Školní obědy budou zdravější

Méně masa, tuků a cukrů, více zeleniny. Dětská strava "zezelená"

Praha - Děti budou obědvat méně masa, tuků a cukrů. Dnes v Česku jedí až třikrát víc bílkovin (nejčastěji v mase) než žáci v mnoha jiných evropských zemích.

Změnu v jídelníčku přinesou nové stravovací normy, které chce ještě tento rok představit Evropská unie. Pravidla pro školní jídelny se budou měnit proto, že děti dnes mají méně pohybu než dříve a stále častěji je trápí obezita.

Novinky chystá i ministerstvo školství. Chce, aby jídelny kromě obvyklých obědů nabídly dětem i ultra zdravou, dietní nebo vegetariánskou alternativu. "Rozhodně nechceme nařizovat dětem, co mají jíst, nebo snad zakazovat maso ve školách," říká poradce ministryně školství David Bartůšek. "Ale ti, kteří mají zájem, by měli mít možnost najíst se zdravě a bez energie navíc," vysvětlil MF DNES.

Příští týden chce projednat svou vizi s hlavním hygienikem Michaelem Vítem. Přál by si, aby se první školy mohly do programu zapojit už příští rok. Bartůšek věří, že zdravější oběd si časem začnou vybírat i děti, které jsou zvyklé jíst "konvenčně". "Už teď vaří mnohé jídelny nápaditě, ale ruce jim svazují právě ty zastaralé normy," říká Pavel Suchánek z Fóra zdravé výživy.

Školní obědy budou brzy zdravější

Školní jídelny (alespoň některé) by měly dětem umožnit vybrat si mezi běžnou a zdravější variantou.

"Nechceme nikoho nutit. Ani děti, ani jídelny. Pokus zavést radikální změnu ve školním stravování plošně v Anglii totálně zkrachoval," říká David Bartůšek. Anglickou "tváří" zdravého vaření pro děti se stal populární kuchař Jamie Oliver. Děti ho "vypískaly", zakazoval jim totiž chipsy. "Není možné násilně zavádět něco, nač společnost není připravená," dodává Bartůšek.

"Přece se nebudeme jako blázni vracet zpátky a brát lidem svobodu výběru. Lidé jsou sami odpovědní za zdraví své a svých dětí. Ale kdo tu zdravou alternativu chce, měl by mít možnost ji dostat," vysvětluje. Chtěl by však "zdravý" výběr v jídelně podpořit bonusy. Mohl by být například levnější oběd. "To by mohlo přilákat rodiče, kteří jsou zvyklí v supermarketu sáhnout po levnějším zboží," míní Bartůšek.

Školy loví "bobříky"

Rozdíl by doplatil nejspíš stát. "Myslím, že by to bylo možné v rámci preventivních programů. Strava má vliv na zdraví člověka. Přibývá obezity a civilizačních chorob. Státu by se to v dlouhodobějším horizontu určitě vyplatilo," míní Bartůšek. "Důsledky změny se neprojeví během politické čtyřletky, ale v horizontu desítky let. Já za to dám klidně i hlavu na špalek," tvrdí.

Pro školy by nebylo vaření druhého, "zeleného" jídla povinné. "Když se zapojí deset procent škol, bude to dobré," říká Bartůšek. Školy by mohly získat certifikát "zdravé jídelny". Některé školy už teď sbírají "bobříky" - ocenění a certifikáty, které ukazují, v čem jsou lepší nebo jiné než ostatní. "Vzniká tady jakýsi trh škol, hodně rodičů už nevybírá školu podle místa bydliště, ale podle jiných kvalit. Jednou z nich by mohla být zdravá jídelna," myslí si poradce ministryně.

V Bartůškově vizi by mohl být rozjezd takové zdravé stravy ve školách financován z evropských fondů. Školy, které by měly zájem, by si objednaly školení. Z grantu Evropské unie by se podle Bartůška zaplatili například odborníci, kteří budou vyučovat kuchařky.

Zdroj: MF Dnes