Mangold

Mangold, také cvikla (Beta vulgaris, var. cicla) je blízký příbuzný salátové řepy cukrovky. Jedlou částí jsou ovšem listy, bulvu nevytváří. Je to rostlina pocházející z východního Středomoří, známá už za antiky a ještě dříve.

Je to typická listová zelenina Dalmacie, rozšířená i v západní Evropě a Severní Americe. Používá se jako špenát, řapíky jako chřest. Vytváří listové typy s úzkými řapíky a řapíkové typy s řapíky i 5 cm širokými. Řapíky jsou bělavé nebo červené, listy tmavě nebo světle zelené, případně i červené. Je to rostlina, která by neměla chybět na zahrádce, listy lze postupně sklízet po dlouhou dobu. Dají se z kořenů přirychlovat. Jsou chutné,lehce nasládlé, se slabou řepnou příchutí. Tu jim dodává betain, účinný spolu s dalšími složkami proti kornatění cév, aktivuje činnost jater a brání jejich tukové degeneraci.

Mangold je zdraví prospěšnější než špenát. Hodí se pro redukční dietu. Neobsahuje tolik kyseliny šťavelové. Je v něm velké množství draslíku, dále vápník, ale i sodík, fosfor, železo, měď, zinek a další prvky. Součástí jsou vitaminy - asi 40 mg vitaminu C ve 100 g (jako pomeranče), provitamin A, niacin, vitaminy skupiny B a bioflavonoidy, kyselina listová aj. Má mírně projímavý účinek.

Mangold můžeme jíst syrový (jen listové čepele) jako součást salátů nebo tepelně upravený jako špenát a v jiných pokrmech. Z mangoldu připravujeme polévky, nádivky do slaných závinů a koláčů, palačinek, krokety, velmi chutné jsou listy zapečené s brambory a sýrem, závitky a rolky s různou nádivkou, může být součástí indických a čínských pokrmů apod.