Evropa vrací Bushovi úder ohledně GMO

Brusel, 24. června 2003 - Evropa ubránila svůj odmítavý postoj vůči geneticky modifikovaným (GM) potravinám, v reakci na kritiku amerického prezidenta George W. Bushe.

V pondělí na biotechnologické konferenci ve Washingtonu řekl Bush, že faktické moratorium Evropské unie na GM plodiny přispívá k hladu v Africe - obsah tohoto obvinění však Evropa odmítá.

"Ve jménu záchrany kontinentu ohroženého hladomorem vyzývám evropské vlády, aby ukončily odmítání biotechnologie," řekl Bush, který předtím pronesl, že GM plodiny mohou dramaticky zvýšit produktivitu.

"Měli bychom podpořit šíření bezpečné a účinné biotechnologie pro vítězství v boji nad světovým hladem," řekl Bush.

Avšak mluvčí Evropské komise Reijo Kemppinen řekl: "Skutečností je, že jsme se rozhodli dělat některé věci jinak, než Spojené státy. Co se týče GM plodin, jednoduše věříme, že je lépší být v těchto věcech opatrnější, než později litovat."

"Pro všechny naše členské státy je to velmi citlivé téma. Evropská komise to respektuje a měly by tak činit i USA," citovala mluvčího agentura Reuters.

Mluvčí Komise Gerassimos Thomas řekl v úterý na tiskové konferenci v Bruselu: "Tvrzení Spojených států prostě nejsou pravdivá… Není pravda, že bychom byli proti biotechnologii nebo proti rozvojovým zemím."

Evropská patnáctka dává na rozvojovou pomoc do Afriky sedmkrát více prostředků, než USA," připomněl mluvčí EK Thomas.

Evropští kritikové vystoupili v úterý proti Bushovi s tvrzením, že svou kritikou EU se spíše snaží podpořit biotechnologické firmy, než vyřešit hlad ve světě.

"Musel být zřejmě informován pouze nadnárodními korporacemi, jako je Monsanto, aby mohl ve svém prohlášení předvést tolik ignorance," řekl agentuře Reuters Patrick Holden ze Soil Association - největšího svazu ekologických zemědělců ve Velké Británii.

"Je to nesmysl," dodal Holden. "Dokonce i vědečtí odborníci na GM budou souhlasit, že GM plodiny nijak výrazně nepřispívají k nasycení světa oproti současným (konvenčním) zemědělským metodám."

Přátelé země také obvinili Bushe, že zneužívá hladomoru k prodeji GM potravin.

"GM plodiny nenasytí svět. Naopak učiní chudé pěstitele závislými na osivu biotechnologických společností, což jen zhorší jejich situaci," citovala agentura Reuters jejich mluvčí Clare Oxborrowovou.

"Nikdo vlastně neví, jaký bude dlouhodobý dopad GMO na zdraví a životní prostředí," řekla Oxborrowová. "Evropští spotřebitelé si to uvědomují a dali jasně najevo, že GM potraviny nechtějí konzumovat.

Pěstitelé kukuřice v USA říkají, že pětileté období moratoria na GM plodiny v EU pro ně znamenalo ztráty ve výši 300 milionů USD ročního prodeje do Evropy - a brání jim vstupu na africké trhy.

Evropská unie říká, že nikterak neodrazovala africké země od GM potravin a že poskytuje Africe více pomoci než USA.

Minulý týden Washington oznámil, že podá formální stížnost u Světové obchodní organizace (WTO) a bude žádat, aby EU ukončila své moratorium na GM plodiny. První předběžné rozhodnutí lze očekávat příští rok na jaře.

"Na základě nepodložených nevědeckých obav mnoho evropských vlád blokovalo import všech nových transgenních plodin," řekl Bush Biotechnologickému průmyslovému svazu.

"Kvůli těmto umělým překážkám nemůže mnoho afrických národů investovat do biotechnologií, neboť se obávají, že jim jejich produkty zavřou dveře na důležité evropské trhy."

Spojené státy jsou světovým lídrem v produkci transgenních plodin, přičemž odrůdy GM plodin čítají až 75 procent u jejich sóji, 71 procent u bavlny a 34 procent u kukuřice, oznámila agentura Reuters. Biotechnologická společnost Monsanto chce nyní uvést na trh GM pšenici.

Biotechnologické firmy tvrdí, že GM osivo odolává hmyzu a chorobám a vyžaduje méně pesticidů. Také říkají, že GM potraviny nejsou nebezpečné.

Kritikové říkají, že nemáme dostatečnou znalost o možném riziku pro lidské zdraví, jako jsou například alergie a rezistence na antibiotika a že na toto téma bylo zatím uděláno příliš málo testů.

Také se obávají možné hrozby, které představuje GM pro životní prostředí s tím, že GM plodiny mohou kontaminovat přirozené odrůdy, mohou vytvořit takzvané superplevele a vést ke ztrátě rozmanitosti druhů.