Květák

Někteří botanici považují za vlast květáku Indii, jiní východní Středomoří. První hodnověrné zprávy o něm se datují z 12. Století z Kypru, pak v 16. století. K nám přišel z Itálie a název karfiol je zkomolený název cavolfiore.

Dnes se pěstuje květák (Brassica oleracea, var. botrytis) po celém světě. Patří do široké rodiny košťálovin. Květáková růžice není květ, jsou to zdužnatělé, svazčité květní stonky. Vlastní květ je podobný řepce, jsou to drobná žlutá kvítka, rozkvétající druhým rokem.

Co se týče obsahových látek, má květák poměrně mnoho bílkovin a cenných, nenahraditelných aminokyselin. Má množství vitaminu C - dvakrát více než citrony, poměrně mnoho kyseliny pantoténové, málo karotenu, vitamin Bl, B2, B6, mnoho vitaminu K aj. Z minerálních látek je to hlavně draslík, ale také mnoho fosforu, vápníku, hořčíku, molybdenu, jódu, manganu a síry. Obsahuje mannitol vhodný pro diabetiky. Květák prospívá dobré funkci pokožky, sliznic, zdraví vlasů. Obsahové látky působí proti řídnutí kostí, lámavosti nehtů, podporují dobrou funkci kloubů, mají protisklerotické účinky. Květák se nedoporučuje při dně (puriny), také při zánětech jater a žlučníku.

Z květáku připravujeme polévky, podáváme s omáčkami, smažíme, zapékáme, je vhodný do omelet, salátů, lze ho nadívat a připravovat na stovky způsobů. Méně obvyklá a chutná je úprava květáku podle Pařížanky: Velký květák uvaříme do poloměkka v osolení vodě. Dáme okapat a uložíme na zapékací misku vytřenou máslem. Z 200 g tvrdého sýra a sýra tofu nakrájíme špalíčky a prostrkáme jimi květák. Ze 3 lžic mouky a 2 lžic másla připravíme jíšku, zředíme 2 dl mléka, provaříme a stáhneme z ohně. Zamícháme trochu mléka, sůl, pepř, petrželku a 2 lžíce strouhaného sýra. Omáčkou přelijeme květák a zapečeme dozlatova.