživy projevily těžkými artritickými změnami kloubů už mezi dvaceti a třiceti lety věku, paradontózou, kazivostí a brzkou ztrátou zubů, vysokou náchylností k infekcím, vysokým krevním tlakem, arteriosklerózou, příliš brzkým ubýváním svalové hmoty a zkrácením průměrného věku. Učení o zdravém karnivorním (masožravém) člověku prostě neobstojí. Je to pouhý mýtus, už dávno vyvrácený obsáhlými interdisciplinárními výzkumy, přesto však předkládaný znovu a znovu.

Nejpůsobivější antropologickou událostí v tomto směru byl v roce 1971 objev primitivního národa jménem Tasaday, žijícího nedotčeně po ticíce let na jednom filipínském ostrově. Jeho příslušníci žili výhradně jako sběrači v pralesních horských jeskyních, v bezpříkladné svornosti, bez jakýchkoli zbraní. Nabízené zbraně odmítli s odůvodněním, že odjakživa pohlížejí na zvířata jako na přátele a ještě nikdy je nenapadlo, aby jim brali život pro vlastní potravu. Nikdy nezabili zvíře větší než žába. Jsou velice důvěřiví, mírumilovní, mimořádně výkonní, zdraví, vytrvalí, nezávislí na teplotě okolí a dožívají se vysokého věku. Jejich výživa sestává z nasbíraných sladkých brambor, banánů, výhonků, palmové dřeně, různých plodů a bobulí, medu. Etnologicky je zajímavé, že ve srovnání s lidmi západního světa nevykazují s výjimkou chrupu žádné viditelné změny nebo biologické odchylky.

Stejně jako já sám, žádný vegetarián nemá v úmyslu šířit svou ideologii nebo dokonce ji předkládat jako doktrínu. Odporuje to jeho přesvědčení, je si vědom toho, že jde pouze o jeho osobní rozhodnutí. Je samozřejmě potěšující je-li jeho vlastní, často sporný životní postoj uznán a potvrzen vědeckým výzkumem. Účelné informaci také prospěje, jestliže nezpochybnitelná analýza uzná správnost rad pro správnou výživu vyskytujících se více či méně souhlasně v téměř každém náboženském učení. Je věcí každého jednotlivce přemýšlet o tom , do jaké míry může vegetariánství kladně ovlivnit soužití lidí a jejich vztah k okolnímu světu, a je také záležitostí každého, aby ze získaných poznatků vyvodil vlastní závěry.