Reveň, rebarbora

Tahle vytrvalá zelenina reveň kadeřavá (Rheum rhabarbarum) přišla do Evropy od Barbarů - z Mongolska, Zabajkalí a Číny. Už před 3 tisíci léty se v Číně užívala jako lék, ovoce či zelenina.

V Evropě jí přišli na chuť nejdříve Angličané a Němci. Od l8. Století se obecně rozšířila.

Brzy raší, a tak se postupně odlamují její řapíky, až do sv. Jana, později narůstá obsah kyseliny šťavelové. Přesto je dobře ji doplňovat při konzumaci mléčnými výrobky od počátku sklizně.

Z jara má složení kyselin ve prospěch především kyseliny jablečné, později narůstá obsah šťavelanů - solí kyseliny šťavelové s vápníkem a hořčíkem. Nejvíce obsahuje draslíku a vápníku, také hořčíku a fosforu. Velmi málo má sodíku, přítomen je jód, železo aj.

Z vitamínů má menší množství vitamínu C (polovinu co citron), provitamin A, vitaminy B, niacin, protisklerotické flavonoidy. Účině zabíjí škodlivé mikroorganismy, prospívá krevnímu pběhu, je močopudná. Není vhodná pro nemocné žlučníkovými a močovými kameny. Jinak je to zelenina používaná jako ovoce, občas v jarním období velmi prospěšná. Připravují se z ní moučníky s tvarohem, náplně do knedlíků, ovocné polévky, kompoty, zavařeniny.

Jeden předpis na rychlý a levný koláč: l - 2 bílé jogurty dáme do misky a kelímky ponecháme na měření. Na l kelímek jogurtu zamícháme l,5 kelímku polohrubé mouky, l/2 kelímku cukru, trochu sójové mouky a mléka, lžičku prášku do pečiva. Umícháme polohusté těsto, dáme do vymazané formy (na plech je třeba těsto z 2 - 3 kelímků), poklademe hustě špalíčky rebarbory a zasypeme drobenkou ze 4 lžic mouky, 5 lžic cukru a 2 lžic margarínu, lžičky mleté skořice. A ještě můžeme povrch posypat sezamovými semínky nebo sekanými ořechy (2 - 3 lžíce).