| | |
|
|
|
Důvodová zpráva
K preambuli a §19 zákona Zákon o porážkové dani směřuje k nápravě tří hlavních současných nedostatků západních demokratických států a západní civilizace, která v minulosti uzákonila na svém území základní přirozená lidská práva a svobody. Tyto tři nedostatky jsou následující. Za prvé je třeba, aby demokratické západní státy zajistily, aby v rozvojových státech nikdo nemusel umřít z důvodu hladu, žízně, chladu či nedostatku zdravotní péče. Druhým z těchto nedostatků západní civilizace je, jestliže rovněž na jejich územích umírají lidé hladem, žízní, chladem nebo nedostatkem běžné zdravotní péče. Třetím nedostatkem západní civilizace je vztah lidí k jiným živým tvorům, v současnosti zejména ke zvířatům. Vůdčí zásadou zákona o porážkové dani je, aby člověk a jiné právní subjekty působili co možná nejméně zbytečné smrti a bolesti jiných živých tvorů, v daném případě zvířat. Rozporné názory vlivu vegetariánství na zdraví člověka, zejména dětí a těhotných žen, nám však nedovolují přímý zákaz zboží pocházejícího z poražených zvířat. Je potřeba se vydat cestou postupných kroků, kdy bude ověřován vliv postupného omezování spotřeby zboží, resp. potravin z poražených zvířat vlivem zvyšujících se sazeb porážkové daně na zdraví lidské populace. Jako příklad nám může sloužit Indie, kde je průměrný věk 67,5-70 let (viz CIA World Factbook 2008 Estimates for Life Expectancy at birth), většina lidí zde zároveň nemá peníze na základní zdravotní ošetření a umírá se zde údajně např. na zápal slepého střeva. Jaký by zde byl průměrný věk, kdyby zde fungovalo zdravotnictví a zdravotní pojištění jako v západním světě. Indie nám tudíž může sloužit jako příklad vysokého průměrného věku v případě vegetariánství a genetického přizpůsobení vegetariánství po mnohé generace v důsledku zde převládajícího hinduismu (Podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN-FAO indická spotřeba masa je velmi nízká-v současnosti 4,5 kg na hlavu-a vzrostla pouze o 1 kg v posledních 20 letech) Spojením vegetariánství a západního zdravotnictví by tak zřejmě bylo možno v budoucnu s postupným genetickým přizpůsobením západních obyvatel vegetariánství dosáhnout mnohem vyššího průměrného věku než dnes, a to jak na západě, tak i v rozvojovém světě. A tak nastolit mnohem spravedlivější společnost jak pro lidi na západě tak i v rozvojovém světě, tak i pro chovaná hospodářská zvířata. Intenzivní "živočišná výroba" vyžaduje přibližně 25-krát víc půdy na výrobu jednotky jídla v porovnání s tím, když stejná jednotka jídla se získá z rostlinných zdrojů. (Fr. John Dear, S.J. Cesta za Ježíšovým nenásilím, vegetarián.cz). Denně zemře ve světě 15 tisíc dětí v důsledku podvýživy. To je mnohem více, než kolik zabijí války a přírodní katastrofy. Počet těchto dětí stále stoupá, informuje organizace UNICEF, která se pomocí dětem v bezprostředním ohrožení života zabývá. Mezi země s nejvyšším výskytem podvýživy dětí patří Severní Korea, Zambie, Burundi, Nepál, Afghánistán, Jemen a Etiopie. Člověk spotřebovávající živočišné výrobky ze zabitých zvířat by byl zaplacením porážkové daně zároveň mravně ospravedlněn před vlastním svědomím a též společností, protože vybraná porážková daň by sloužila k záchraně života hladovějících lidí. A zároveň by se lidé naučili vážit si a šetřit život jiných živých tvorů a přijali by tak i skutečnou právní odpovědnost vůči všem ostatním lidem a živým tvorům. K §1 odst. 2 a k §2 zákona Nedostatek masa aj. potravin z poražených zvířat může podle odpůrců vegetariánství vyvolat následující nemoci u lidí přizpůsobených na příjem těchto potravin: Kwashiorkor, Endemická struma, Nutriční anémie, Křivice (rachitis), Osteomalacie, Osteoporóza (viz Vegetariánství a sport Bakalářská práce Martina Niederle pod vedením Ing. Ivy Hrnčiříkové, MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví, Brno 2008), proto je třeba lidem přizpůsobeným na příjem těchto živočišných potravin z poražených zvířat do vyřešení tohoto rozporu postupným omezováním spotřeby těchto potravin vlivem zvyšujících se sazeb porážkové daně umožnit jejich příjem vyloučením, případně osvobozením od porážkové daně v závislosti na jejich finančním příjmu v případě, že nemají dostatečný finanční příjem. K §6 odst. 1 a §9 zákona Podle článku 1 bodu 3. Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS členské státy mohou vybírat daně a) z výrobků jiných než zboží podléhající spotřební dani; b) z poskytnutí služeb, včetně těch, která se týkají zboží podléhajícího spotřební dani, jestliže tyto daně nemají povahu daní z obratu. Výběr těchto daní však nesmí vést k formalitám při přechodu hranice v rámci obchodu mezi členskými státy. Proto není možné vázat vznik povinnosti porážkovou daň přiznat a zaplatit na přechod zdanitelného zboží přes hranice České republiky v případě jeho dovozu z jiných států daňového území Evropského společenství.
odkaz na film 
copyleft 2012 pouze tento článek, resp. výše uvedené dílo je licencováno za podmínek, licence Creative Commons Uveďte autora/Zachovejte licenci 3.0 Redakce neodpovídá za obsah článků i diskusí, které ne vždy odpovídají stanovisku redakce.
| | |
