Pastinák

Často kupujeme v obchodě pastinák místo petržele. Použití je podobné. Pastinák (Pastinaca sativa) je však odlišný druh kořenové zeleniny, i když se petrželovému kořeni podobá. Jeho nať se nepoužívá.

Pastinák je stará kulturní rostlina, pěstovaná nejméně 3000 let. Je sladší než petržel, a tak měl ve starověku podobné využití jako brambory. Má totiž vyšší energetickou hodnotu: 100 g jedlého podílu = 100 g mléka. Vysoký je obsah minerálních látek - ve 100 g až 1200 mg, z toho polovina draslíku, dále vápník a fosfor. Z ostatních je mnoho hořčíku, železa. Má málo sodíku. Je bohatý aromatickou silicí. Pastinák obsahuje z kořenových zelenin nejvíce vitaminu C - až 32 mg ve 100 g kořene. V některých kuchyních se specificky využívá, např. Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády - má totiž až 15% sacharidů.

Je také léčivou rostlinou doporučovanou při revmatismu, plynatosti, ale i proti neurózám. Vzhledem k vyššímu obsahu silice by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Hodí se k přípravě polévek, na kaše v kombinaci s brambory, na přípravu smaženek, jako součást kořenové zeleniny pod sójové kostky.

Méně obvyklé jsou pastinákové smaženky: Uvaříme l/2 kg očištěného pastináku se solí 4 zrnky pepře, 4 zrnky nového koření, bobkovým listem a špetkou tymiánu. Potom jej rozmačkáme vidličkou, přidáme trochu sójové mouky, , 2 lžíce mléka, 2 lžíce strouhaného sýra, l(4 lžičky koření Gurmán nebo karí, sůl, špetku chilli. Promícháme a placičky obalené v mouce smažíme. K tomu špenát a brambory.