Kapusta hlávková

Hlávková kapusta (Brassica oleracea var. sabauda) je u nás neprávem opomíjená košťálovina. Je známa z antiky, pochází z Apeninského poloostrova a ve střední Evropě je pěstována od 17. Století. Je to plastický druh, který vytváří škálu odrůd od raných přes letní, pozdní, ozimé. Je chladuvzdorná. Slovensky se nazývá kel, kapusta tam znamená zelí.

Kapusta je biologicky cenná zelenina. Má vyšší obsah bílkovin a také zdraví prospěšnou vlákninu. Málokdo ví o jejím bohatém vitaminózním složení. Má 3 x více vitaminu C nežli citrony (105 mg ve 100 g), mnoho provitaminu A, vitamínů skupiny B, niacinu, obsahuje mannitol vhodný pro diabetiky, inositol s protisklerotickým účinkem. Methionin má léčivý vliv při vředech žaludku, dvanáctníku. Obsahuje také vitamín E, vitamín K. Hořčičná silice má protinákazový účinek. Základním obsahovým prvkem minerálií je draslík, přítomen je vápník, fosfor, hořčík, síra, sodík, chlór, bór, železo, jód, kobalt, měď, mangan, molybden, nikl, stříbro, chróm, fluór, zinek. Je to tedy pozoruhodná zelenina, zasluhující častější zastoupení v kuchyni. Vadu ale má - je nadýmavá, proto do jídel přidáváme kmín, saturejku, koriandr, bazalku.

Připravujeme z ní polévky, zeleninové karbanátky, přílohy, dá se jí nadít "štrůdl" z lístkového těsta. Chutný je kapustový pekáček: Asi 600 g hlávku rozčtvrtíme a ovaříme v osolené vodě. Pekáček vytřeme tukem, poklademe kolečky ze 2 cibulí, na to dáme asi polovinu usekané kapusty, stroužek česneku, posypeme lžičkou saturejky. Na to rozložíme polovinu (z 600 g) koleček vařených brambor, kmín, polovinu z 300 g sýru tofu. Vrstvy zopakujeme, nahoře by měla být kapusta. Zalijeme mlékem s rozšlehanou trochou sójové mouky, osolíme, opepříme a posypeme špetkou chilli.