Kedluben - brukev zelná

Blízký příbuzný všech košťálovin kedluben (Brassica oleracea, var. gongylodes) je znám už dvě stě let před naším letopočtem. Jeho předek byla pompejská brukev, primitivní kedluben jen se zesíleným stonkem. Dnešní podoba kedlubnu pochází pravděpodobně ze dvou center - Středomoří a Číny.

Kedlubny mají množství typů, odrůd lišících se dobou vývoje, takže mohou být na trhu celý rok - od raných rychlených po obrovské kedlubny typu české odrůdy "Gigant".

Kedluben je vitaminózní zelenina. Má až 60 mg vitaminu C ve 100 g, dále obsahuje karoten, vitamin E, Bl, B2, B6, kyselinu nikotinovou, listovou, biotin, kyselinu panthothenovou, vitamin K. Dále má mnoho draslíku, také vápník, fosfor, hořčík, sodík, chlór, bór, železo, jód, kobalt, měď, molybden, nikl, stříbro, chróm, fluor, zinek aj. Velmi cenný je obsah mikroelementů. Obsahuje protisklerotický inositol, cukry snášené diabetiky. Sloučeniny síry působí proti bakteriím. Kedluben má nízkou energetickou hodnotu, je vhodný v redukčních dietách.

Lze ho konzumovat zasyrova i tepelně upravený. Hodí se do polévek, příkrmů, k plnění, k přípravě placek typu bramboráků, do salátů aj. Z odrůdy "Gigant" hrubě nastrouhané je výborný syrový salát s pálivou papričkou, solí, citrónovou šťávou, olejem za studena lisovaným a strouhaným křenem. Kedlubnové "bramboráky" si připravíme ze 4 středně velkých, nahrubo nastrouhaných kedlubnů, osolených, opepřených s l - 2 stroužky drceného česneku, trochy vařených vloček, lžičky majoránky a 4 lžic polohrubé mouky. Umícháme těsto a na tuku smažíme tenké placičky. Chutnají výborně.