Uzeniny na talíři nahradí zelenina

CO BUDOU JÍST DĚTI České děti tloustnou. Školní kuchyně by proto měly vařit zdravěji a vedle obvyklých obědů dětem nabídnout i velmi lehkou a vegetariánskou alternativu. Resort zdravotnictví připraví nové normy, ministerstvo školství chystá „zelený“ stravovací program.

Praha -My máme maso. Klasickou slabikářovou replikou mohou české školou povinné děti téměř každý den snadno zodpovědět otázku, co mají ve školní jídelně k obědu. Blýská se na méně masité časy. Evropská unie má do konce roku vydat zbrusu nové standardy „doporučených dávek živin“ a české ministerstvo zdravotnictví podle nich předpisy upraví. Mělo by ubýt masa, tuků a cukrů, naopak se má zvětšit podíl zeleniny. Svou vizi zdravé školní stravy má i ministerstvo školství. Žádné předpisy však nezaručí, že to budou děti jíst.

Čočka bez párku? Nikdy!

Zatím pro školní jídelny v Česku platí takzvaný výživový koš z roku 1991, který se podle odborníků příliš nezměnil od dob socialistických vývařoven. I kdyby se tedy paní kuchařky snažily (a často se skutečně snaží) sebevíc o moderní jídelníček, ruce jim svazuje výživová norma, podle níž by měl žák druhého stupně základní školy v průměru sníst sedmdesát gramů masa denně. Předepsaná denní norma bílkovin (které se masem „zaplácnou“ nejsnáze) je dokonce až třikrát větší porce než v jiných evropských zemích. „Normy nevyhovují dnešní době. Děti jedí podobná jídla jako před deseti lety, ale mnohem méně se hýbou. Navíc si ke svačině přinesou čokoládu nebo chipsy,“ říká Marie Hřebíková, hospodářka jídelny v základní škole v Plzeňské ulici v Praze. Problém je podle ní i v penězích. „Každá zeleninová obloha je citelný zásah do rozpočtu,“ říká.

„Když připravujeme čočku, musíme k ní přidat třeba párek, jen tak se vejdeme do norem a zároveň do finančního limitu,“ vysvětluje Hřebíková. „Bez párku by děti čočku ani nejedly,“ dodává. Luštěniny prý patří k nejméně oblíbeným složkám jídla. „Kdyby to bylo na dětech, nejradši by jedly jen hamburger s kečupem.“ Ministerstvo zdravotnictví má v plánu předpisy upravit, ale čeká na vyjádření Evropské unie. „Do konce roku by měla Unie vydat aktualizaci doporučených denních živin, podle nich se pak nejspíš výživový koš upraví,“ vzkazuje za ministerstvo mluvčí Tomáš Cikrt.

Přibalit hračku k salátu?

Jedním dechem dodává (a odborníci na výživu mu dávají za pravdu), že to, co dítě sní ve školní jídelně, bývá často to nejzdravější a nejvyváženější, co za den zkonzumuje. Ke svačině jedí děti nejčastěji sladkosti a bílé pečivo. Třetina školáků podle průzkumu Fóra zdravé výživy vůbec nesnídá.

„Děti mívají častěji horší návyky z domova než ze školy, mívají návyk na fastfoodovou stravu. Není se co divit, když jim k hamburgru přibalí ještě hračku,“ zamyslí se mluvčí ministerstva zdravotnictví Cikrt. Jak děti přimět ke zdravější stravě? „Možná přibalit hračku k salátu,“ vtipkuje Cikrt.

Děti se navíc především „opičí“ po dospělých. Proč by se měl kluk krmit celozrnnou bulkou a přikusovat rajče, když táta si dává tlačenku s pivem? „Když budete dětem říkat, nekuřte, jezte zdravě a bavte se kulturně, tak vás pošlou k šípku, když vy sedíte v hospodě, kouříte a,klopíte‘ piva,“ říká poradce ministryně školství David Bartůšek, který vypracoval novou koncepci školního stravování.

Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy se připojuje. Pokud má dítě dobrý příklad v rodině, je větší šance, že bude-li mít volbu, vybere si v jídelně zdravější jídlo. Odborník na výživu prostudoval několik náhodných školních jídelníčků. „Je znát, že už teď dokážou v jídelnách vymyslet úžasná jídla, hrát si s jídelníčkem, ale problém je opravdu zejména v normách, změní-li se, uvolní se ruce těm, kdo vymýšlejí jídelníček,“ říká Suchánek. Problém vidí především v množství volných tuků a cukrů. „Školy předepsanou normu plní tím, že dětem podávají doslazované mléko. To skutečně není nutné. Jakékoliv sladké nápoje jsou obrovským zdrojem nadbytečné energie,“ vysvětluje Suchánek.

Jídelníčkům vytkl i uzeniny. „Vůbec nejsou pro děti vhodné. Jsou tučné a obsahují množství soli, které organismu škodí,“ říká Suchánek. Nelíbí se mu ani kuřecí řízek v trojobalu. „Kuřecí maso je dietní, ale v trojobalu je to vysokoenergetický pokrm. Změny jsou skutečně nutné, normy by měly odrážet současný zdravotní stav dětské populace, která tloustne,“ konstatuje expert.

Zdroj: MF Dnes