(Br. Mrius Lubecki, představitel "Svobodné náboženské obce lásky" ve Varšavě uveřejnil někdy okolo roku 1933 článek o vegetariánství .)
Nejíme masa z těchto hlavních příčin:
Humanitní příčina:
Člověk nemá práva působiti bolest netoliko člověku, nýbrž i každé jiné bytosti, která je způsobilá bolest cítiti. Proto nelze nám pro choutky žaludku zabíjeti zvířat. Rovněž nemůžeme spolupůsobiti v zabíjení ani hmotně ani mravně, kupujíce maso. Člověk, živící se masem jiných tvorů, je spoluvinen na zabíjení podle jasného zákona Božího:"Nezabiješ!" Každé pojídání masa musí zmizeti tak, jako zaniklo lidojedství.
Zdravotní příčina:
Rostlinná strava spolu s přípravou obsahuje uhlohydráty (mouka, cukr, tuk, bílek vejce), pro život nepostrádatelné vitamíny. Celá řada nemocí, jako zápal slepého střeva, rakovina, zkornatění tepen, mrtvice, zlatá žíla u vegetariánů skoro nikdy se nevyskytují. Proto i statistiky vykazují, že z osob dlouho žijících (déle než 100 roků) většina bývají vegetariáni. Rozumí se samo sebou, že nejsou vegetariáni ušetřeni nemocí vůbec, nicméně je směšné, když okolí připisuje tyto nemoci výhradně rostlinné stravě, která ve skutečnosti doceňuje význam vegetarismu, ne však na základě lékařské vědy, ale z příčiny vlastního zvyku pojídání masa, stejně jako nedoceňuje zdrženlivosti od alkoholu.
Estetická příčina:
Vzhled zabitého zvířete, zápach jeho krve v každém normálně cítícím člověku vzbuzuje odpor, protože pojídání masa příčí se lidské přirozenost. Většina našich spoluobčanů, požívajících chtivě mrtvoly volů, beranů a vepřů, nevezme do úst masa koně, psa, ano i králíka. Východní národové oškliví si naproti tomu maso vepřové. Srovnáme-li jatka na dobytek se zahradami a poli, řeznické krámy s krámy potravinářskými, ovocnářskými, pekařskými a se sklady obilí, tu náš instinkt sám zavede nás na pravou cestu.
Sociální příčina:
Zabíjení zvířat vyvíjí v člověku špatné náklonnosti a hrubosti. Není snad vraha, který by před vraždou bližního nezabíjel zvířat. Vegetarismu zjedná převrat v mravech a životě společenském, ve kterém násilí člověka nad člověkem ustoupí pohnutkám ušlechtilejšího druhu.
Psychologická příčina:
Člověk masa nepojídající jest vytrvalejší v práci a mírnější povahou. Nepoddává se tak snadno hněvu, jakož i nemírnému pohlavnímu vzrušování, které jest příčinou tolikerých přečinů a zločinů. Vegetarián necítí potřeby alkoholu a nikotinu, neboť tyto zlozvyky způsobuje pojídání masa. Proto ty osoby, které vedou zápas s alkoholismem a současně nepřiznávají vegetarismus, zastavují se na půli cestě. Krátce vegetarismus zušlechťuje charakter.
Každá shora uvedených příčin, i jednotlivě vyňatá, úplně dostačí k tomu, abychom se zřekli pojídání masa. Protivníci dokazují nesmyslnost našeho náhledu, tvrdící, že v takovém případě nám nepatří ani pojídání rostlin, protože jsou to též živé bytosti. Odpovídáme: rostliny nemají poznání a vyvinutého citu, protože: 1) nevykazují toho stopy ani příznaky, 2) nemají nervového ústrojí, 3) cit u nich nemohl se rozvinouti, ježto je pro bytosti nepohyblivé bezúčelným. Naopak toho říkají nám protivníci, že nemáme nositi obuvi a vůbec nemáme užívat ostatků zvířat. Odpovídáme: upotřebení posmrtných ostatků (kůže, kostí, tuků) je v průmyslu přípustné, jestliže k tomu účelu se zvířata zvláště nezabíjejí. Z druhé stránky je pochopitelné, že odstranění jatek mělo by za následek nedostatek těchto látek, které nám skýtají zvířata. Tyto látky lze však snadno nahraditi jinými surovinami, k jejichž výrobě obrátí se zřetel vynálezců a výrobců.
Protivníci poukazují konečně na "boj o existenci", který se jeví nezměnitelným zákonem přírody. Odpovídáme: 1) význam zápasu o existenci v poslední době roste. Ale naproti tomu i vzájemné šetření a pomoc, kterou poskytuje jeden druhému, hraje v přírodě velikou úlohu. 2) na vyšším stupni vývoje, jaký představuje lidství, je třeba osvoboditi se od způsobu jednání, které náleží nižšímu stupni vývoje. 3) základní návrat k přírodě v duchu lásky a nahrazení vykořisťování vzájemnou pomocí, může vzbuditi nepředvídané obraty v samotné přírodě.
Vegetarismu nepředstavuje o sobě nic nového, nejeví se též výmyslem jednotlivých osob. Brahmaisté a buddhisté připisují jej svým věrozvěstům. V dávnověkém Řecku Phytagoras a jeho stoupenci byli vegetariány. Starý zákon má jasné vegetářské verse a to velmi dávno, ku kterým teprve pozdější redaktoři připojili své "opravné" dodatky. (1 Mojž. 99) Nicméně za času Kristova existoval v židovství vegetařský směr u tzv. Essenských. Ježíš sám na základě mnohých dat byl vegetariánem. O vegetářských proudech za doby apoštolů činí zmínku Pavel (I. Kor. 8, 13). Vegetariány byli též gnostikové, nestoriáni a ve středověku rozšíření katarové. V dnešní době náležejí mezi vegetariány Duchoborci, Tolstovci, Malevanci a jiné směry osvobozeného křesťanství.
