Česnek kuchyňský

Česnek (Allium sativum) přišel již v pradávnu do kuchyně starověkých národů ze stepních oblastí Íránu a Afghánistánu. Znala jej stará Čína, Egypt, antické národy. V Indii byl odedávna používán jako lék a jako zdroj zázračných sil proti zlým mocnostem. Dnes je česnek znám po celém světě a používán v uchyni i pro své léčivé vlastnosti.

V cibulkách obyčejného česneku se normálně vyskytují odděleně organická sloučenina aliin a enzym alináza. Když se obě substance dostanou do kontaktu, například při rozdrcení česneku během kuchyňské úpravy, vznikne z aliinu allicin, který je sice toxický, má však zároveň řadu pozitivních účinků na lidských organismus. Ničí mimo jiné téměř všechny mikroorganismy, snižuje cholesterol a krevní tlak a působí preventivně proti arterioskleróze.

Celá rostlina je prosycena silicí obsahující síru. Tomu, komu je protivný česnekový pach, nutno vysvětlit, že právě tato silice je zdrojem léčivých sil - usmrcuje účinně choroboplodné zárodky, tedy při infekcích. Česnek ale má ještě jiné dobré vlastnosti, podporuje vylučování žluči, brání křečím střev, reguluje střevní mikroflóru. Příznivě ovlivňuje dýchání, prokrvuje koronární cévy srdce, snižuje krevní tlak, působí na snižování cukru v krvi při diabetu, doporučuje se proti ateroskleróze.

V kuchyni užíváme jeho složené cibule ze stroužků - celé, lisované, sušené, granulované i extrakt. Česneková cibule obsahuje polovinu vitaminu C, než je v citrónu, něco karotenu, B vitaminy, PP faktor. Mnohem více je cenných obsahových látek v listech a stvolech. Obsahuje také draslík, fosfor, vápník, hořčík, síru, jód aj. Teď v zimě poslouží česnek na známou česnečku (oukrop), na topinky aj.